Podcast na Drůbežářství: Chov a produkce

Kapitoly

Jedna funkční strana

Snáška a její rytmus

Welfare a bydlení pro slepice

Inkubační doby

Složení vejce

Cesta vejce

Kód na skořápce

Růst a jatečná hodnota

Význam a využití peří

Rozdíly a získávání

Přepis

Eliška: …počkat, takže u ptáků je plně funkční jen levá strana pohlavní soustavy? To je neuvěřitelné. Jak to vůbec funguje?

Martin: Přesně tak, Eliško. Pravý vaječník a vejcovod jsou zakrnělé. Je to taková evoluční specialita. A tohle je jen začátek fascinujícího světa chovu drůbeže. Posloucháte Studyfi Podcast.

Eliška: Dobře, to musíme rozebrat. Takže celý ten proces vzniku vajíčka se odehrává jen na jedné straně?

Martin: Přesně. Vajíčko se uvolní z levého vaječníku, zachytí ho nálevka vejcovodu, kde může dojít k oplození, a pak putuje dál a postupně se obaluje bílkem a dalšími vrstvami.

Eliška: A jak často se tohle děje? Mluví se o „snášce“ a „nosnosti“. Jaký je v tom rozdíl?

Martin: Skvělá otázka. Nosnost je geneticky daná schopnost snášet vejce. Ale snáška, to je ten reálný počet vajec, co slepice snese za určité období. A není to jen tak náhodně.

Eliška: Aha, takže to má nějaký systém?

Martin: Rozhodně. Slepice snáší v takzvaných sériích – to je několik dní po sobě, kdy snese každý den jedno vejce. Mezi sériemi je pak pauza, které říkáme interval. Takže takový malý pracovní cyklus.

Eliška: To zní organizovaněji než můj studijní plán! A co ovlivňuje, jak dlouhé ty série jsou a kolik vajec slepice celkem snese?

Martin: Těch faktorů je spousta. Věk, plemeno, a hlavně výživa a světelný režim. Správným nastavením délky dne můžeme ovlivnit, kdy začnou snášet, jak intenzivní snáška bude, i kdy skončí.

Eliška: Hodně se taky mluví o welfare zvířat. Co si pod tím máme přesně představit?

Martin: Welfare je v podstatě pohoda zvířete. Definujeme ji pěti svobodami – od hladu a žízně, od nepohodlí, od bolesti a nemocí, od strachu a stresu, a svoboda projevit své přirozené chování.

Eliška: To dává smysl. A jak se to promítá do toho, jak se slepice chovají? Třeba v těch klecových chovech?

Martin: Přesně. Dnes jsou povolené jen takzvané obohacené klece. Mají víc prostoru, hřady, hnízdo a místa, kde můžou hrabat. Výhodou je super hygiena a kontrola, nevýhodou samozřejmě omezený pohyb.

Eliška: A alternativy?

Martin: To jsou chovy na podestýlce, ve voliérách nebo s výběhem. Tam mají slepice mnohem víc svobody, což je skvělé pro welfare. Ale zase je tam vyšší riziko nemocí nebo znečištění vajec. Vždy je to něco za něco.

Eliška: Martine, poslední rychlá otázka na závěr. Každý druh drůbeže sedí na vejcích jinak dlouho, že? Jak je to třeba u kachen nebo krůt?

Martin: Jasně. U klasické kachny pekingské je to 28 dní, stejně jako u krůty. Ale taková kachna pižmová, ta si posedí déle, až 35 dní. A husy jsou někde mezi, kolem 30 až 32 dnů. Každý druh má svůj vlastní kalendář.

Eliška: Tak to je fascinující, jak má každý druh svůj kalendář. A když už jsme u těch vajec, pojďme se na ně podívat zblízka. Z čeho se takové slepičí vejce vlastně skládá?

Martin: Jasně! Je to taková malá továrna. Nejvíc, asi 58 procent, tvoří bílek. Pak je tu žloutek, to je zhruba 30 procent. A zbytek, těch 12 procent, je skořápka.

Eliška: Takže bílek jasně vede. A kde se tyhle všechny části berou? Jak takové vejce vlastně vzniká?

Martin: To je skvělá otázka! Je to celá cesta vejcovodem. Začíná to ve vaječníku, kde se tvoří a uvolňuje žloutek.

Eliška: A co se děje dál, když se žloutek vydá na cestu?

