Difrakce ve vlnové optice: Kompletní průvodce pro studenty
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
19 kartiček
Otázka: Jaké dva členy se vyskytují v intenzitě světla pro dvojštěrbinový experiment a co představují?
Odpověď: 2 cos – interferenční člen; 2 sin – difrakční člen.
Otázka: Co se stane s průběhem intenzity, když je šířka štěrbin a → 0 (velmi malá šířka)?
Odpověď: I → čistě interferenční jev (ostatní faktory zanedbatelné).
Otázka: Co nastane, když se vzdálenost štěrbin d → 0 (štěrbiny se přibližují)?
Odpověď: I → difrakce na jedné štěrbině (interferenční maxima splynou).
Otázka: Jak se nazývá obrazec vzniklý difrakcí na kruhovém otvoru a jak se jmenuje jeho střední kruh?
Odpověď: Airyho obrazec; střední kruh se nazývá Airyho disk.
Otázka: Jaká je podmínka pro polohu interferenčních maxim u mřížky?
Odpověď: d sin θ = m λ, kde m je řád maxima a d je mřížková konstanta (vzdálenost sousedních štěrbin).
Otázka: Jak lze určit vlnovou délku světla pomocí difrakční mřížky?
Odpověď: Měří se úhel mezi centrálním (nultým) maximem a směrem k určitému interferenčnímu maximu a použije se vztah d sin θ = m λ.
Otázka: Co platí pro šířku interferenčních proužků u mřížky s velkým počtem N štěrbin ve srovnání s dvojštěrbinou?
Odpověď: Interferenční proužky jsou mnohem užší než u dvojštěrbiny.
Otázka: V zadání: mřížka šířky 10,0 mm obsahuje 10 000 štěrbin; světlo je v 1. řádu odchýleno o 30°. Jaká je vlnová délka přibližně?
Odpověď: Přibližně 500 nm.
Otázka: Jak se liší difrakční úhel pro různé vlnové délky při difrakci na mřížce?
Odpověď: Čím delší vlnová délka, tím větší je difrakční úhel v nenulových řádech.
Otázka: Jaká je poloha prvního difrakčního minima pro kruhový otvor průměru d?
Odpověď: d sin θ₁ = 1.22 λ (pro malé úhly lze psát θ_R = 1,22 λ / d).