Podcast na Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění a rizikové faktory

Kapitoly

Šokující odhalení

Proč jsou KVO takový problém?

Hlavní viníci: ICHS a mrtvice

Když srdce nestíhá

Kouření a stárnutí cév

Ovlivnitelné vs. Neovlivnitelné

Hlavní padouši: Cukrovka a cholesterol

Síla pohybu a stravy

Tlak jako nepřítel

Proč je tak nebezpečná?

Parťák ve zločinu

Čísla, která klesají

Úspěch moderní medicíny

Následky a nová diagnóza

Hra s čísly: Incidence vs. prevalence

Onemocnění seniorů

Co je srdeční selhání?

Šokující čísla

Věk a pohlaví hrají roli

Nebezpečná hospitalizace

Síla rehabilitace

Závěrečné shrnutí

Přepis

Adéla: …počkej, takže ty mi říkáš, že až 80 procentům všech kardiovaskulárních onemocnění se dá předejít? To je naprosto neuvěřitelné.

Vojtěch: Přesně tak, Adélo. Až osm z deseti případů. To je informace, kterou by měl slyšet úplně každý, zvlášť před maturitou z biologie. Je to obrovská síla v našich rukou!

Adéla: Páni. Dobře, tohle musíme probrat do detailu. Posloucháte Studyfi Podcast a dnes se podíváme na téma, které se týká doslova každého z nás.

Vojtěch: Kardiovaskulární onemocnění, zkráceně KVO, jsou největší skupinou neinfekčních nemocí. A bohužel, jsou i hlavní příčinou úmrtí na celém světě.

Adéla: Jak velký problém to vlastně je, když se podíváme na čísla?

Vojtěch: Globálně je to skoro 20 milionů úmrtí ročně. To je zhruba třetina všech úmrtí na planetě. A u nás v Česku? Tam je to ještě horší.

Adéla: Horší? O kolik?

Vojtěch: U nás tvoří KVO přibližně 40 až 45 procent všech úmrtí. Skoro polovina. To má samozřejmě obrovský dopad nejen na rodiny, ale i na celý zdravotní systém.

Adéla: Dobře, KVO je široký pojem. Co si pod tím máme konkrétně představit? Co tam všechno patří?

Vojtěch: Skvělá otázka. Nejčastější příčinou úmrtí v rámci KVO je ischemická choroba srdeční, neboli ICHS. Tvoří asi polovinu všech těch úmrtí.

Adéla: To je ta, co vzniká kvůli ateroskleróze, tedy kornatění tepen, že ano?

Vojtěch: Přesně. Zúží se ti cévy, které vyživují samotné srdce. A hned na druhém místě je cévní mozková příhoda, tedy mrtvice. Ta je zase velkou příčinou trvalé invalidity.

Adéla: Takže srdce a mozek... Dva nejdůležitější orgány a oběma hrozí v podstatě stejný problém – ucpaná céva.

Vojtěch: Zjednodušeně řečeno, ano. U mrtvice je to v 85 procentech případů ischemická příhoda, tedy právě ucpání cévy v mozku.

Adéla: Co dalšího spadá do téhle nebezpečné skupiny?

Vojtěch: Velkým tématem je srdeční selhání. To je stav, kdy srdce už prostě nezvládá pumpovat krev tak, jak by mělo. Často je to konečné stádium jiných KVO.

Adéla: To zní vážně. Jak časté to je?

Vojtěch: Prevalence v populaci je asi 1 až 2 procenta, ale pozor, u lidí nad 70 let je to až deset procent. A protože populace stárne, počet případů roste.

Adéla: A pak je tu ještě ten tichý nepřítel, o kterém se hodně mluví… hypertenze.

Vojtěch: Ano, arteriální hypertenze, tedy vysoký krevní tlak. To je asi nejvýznamnější rizikový faktor ze všech. Tichý zabiják, ale ne ten cool, jako z filmů.

