Ekologie suchozemských biomů: Průvodce pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Materiály uvádějí, že v reakci na rostoucí sucho v prostředí dochází ke zvýšené produkci kořenů (vzhledem k nadzemním orgánům), což vede ke zvýšení poměru R:S (kořenů k výhonkům).
A. Tvoří asi 20 % druhové skladby stepí, ale běžně více než 90 % celkové biomasy.
B. Mají kořeny primárně soustředěné hlouběji než 15 cm v půdě pro efektivní absorpci vody v sušších oblastech.
C. Chrání svá obnovovací pletiva listovými pochvami při povrchu půdy.
D. Jsou charakterizovány svazčitými kořeny umožňujícími intenzivní prokořenění.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že u hemikryptofytů je asi 50–90 % kořenů v horních 15 cm půdy, což zajišťuje velmi efektivní absorpci půdní vody, zejména v sušších oblastech stepí. Možnost, že kořeny jsou primárně soustředěné hlouběji než 15 cm, je tedy nesprávná. Ostatní možnosti jsou v souladu s poskytnutými materiály.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je E1 patro – bylinné patro, většinou velmi bohaté a druhově pestré.
A. V Asii chybí výrazné geografické bariéry, které by bránily posunu dřevin při zalednění.
B. Kontinentální zalednění v Asii nesahalo tak hluboko na jih jako v Evropě.
C. V Asii je větší vliv oceanity a monzunového klimatu, což podporuje vyšší diverzitu.
D. Evropské lesy jsou ochuzené kvůli bariérám vysokých pohoří a Středozemního moře, zatímco Asie takové bariéry neměla.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že Asie má vyšší diverzitu (až 10x více druhů než Evropa) kvůli plynulému přechodu mezi boreální a subtropickou zónou, absenci výrazných geografických bariér pro posun dřevin během zalednění a také proto, že kontinentální zalednění nesahalo tak hluboko na jih jako v Evropě. Možnost 3 není zmíněna jako důvod diverzity, a možnost 4 sice popisuje důvod nízké diverzity v Evropě, ale ne vysvětluje asijskou diverzitu ve srovnání s Evropou jako takovou, spíše důvody chudosti Evropy.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Teplomilné doubravy jsou extrazonální lesní společenstva podmíněná klimaticky, s vazbou především na J a JZ svahy, kde je nejvyšší příkon energie.