Test na Demografie starověkého Řecka a Říma

Otázka 1: Hustota zalidnění v rovinatých oblastech starověkého Řecka přesahovala 36 obyvatel na km².

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V rovinatých oblastech Řecka byla vysoká hustota zalidnění, která dosahovala i více než 36 obyvatel na km², což bylo pro dané období považováno za limit přelidnění.

Otázka 2: Které tvrzení nejlépe charakterizuje městskou síť a urbanizační procesy v Řecku ke konci 4. století př. n. l. a v helénistickém období?

A. Průměrná vzdálenost mezi městy v Boetii se pohybovala mezi 15 a 20 km, zatímco v Thessalii to bylo přibližně 10 km.

B. V helénistickém období byl zaznamenán úbytek venkovského obyvatelstva, kdy například v Thessalii žilo na venkově pouze 10–15 % populace a tento podíl klesal.

C. Koncentrace obyvatelstva byla nejvyšší v západním Řecku, ovlivněna mykénskou kulturou.

D. Města v tomto období spíše vznikala nezávisle na sobě, než aby absorbovala okolní menší sídla.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že ke konci 4. století př. n. l. byla městská síť v Řecku obzvláště hustá: v Boetii byla města ve vzájemné vzdálenosti 15 až 20 km a v Thessalii činila průměrná vzdálenost mezi městy 10 km. Dále je zmíněno, že v helénistickém období (od konce 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l.) byl růst měst ještě vyšší a například v Thessalii žilo pouze 10–15 % obyvatelstva na venkově, přičemž tento podíl se snižoval. Tvrzení, že koncentrace obyvatelstva byla nejvyšší v západním Řecku, je chybné, neboť materiály hovoří o jižním a středním Řecku, zvláště na východě. Také tvrzení, že města spíše vznikala nezávisle, je v rozporu s informací, že města zvyšovala své území absorbováním okolních městeček.

Otázka 3: Nejvyšší naděje dožití při narození pro muže v klasickém období starověkého Řecka dosahovala maximálně 30 let.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Tabulka „Naděje dožití při narození“ uvádí pro muže v období 6.–5. století př. n. l. (které zahrnuje klasické období) naději dožití 45,0 let, což je více než 30 let.

Otázka 4: Věková disparita mezi řeckými manžely byla obvykle malá, přičemž muži byli jen o málo starší než ženy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Ve všech případech existovala velká věková disparita mezi manžely a ženy byly výrazně mladší.

Otázka 5: Které z následujících faktorů přispěly k depopulaci antického Řecka od konce 4. století př. n. l.?

A. Zvýšený počet politických konfliktů.

B. Snížená manželská plodnost a obavy z přelidnění vedoucí k pozdějším sňatkům.

C. Nárůst počtu osvobozených otroků.

D. Epidemie malárie a zhoršení zdravotní situace ve městech.

Vysvětlení: Od konce 4. století př. n. l. se zvýšil počet politických konfliktů a spolu s malárií redukoval počet obyvatel. Dále lze rozpoznávat rysy depopulace, jako je snižování manželské plodnosti. Obava z přelidnění nebo dělení rodinných majetků vedla k pozdějším sňatkům, což ovlivňovalo plodnost. Zdravotní situace ve městech se zhoršovala kvůli vyšší koncentraci obyvatelstva. Ztráty na životech ve válkách mezi roky 323 a 146 př. n. l. byly také důležité. Nárůst počtu osvobozených otroků, i když se zmiňuje, není uveden jako příčina depopulace Řecka, ale spíše jako demografická změna v rámci populace otroků.