Adéla: To rozhodně ne. A kolik lidí ho má?

Vojtěch: Trpí jím 30 až 45 procent dospělých, ale jen malá část z nich je správně léčena. A to je obrovský problém, který vede ke všem těm ostatním nemocem, o kterých jsme mluvili.

Adéla: Dobře, takže vysoký tlak máme. Co je další velký nepřítel našich cév, který to všechno ještě zhoršuje? Tipuju kouření.

Vojtěch: Bingo. Kouření je jako přidat plyn na cestě k ateroskleróze. Je to jeden z největších rizikových faktorů pro infarkt i mrtvici.

Adéla: A jak to funguje? Vždycky si představím jen zničené plíce, ale co ty cévy?

Vojtěch: Skvělá otázka. Představ si vnitřní výstelku cévy jako dokonale hladkou teflonovou pánev. Kouření tenhle „teflon“ poškrábe. A na poškrábaný povrch se pak začne všechno lepit, hlavně ten špatný cholesterol.

Adéla: Aha, takže to je ta endoteliální dysfunkce, o které se mluví?

Vojtěch: Přesně tak. Ale to není všechno. Kouření taky zvyšuje krevní srážlivost. A aby toho nebylo málo, oxid uhelnatý z cigarety zabírá v krvi místo kyslíku. Tělo je pak v podstatě v neustálé lehké hypoxii.

Adéla: Páni... Takže to je hned několik útoků najednou. To zní děsivě.

Vojtěch: Přesně. Je to jako byste si objednali taxík do hrobu a ještě mu platili prémiovou sazbu.

Adéla: To je drsné, ale asi trefné. A co když někdo přestane? Je naděje?

Vojtěch: Obrovská! Už po dvou letech se riziko onemocnění srdce vrací téměř na úroveň nekuřáka. To je klíčové si pamatovat a nikdy není pozdě přestat.

Adéla: Takže přestat kouřit je obrovský krok. Ale co dál? Určitě to není jenom o cigaretách, že?

Vojtěch: Přesně tak. Kouření je jen jeden velký dílek skládačky. Musíme se bavit o rizikových faktorech obecně. A ty v zásadě dělíme na dvě hlavní skupiny.

Adéla: Na ty, se kterými nic neuděláme, a na ty, které máme plně ve svých rukou?

Vojtěch: Bingo! Věk, pohlaví nebo genetickou výbavu prostě nezměníme. Ale krevní tlak, cholesterol, cukr v krvi, váhu nebo pohyb… to je úplně jiná písnička. A tady můžeme vyhrát.

Adéla: Dobře, tak pojďme na ty ovlivnitelné. Který z nich je takový ten největší padouch?

Vojtěch: To je těžké říct, protože oni často spolupracují. Je to taková parta záporáků. Ale obrovským hráčem je třeba cukrovka neboli diabetes.

Adéla: Proč zrovna cukrovka?

Vojtěch: Protože riziko onemocnění srdce je u diabetiků dvakrát až čtyřikrát vyšší. A teď poslouchej — diabetik, který ještě neměl infarkt, má stejně vysoké riziko jako nediabetik, který už ho prodělal.

Adéla: Páni, to je síla. Takže cukrovka tě v podstatě automaticky posune do „vyšší ligy“ ohrožení.

Vojtěch: Přesně. A to nemluvím o tom, že se k ní velmi často přidává i vysoký krevní tlak a právě ty špatné tuky v krvi.

Adéla: Když jsi zmínil tuky... všichni pořád mluví o cholesterolu. Jak to s ním tedy je doopravdy?

Vojtěch: Je to jednodušší, než se zdá. Představ si dva typy. LDL je ten „zlý“ cholesterol, který ucpává cévy. A pak je HDL, ten „hodný“, který naopak cévy pomáhá čistit.

Adéla: Takže potřebujeme víc uklízečů a míň těch, co dělají nepořádek.