Martin: Putuje do nálevky vejcovodu. To je super důležité místo. Tady může dojít k oplození a taky se tu tvoří taková ta poutka, chalázy, co drží žloutek uprostřed.

Eliška: Aha, takže takové bezpečnostní pásy pro žloutek!

Martin: Přesně tak! Z nálevky pokračuje do krčku, kde dostane dvě podskořápečné blány. To je ten tenký obal, co vidíš, když loupeš vajíčko natvrdo.

Eliška: Jasně, ten někdy pěkně zlobí. A kde získá svou pevnou schránku?

Martin: To se děje v děloze. Tam vzniká celá skořápka i její barva. A úplně na konci, v pochvě, dostane ještě takový ochranný film, kutikulu. Je to jako neviditelný plášť.

Eliška: Super, takže teď vím, co se děje uvnitř slepice. A co ten kód, co vidím na vejcích v obchodě? Třeba 1CZ a nějaká čísla. Co to znamená?

Martin: To je takový občanský průkaz vejce. První číslo říká, z jakého je chovu. Nula je bio, jednička je volný výběh, dvojka podestýlka a trojka klecový chov.

Eliška: Takže podle čísla poznám, jak si slepice žila. A co ty písmena a další čísla?

Martin: CZ je kód země, v našem případě Česko. A to dlouhé číslo na konci je registrační číslo farmy. Víš tak naprosto přesně, odkud vejce pochází.

Eliška: Perfektní. A teď od vajíčka ke kuřeti. Jak vlastně definujeme růst u drůbeže?

Martin: Růst je prostě zvětšování hmotnosti a rozměrů. Končí, když zvíře dosáhne tělesné dospělosti. A ovlivňuje to spousta věcí – od genetiky a hormonů po krmení a teplotu.

Eliška: A jak rychle roste takový brojler, kterého si kupujeme v obchodě?

Martin: Je to fofr. Výkrm trvá jen asi 35 až 42 dní. Za tu dobu přibere na zhruba dva až dva a půl kila. To je denní přírůstek i přes 60 gramů!

Eliška: Páni. A na závěr, často slyším pojmy jatečná hodnota a jatečná výtěžnost. Jaký je v tom rozdíl?

Martin: Dobrá otázka, plete se to často. Jatečná hodnota je podíl hmotnosti kuchaného trupu, tedy BEZ vnitřností, k živé hmotnosti. Je to asi 65–70 %.

Eliška: A výtěžnost?

Martin: Jatečná výtěžnost je to samé, ale VČETNĚ jedlých vnitřností – srdce, játra, žaludek. Tam se dostáváme na 75 až 80 procent. Takže výtěžnost je vlastně celkový „zisk“ z poraženého kusu.

Eliška: Dobře, takže teď už vím, kolik masa z kuřete vlastně je. Ale co ten zbytek? Zůstává nám spousta peří. K čemu je to vlastně dobré, kromě toho, že to drží ptáka v teple?

Martin: Přesně tak, termoregulace je klíčová. Ale peří taky chrání kůži, umožňuje let a slouží i k signalizaci… třeba při lákání partnera.

Eliška: A my ho využíváme na co? Kromě péřových bund, samozřejmě.

Martin: Ty jsou asi nejznámější. Dále klasicky peřiny a polštáře, ale i jako výplň sportovních potřeb nebo se mele na krmné moučky.

Eliška: Moment, takže slepice nemá stejné peří jako kachna? To dává smysl, když o tom přemýšlím.

Martin: Přesně. Vodní drůbež má peří mnohem hustší a impregnované mazem z kostrční žlázy. Mají taky mnohem víc prachového peří, které skvěle izoluje.

Eliška: Aha, proto kachny nepromoknou! A kuře je hned mokré.

Martin: Přesně tak! A získává se buď z poražených kusů, což je běžné, nebo... a to je kontroverzní... škubáním zaživa při přirozeném pelichání.

Eliška: To zní dost drsně. Je v tom rozdíl?

Martin: Obrovský, hlavně etický. Peří z živých zvířat je kvalitnější, ale je to velký zásah do welfare.

Eliška: Takže klíčové je vědět, že peří není jen odpad, má svou funkci pro zvíře i pro nás a hodně záleží na jeho původu. Martine, moc díky za všechny informace!

Martin: Rád jsem pomohl. Bylo to fajn.

Eliška: Pro nás taky. Tak se mějte hezky a slyšíme se zase příště u Studyfi Podcastu!