Podcast na Enzymy, Vitamíny a Hormony

Kapitoly

Mýtus o trávení

Superurychlovače v našem těle

Enzym a jeho pomocníci

Vitamíny v hlavní roli

Vitamíny A, D, E, K

Vitamíny skupiny B

Céčko a další pomocníci

Mozkoví dirigenti

Důležití hráči v těle

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Eliška: Počkat, takže ty mi chceš říct, že bez enzymů by mi trávení jednoho jediného oběda trvalo padesát let?

Ondřej: Přesně tak, Eliško. Padesát let! To je síla, co? Ukazuje to, jak neuvěřitelně důležité tyhle molekuly jsou.

Eliška: Páni... Tak to musíme probrat. Posloucháte Studyfi Podcast, kde z vás uděláme experty na biochemii.

Ondřej: Enzymy jsou v podstatě biokatalyzátory. To zní složitě, ale představ si je jako extrémně výkonné dělníky v továrně, kterou je tvé tělo. Jejich jediným úkolem je urychlit chemické reakce.

Eliška: A to o hodně, jak jsme slyšeli. A co je na nich tak speciálního oproti třeba anorganickým katalyzátorům z chemie?

Ondřej: Skvělá otázka! Jsou neuvěřitelně specifičtí. Každý enzym má svůj oblíbený substrát — látku, se kterou reaguje. Funguje to jako zámek a klíč.

Eliška: Takže žádný jiný klíč do toho zámku prostě nepasuje?

Ondřej: Přesně! A tomu se říká substrátová specifita. Navíc nepotřebují žádné drastické podmínky, jako je vysoká teplota nebo tlak. Prostě si v klidu pracují při teplotě našeho těla.

Eliška: Dobře, takže máme bílkovinný enzym. Potřebuje k práci ještě něco?

Ondřej: Často ano. Mnoho enzymů má takového parťáka, kterému říkáme kofaktor nebo koenzym. Bez něj jsou neaktivní. Ta samotná bílkovinná část se jmenuje apoenzym.

Eliška: A když se spojí?

Ondřej: Když se apoenzym spojí se svým pomocníkem, vznikne aktivní celek — haloenzym. A právě na tom pomocníkovi, kofaktoru, často sedí to nejdůležitější: aktivní centrum.

Eliška: Aha! Takže tam probíhá všechna ta magie.

Ondřej: Přesně tam. A teď se drž — hodně z těch pomocníků, hlavně koenzymů, jsou vitamíny, které jíme!

Eliška: Takže proto jsou vitamíny tak důležité! Nejsou jen tak pro nic za nic, ale jsou to klíčoví pomocníci pro naše enzymy!

Ondřej: Bingo! A dělíme je na dvě hlavní skupiny podle toho, v čem se rozpouštějí. Na hydrofilní, tedy rozpustné ve vodě, a lipofilní, rozpustné v tucích.

Eliška: Co se stane, když jich máme málo nebo moc?

Ondřej: Nedostatek se nazývá avitaminóza, což může být velký problém. Naopak přebytek, hypervitaminóza, může být taky toxický, hlavně u těch rozpustných v tucích.

Eliška: Fajn, pojďme na ty lipofilní. Které to jsou?

Ondřej: Pamatuješ si je snadno. Jsou to A, D, E a K. Vitamín A, neboli retinol, je klíčový pro zrak. Jeho nedostatek způsobuje šeroslepost. Najdeš ho třeba v mrkvi ve formě beta-karotenu.

Eliška: A co déčko?

Ondřej: Vitamín D pomáhá ukládat vápník do kostí. Tvoří se nám v kůži díky UV záření. Bez něj hrozí u dětí křivice.

Eliška: A poslední dva, E a K?

Ondřej: Vitamín E je silný antioxidant, chrání naše buňky. A vitamín K je naprosto zásadní pro srážení krve. Zajímavé je, že si ho zčásti vyrábějí i naše střevní bakterie.

Eliška: Super, takže tuky nejsou vždycky špatné, potřebujeme je i pro vstřebávání vitamínů! A co ta druhá skupina, ty rozpustné ve vodě?