Vojtěch: To je perfektní přirovnání! Cílem je mít celkový cholesterol pod 5 mmol/l, ale hlavně držet na uzdě toho „zlého“ LDL.

Adéla: A to předpokládám úzce souvisí s tím, co jíme, s obezitou a taky s nedostatkem pohybu, že?

Vojtěch: Všechno je dokonale propojené. Nadváha a obezita samy o sobě zvyšují riziko, protože zatěžují srdce a často jdou ruku v ruce právě se zvýšeným tlakem a cholesterolem.

Adéla: A co ten pohyb? Pomůže, i když už třeba nějaký problém mám?

Vojtěch: Rozhodně! Fyzická aktivita je skoro zázračná. Funguje nejen jako prevence, ale má obrovský význam i u lidí, kteří už nemocní jsou. I po infarktu pravidelný pohyb prokazatelně snižuje úmrtnost.

Adéla: To je skvělá zpráva. Takže shrnuto: hlídat si váhu, cholesterol, cukr a hlavně se hýbat. Ale teď by mě zajímalo, jak přesně tyhle faktory těm našim cévám škodí. Co se tam uvnitř vlastně děje?

Vojtěch: Skvělá otázka, Adélo. Představ si cévu jako zahradní hadici. Když jí protéká voda pod normálním tlakem, všechno je v pohodě. Ale když ten tlak zvýšíš, hadice se napíná, tvrdne a po čase se může poškodit. A přesně to dělá vysoký krevní tlak, tedy hypertenze, našim cévám.

Adéla: Rozumím. Poškozuje je zevnitř. Ale je to opravdu tak častý problém?

Vojtěch: A jak! V roce 2022 se s hypertenzí léčilo přes dva miliony Čechů. To je víc než pětina celé populace!

Adéla: Páni, to je neuvěřitelné číslo! To potkávám člověka s vysokým tlakem na každém rohu a ani o tom nevím.

Vojtěch: Přesně tak. A s věkem je to ještě častější. U lidí nad 65 let má hypertenzi už skoro 60 procent z nich.

Adéla: Takže stárnutí je v podstatě rizikový faktor sám o sobě? To není moc povzbudivé.

Vojtěch: Dalo by se to tak říct, ale neznamená to, že se s tím nedá nic dělat. Právě naopak!

Adéla: Dobře. Ale proč je hypertenze takový strašák? Vždyť to přece nebolí.

Vojtěch: A v tom je právě ten problém. Proto se jí říká „tichý zabiják“. Neléčený vysoký tlak roky tiše poškozuje cévy v celém těle – v srdci, mozku, ledvinách… A připravuje půdu pro infarkt nebo mrtvici.

Adéla: Takže samotná hypertenze lidi nezabíjí?

Vojtěch: Málokdy. Jako přímá příčina smrti je uvedena jen asi u procenta úmrtí. Ale teď pozor – v roce 2021 mělo hypertenzi přes 62 % všech lidí, kteří v Česku zemřeli. Byla to jejich doprovodná nemoc.

Adéla: Wow. Takže je to takový zlý manažer, co sám nedělá tu špinavou práci, ale donutí k ní ostatní.

Vojtěch: To je naprosto dokonalá analogie! Přesně tak. A proto je tak důležité ho hlídat. Teď ale pojďme na toho jeho parťáka ve zločinu.

Adéla: Tak dobře, kdo je ten parťák? Jsem napnutá!

Vojtěch: Ten parťák je vlastně celá parta. Říkáme jí souhrnně akutní koronární syndrom. Zní to složitě, ale v podstatě je to zastřešující termín pro stavy, kdy se náhle omezí průtok krve do srdce.

Adéla: Takže infarkt a podobné věci?

Vojtěch: Přesně tak. Spadá sem akutní infarkt myokardu, jeho další fáze, a taky nestabilní angina pectoris. To je takový ten poslední varovný signál před infarktem.

