Shrnutí na Evropská demografie v první polovině 20. století

## Úvod Demografie zkoumá změny populačního složení, porodnost, úmrtnost, migrace a dopady těchto změn na společnost. Tento materiál shrnuje hlavní demografické procesy v Evropě v první polovině 20. století (zhruba 1914–1950) a vysvětluje, jak na ně působily světové války, politické změny a zdravotní pokrok. ## 1. Migrace: směry a příčiny ### Hlavní migrační proudy - Před r. 1914: převážně emigrační proudy z Evropy do zámoří (Severní a Jižní Amerika, Austrálie). - Po r. 1917: migrace převážně v rámci kontinentu kvůli novým národním státům, politickým změnám a přesunům národnostních menšin. > Definice: Migrace je trvalý nebo dlouhodobý přesun obyvatel mezi územími, který mění demografické složení obou regionů. ### Příklady velkých přesunů - 400 tis. Maďarů opustilo Rumunsko, Jugoslávii a Československo. - Z Ruska emigrovalo cca 700 tis. Rusů, Ukrajinců a Bělorusů plus 250 tis. lidí z jiných evropských zemí a 100 tis. Židů (faktory: hladomor, tyfus, politické otřesy). - 30. léta: vlny politického exilu z Itálie a Německa. - 1939: kolem 470 tis. Španělů uprchlo do Francie po občanské válce. - Pokračoval odliv obyvatel z venkova do měst a do zámoří (např. do Latinské Ameriky). ### Imigrační cílové země (vybrané) | Země | Důvod přistěhování | Původ přistěhovalců | | --- | --- | --- | | Francie | Nedostatek pracovních sil v zemědělství, hornictví a průmyslu | Italové, Poláci; hlavní cíl v Evropě | | Britské ostrovy | Návrat dřívější emigrace + přistěhovalci z kolonií (30. léta) | obyvatelé kolonií | | Švýcarsko | Růst populace silně podporován imigrací | cizinci tvořili ~15 % populace před 1. sv. v. | | Řecko | 1922 příchod ~1,3 mil. uprchlíků z Malé Asie a Kavkazu | řečtí uprchlíci | | Nizozemí | Dočasné přílivy uprchlíků během WWI; emigrace do Indonésie mezi válkami | Belgičtí uprchlíci 1914–1918 | | Rakousko | Návrat německy mluvících úředníků/vojáků po 1918; 1938–1941 odchod ~130 tis. Židů | vnitřní přesuny a emigrace | Věděli jste, že 1920–30 byla migrace v mnoha evropských zemích řízena i politicky — státy aktivně náborovaly pracovníky nebo naopak omezovaly přistěhovalectví? ## 2. Růst populace mezi válkami: rozdíly a příčiny - Vývoj byl plný protikladů: demografický přechod směřující k nižší porodnosti se střetl s ničivými dopady první světové války a hospodářské krize. - Příklady: - Nizozemí: 1914–1939 nárůst populace o 41 % (z 6,2 na 8,8 mil.). - Francie: v roce 1938 méně obyvatel než v roce 1913. - Británie: relativní stabilita (46 mil. v r. 1914 i 1931) i přes vznik Irska a válkové ztráty. - SSSR: růst přerušovaný masovými katastrofami (hladomory, čistky). - Německo: rychlý růst před 1. sv. v., následné obrovské ztráty a poté politic­ká opatření ovlivňující demografii. ## 3. Tempo poklesu porodnosti a úmrtnosti > Definice: Hrubá míra porodnosti je počet živě narozených na 1000 obyvatel za rok; hrubá míra úmrtnosti je počet úmrtí na 1000 obyvatel za rok. - Mezi lety 1914 a 1950 dochází v Evropě k výraznému poklesu úmrtnosti a postupnému poklesu porodnosti — to je součást demografického přechodu. - Pokles úmrtnosti se zrychlil po 2. světové válce díky zlepšení hygieny, vakcinaci, antibiotikům (např. účinek antibiotik na tuberkulózu po r. 1947) a lepší zdravotní péči. Fun fact: Naděje dožití u mužů vzrostla v Evropě z $46,7$ let v roce 1910 na přibližně $63$ let v roce 1950 a u žen z $49,7$ na $67$ let. ### Kojenecká úmrtnost - Pokles kojenecké úmrtnosti pokračoval napříč Evropou, ale nerovnoměrně; velké rozdíly se vyrovnávaly až po 2. sv. v. - Regionální příklady: Britské ostrovy dramatický pokles 1900–1944 o 77 %; Nizozemí krátkodobý prudký nárůst v roce 1945 vlivem hladové zimy; Rakousko extrémní nárůst 1945 (162 %). ## 4. Populační doktríny a politiky ### Hnutí a ideologie - Neomalthusiánství a feministické hnutí: vznik moderního plánování rodičovství, např. 1916 první klinika v New Yorku (Margaret Sangerová). Přesto v Evropě naráželo hnutí na legislativní bariéry (např. Francie 1920 zákaz propagace