Ondřej: Přesně tak. Tady je hlavní rozdíl v tom, že vitamíny rozpustné ve vodě, tedy hlavně celá skupina B a vitamín C, si naše tělo neumí skladovat do zásoby.

Eliška: Aha, takže je musíme doplňovat každý den?

Ondřej: V podstatě ano. Tělo si vezme, co zrovna potřebuje, a zbytek jednoduše vyloučí. Takže se jimi prakticky nejde předávkovat.

Eliška: To je dobrá zpráva! Tak pojďme na tu abecedu. Co takový B1?

Ondřej: B1, neboli Thiamin, je naprosto klíčový pro naši nervovou soustavu. Najdeš ho hlavně v kvasnicích, luštěninách a mase.

Eliška: A co třeba B9, kyselina listová? O té slýchám často v souvislosti s těhotenstvím.

Ondřej: Správně. Je zásadní pro správný vývoj plodu a taky pro krvetvorbu. Jak název napovídá, je hlavně v listové zelenině. Pak je tu třeba B12, Kobalamin, který je důležitý pro paměť.

Eliška: Tak ten bychom asi potřebovali všichni studenti! Kde ho najdu?

Ondřej: Ten je záludný, protože ho vytváří jen živočišné organismy. Takže hlavně játra nebo vaječný žloutek.

Eliška: Super. A co ten nejznámější vitamín ze všech, vitamín C?

Ondřej: Kyselina L-askorbová! To není jenom prevence proti rýmě. Pomáhá nám vstřebávat železo, podporuje tvorbu červených krvinek a je důležitá pro srážlivost krve.

Eliška: Takže nejen pomeranče, ale i podpora pro krev. Rozumím. A existuje ještě nějaký další?

Ondřej: Ještě bych zmínil vitamín H, Biotin. Ten je skvělý pro kvalitu kůže, vlasů a nehtů. A co je zajímavé, podobně jako vitamín K si ho zčásti tvoří naše střevní bakterie.

Eliška: Naše tělo je fakt neuvěřitelná továrna! Takže vitamíny máme zmapované. Ale slyšela jsem, že v těle jsou i jiné látky, které všechno řídí a ovlivňují... třeba hormony?

Ondřej: Přesně tak, Eliško! Trefila jsi hřebíček na hlavičku. Těmi řídícími látkami jsou právě hormony, které produkuje náš endokrinní systém. Je to taková vnitřní pošta těla.

Eliška: Vnitřní pošta? To se mi líbí! A kdo je ten hlavní pošťák?

Ondřej: Hlavním šéfem, takovým generálním ředitelem, je hypotalamus v mozku. Ten dává pokyny svému zástupci, hypofýze. Společně řídí všechno od růstu po náladu. Třeba oxytocin, hormon lásky a důvěry, který pomáhá i při porodu.

Eliška: Aha, takže mozek řekne a tělo koná. A co jsou ti další... zaměstnanci?

Ondřej: Přesně. Máme třeba štítnou žlázu, která tyroxinem řídí náš metabolismus. Nebo nadledvinky, které v krizi vyplaví adrenalin. To známe všichni – zrychlený tep před zkouškou.

Eliška: To jo, to znám až moc dobře. A co třeba slinivka? Ta souvisí s cukrem, že?

Ondřej: Ano, její Langerhansovy ostrůvky vyrábí inzulin, který hladinu cukru snižuje, a glukagon, který ji naopak zvyšuje. Udržují dokonalou rovnováhu.

Eliška: Páni. A pak už jsou jen... pohlavní hormony?

Ondřej: Přesně. Gonády – varlata a vaječníky – produkují testosteron nebo estrogen. Ale zajímavé je, že obě pohlaví mají oba hormony, jen v různém poměru.

Eliška: Tělo je prostě fascinující. Takže od vitamínů po hormony, všechno do sebe zapadá jako skládačka. Děkuju ti, Ondřeji, za skvělé vysvětlení!

Ondřej: Já děkuji za pozvání. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se u dalšího dílu Studyfi Podcastu.

Eliška: Mějte se krásně!