Adéla: Dobře, a jak jsme na tom s touhle partou zločinců v Česku? Máme nějaká data?

Vojtěch: Máme, a teď to bude zajímavé. Počet lidí, kteří jsou s akutním koronárním syndromem poprvé hospitalizovaní, tedy incidence, setrvale klesá. V roce 2015 to bylo skoro 17 tisíc lidí.

Adéla: A teď?

Vojtěch: V roce 2022 už jen necelých 13 tisíc. To je skvělá zpráva! Znamená to, že prevence a lepší životní styl asi fungují.

Adéla: To je obrovský pokles. A co lidé, kteří jsou hospitalizovaní celkově, tedy i opakovaně?

Vojtěch: Tomu říkáme intervalová prevalence a klesá to podobně. Z více než 19 tisíc v roce 2015 na necelých 15 tisíc v roce 2022.

Adéla: Super. Ale co když už k tomu dojde? Jaká je šance na přežití? Třeba do 30 dnů od hospitalizace?

Vojtěch: Tady je to stabilní, ale vlastně taky pozitivní. Celková 30denní úmrtnost se drží mezi 8 a 9 procenty. To znamená, že přes 90 % lidí ten první měsíc přežije.

Adéla: To je vlastně neuvěřitelné. Takže i když to někoho potká, medicína si s tím umí poradit.

Vojtěch: Přesně tak! A tady je ten největší gól. V roce 2013 byl akutní koronární syndrom přímou příčinou smrti u téměř 6 % všech zemřelých v Česku.

Adéla: A v roce 2021?

Vojtěch: Jen 2,4 procenta! Ten pokles je ohromný. Mnohem méně lidí na to přímo umírá, protože je umíme efektivně léčit.

Adéla: Páni. Takže abych to shrnula – dostane to méně lidí, a když už, tak je mnohem větší šance, že to přežijí. To je vlastně obrovský úspěch.

Vojtěch: Je to jeden z největších úspěchů moderní kardiologie. Ale samozřejmě, boj nekončí. Protože i když pacient přežije, často mu zůstanou následky. A tím se dostáváme k dalšímu velkému tématu…

Adéla: Přesně tak, následky. Co si pod tím máme představit? Kam nás to téma zavede?

Vojtěch: Zavede nás k nejčastějšímu kardiovaskulárnímu onemocnění vůbec. K ischemické chorobě srdeční.

Adéla: To zní... hodně medicínsky. Můžeš to přeložit do lidštiny?

Vojtěch: Jasně. V podstatě jde o to, že srdce nemá dostatek kyslíku, protože cévy, které ho zásobují, jsou zúžené. Nejčastěji kvůli ateroskleróze.

Adéla: Takže to je ten obecný problém, který může vést třeba i k infarktu, o kterém jsme mluvili?

Vojtěch: Přesně tak. Infarkt je jen ta nejhorší, akutní forma. Ale ischemická choroba je ten dlouhodobý, chronický stav. A data o ní jsou fascinující.

Adéla: Sem s nimi! Co nám říkají nejnovější statistiky?

Vojtěch: Tak zaprvé, počet nových případů, tedy incidence, klesá. V roce 2015 to bylo přes 92 tisíc lidí. V roce 2022 už jen necelých 63 tisíc. To je skvělá zpráva.

Adéla: To je obrovský pokles! Znamená to, že se lépe staráme o prevenci?

Vojtěch: Přesně tak. Ale teď přijde to zajímavé. Počet lidí, kteří s touto nemocí žijí – to je takzvaná prevalence – je víceméně stabilní. A obrovský.

Adéla: Počkat, jak je to možné? Méně nových případů, ale celkový počet nemocných neklesá?

Vojtěch: Protože je léčba tak úspěšná, že lidé s tou nemocí žijí mnohem déle. Stává se z ní chronické onemocnění. Celkově v Česku s ischemickou chorobou srdeční žije zhruba milion lidí!

