Test na Ekonomická politika v globalizovaném světě
Ekonomická politika v globalizovaném světě: Komplexní Rozbor
Test: Hospodářská politika, Sociální politika, Plánovaná ekonomika, Příjmová nerovnost, Digitalizace účetnictví
20 otázek
Otázka 1: Pokusy o systematickou koordinaci makroekonomických politik na globální úrovni vždy měly dlouhodobý charakter.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že pokusy o systematickou koordinaci makroekonomických politik na globální úrovni obvykle neměly dlouhodobý charakter.
Otázka 2: Dle studijních materiálů, který z následujících stupňů ekonomické integrace charakterizuje pozici České republiky a který Eurozóny?
A. Česká republika: zóna volného obchodu; Eurozóna: celní unie.
B. Česká republika: jednotný vnitřní trh; Eurozóna: hospodářská a měnová unie.
C. Česká republika: hospodářská a měnová unie; Eurozóna: politická unie.
D. Česká republika: celní unie; Eurozóna: jednotný vnitřní trh.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že Česká republika je na stupni jednotného vnitřního trhu a Eurozóna je na stupni hospodářské a měnové unie.
Otázka 3: Součástí návrhu důchodové reformy je vyšší zdanění velkých firem pro její financování.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí 'Vyšší zdanění velkých firem' jako jeden z bodů týkajících se otázky 'Kde vzít peníze na reformu'.
Otázka 4: Jaký princip zdanění začal sílit od francouzské revoluce v roce 1789?
A. Regresivní zdanění, kdy bohatí platili relativně méně.
B. Proporcionální nebo progresivní zdanění.
C. Pouze proporcionální zdanění pro všechny skupiny obyvatel.
D. Zdanění, které zcela nezohledňovalo výši příjmů.
Vysvětlení: Od francouzské revoluce v roce 1789 sílí přesvědčení, že zdanění má být vůči příjmům proporcionální či progresivní, nikoliv regresivní, jak tomu bylo často v minulosti, kdy bohatí platili relativně méně.
Otázka 5: V centrálně plánované ekonomice vedlo znárodnění výrobních prostředků ke ztrátě pobídek k ekonomickým aktivitám?
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Znárodnění výrobních prostředků v CPE mělo za následek ztrátu pobídek k ekonomickým aktivitám. Podniky neměly za cíl maximalizaci zisku, nýbrž maximalizaci přidělovaných zdrojů, což bylo demotivační a vedlo k systémové neefektivitě.