Adéla: Milion? Páni. To je skoro každý desátý člověk. To je neuvěřitelné.

Vojtěch: Je to tak. A další paradox je v úmrtnosti. Jako přímá příčina smrti se objevuje stále méně. Její podíl na všech úmrtích klesl z 24 procent v roce 2015 na méně než 16 procent v roce 2021.

Adéla: Takže opět, skvělá zpráva! Umíme to léčit.

Vojtěch: Ano, ale… pacienti s touto diagnózou samozřejmě stále umírají, jen na jiné věci. Stále tvoří obrovskou část všech zemřelých v Česku, zhruba polovinu. Jen ta původní srdeční diagnóza už není ten hlavní zabiják na úmrtním listu.

Adéla: Dobře, takže je to častá, chronická nemoc, se kterou se dá dlouho žít. Koho se to týká nejvíc? Jsou tam rozdíly třeba podle věku?

Vojtěch: Ohromné. Je to typická nemoc stáří. Schválně si tipni, kolik procent mužů nad 75 let s ní má zkušenost.

Adéla: Hmm... řekla bych třeba třicet procent?

Vojtěch: Skoro šedesát! Přesně 59 procent. U žen v tomto věku je to těsně pod padesáti procenty.

Adéla: Šedesát procent! Takže ve starším věku je v podstatě normální mít nějakou formu ischemické choroby? To je šílené.

Vojtěch: Je to tak. S věkem riziko strmě stoupá. Zatímco v celkové populaci má tuto nemoc asi 9,5 procenta lidí, ve skupině nad 65 let je to už 36 procent.

Adéla: To nám krásně ukazuje, jak zásadní je prevence v mladším věku. Protože ve stáří už to pak jede z kopce.

Vojtěch: Přesně tak. A právě o té prevenci a rizikových faktorech si povíme hned vzápětí.

Adéla: Skvěle! Než se ale pustíme do prevence, pojďme si tu hrozbu pořádně rozebrat. Srdeční selhání... zní to dost fatálně. Co si pod tím máme přesně představit? Není to infarkt, že ne?

Vojtěch: Výborná otázka, Adélo. Ne, není to infarkt. To je náhlá, akutní událost. Srdeční selhání je spíš chronický stav. Představ si srdce jako pumpu. U srdečního selhání ta pumpa slábne a už nedokáže efektivně pumpovat krev do celého těla.

Adéla: Aha, takže ten motor pomalu ztrácí výkon, jestli to chápu správně.

Vojtěch: Přesně tak! Není to tak, že by se zastavil, ale prostě už nezvládá tu zátěž, kterou tělo vyžaduje. Postupně se to zhoršuje.

Adéla: Dobře, to dává smysl. A jak velký je to u nás v Česku problém? Mluvíme o stovkách, nebo tisících lidí?

Vojtěch: Kéž by. Ta čísla jsou mnohem, mnohem vyšší. Každý rok máme zhruba 49 tisíc nově diagnostikovaných pacientů.

Adéla: Cože? 49 tisíc? To je skoro celé jedno okresní město... každý rok!

Vojtěch: Je to tak. A to je jen takzvaná incidence, tedy nové případy. Mnohem zajímavější je ale prevalence – to je celkový počet lidí, kteří s touto nemocí žijí.

Adéla: A ta je…?

Vojtěch: V roce 2022 to bylo přes 374 tisíc lidí. To už je jako Plzeň a Olomouc dohromady.

Adéla: Páni. To je neuvěřitelné číslo. Takže skoro 400 tisíc lidí v Česku má problém se srdcem jako pumpou.

Vojtěch: Přesně. A teď to nejdůležitější – koho se to týká? I když se to může stát i mladším, je to hlavně nemoc stáří. Z těch skoro 400 tisíc pacientů je neuvěřitelných 85 procent starších 65 let.

Adéla: Takže to potvrzuje to, co jsme říkali na začátku. S věkem riziko letí nahoru. A je rozdíl mezi muži a ženami?

Vojtěch: Je. Celkově je počet pacientů mužů a žen skoro stejný. Ale ženy onemocní v průměru později. Průměrný věk muže pacienta je 73 let, zatímco u žen je to 78 let.

Adéla: Takže my ženy jsme asi trochu odolnější, co?

Vojtěch: Vypadá to tak. Ale teď se podrž. Ten nejvíc šokující údaj. Ve věkové skupině nad 75 let má srdeční selhání v anamnéze každý čtvrtý člověk.

Adéla: Každý čtvrtý? To je... wow. Takže když se podívám na čtyři lidi nad 75, jeden z nich statisticky bojuje se srdečním selháním. To je opravdu alarmující.

Vojtěch: Přesně tak. Ukazuje to, jak je ten problém masivní. A bohužel, když se stav zhorší a pacient musí do nemocnice, prognóza není úplně růžová.

Adéla: Toho jsem se bála. Jak vážné to je?

Vojtěch: Každý rok je kvůli srdečnímu selhání hospitalizováno přes 30 tisíc lidí. A teď ta tvrdá data – téměř 20 procent z nich, tedy každý pátý, do 30 dnů od přijetí do nemocnice zemře.

Adéla: Každý pátý... To je opravdu vysoké číslo. To jen podtrhuje, jak je důležité se do té nemocnice vůbec nedostat.

Vojtěch: Přesně tak. Hospitalizace je tady velký varovný signál, že nemoc postoupila do vážného stádia.

Adéla: Dobře, pojďme si to shrnout. Srdeční selhání je chronická, masově rozšířená nemoc, která se týká hlavně starších lidí. A jakmile dojde na hospitalizaci, je to velmi vážné.

Vojtěch: Perfektní shrnutí. A to nás obloukem vrací k tomu nejdůležitějšímu – k prevenci. Protože právě tou můžeme ovlivnit, abychom se do těchto statistik vůbec nedostali.

Adéla: A přesně na ty rizikové faktory a prevenci se podíváme hned v další části.

Vojtěch: A i když už k nějaké srdeční příhodě dojde, prevence zdaleka nekončí. Právě naopak, tady nastupuje nesmírně důležitá kardiální rehabilitace.

Adéla: To zní jako něco pro sportovce po úrazu, ne pro kardiaky. Žádné povalování na gauči?

Vojtěch: Přesně tak! Gauč je nepřítel. Ale je to komplexní program pod dohledem. Cvičení, edukace o životosprávě, psychologická podpora...

Adéla: A vyplatí se to? Jaké jsou výsledky?

Vojtěch: Výsledky jsou neuvěřitelné. Poslouchej ta čísla. Pacienti v rehabilitačních programech mají o 20 až 30 procent nižší celkovou úmrtnost.

Adéla: To je obrovské číslo. A co další infarkt?

Vojtěch: Tam riziko klesá o 25 procent. A teď to nejlepší... Tříleté přežití účastníků je neuvěřitelných 95 procent!

Adéla: Počkej, devadesát pět? A u těch, co na rehabilitaci nejdou?

Vojtěch: Tam je to jen 64 procent. Ten rozdíl je opravdu propastný a ukazuje, jak moc to funguje.

Adéla: Takže abychom to celé shrnuli. Srdeční selhání je vážná věc, ale prevence a hlavně následná, aktivní rehabilitace dokážou doslova zázraky.

Vojtěch: Přesně tak. Je to nejlepší investice do vlastního zdraví po srdeční příhodě. Klíčový vzkaz je — nebojte se hýbat a ptejte se lékařů.

Adéla: Děkujeme, Vojtěchu, za všechny skvělé informace. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dnešního dílu Studyfi Podcastu.

Vojtěch: Mějte se krásně a pečujte o svá srdce! Na slyšenou příště.