Shrnutí na Český pravopis: Principy a pravidla

## Úvod Pravopis (ortografie) je soubor pravidel, jak píšeme spisovnou češtinu. Pomáhá zaznamenat mluvenou řeč tak, aby text byl srozumitelný, čitelný a dobře se z něj vybavovaly myšlenky autora. > Pravopis je způsob, jak písmeny a znaménky zaznamenáváme psané projevy spisovného jazyka. ## Zásady českého pravopisu – principy Pravopis se v češtině řídí několika principy. Základním je **fonologický** princip, ale uplatňují se i další. ### Fonologický princip - Píšeme ty hlásky, které jsou důležité pro dorozumění, ne vždy každou detailem vyslovenou podobu. - Příklady: - pes, voda — vyslovujeme i píšeme stejně - písmeno ř píšeme stejně bez ohledu na znělost (keře vs. keř) > Fonologický princip: Píšeme podle zvuků, které rozhodují o porozumění. ### Etymologický princip - Píšeme slova podle jejich původu a stavby, i když se vyslovují jinak. - Příklady: panna (2 n), vítězství (z psáno, ale vyslovuje se [ť]) ### Historický a tradiční princip - Některá písmena a tvary přetrvávají z dřívějších pravidel (např. y/ý vs. i/í) nebo se zachovává původní psaní cizích slov (revue, interview). > Etymologický a historický princip: Psaní odráží vznik a tradici slov, ne vždy současnou výslovnost. Did you know že písmeno ů vzniklo historickými změnami a dříve se psalo jako ou? (Většina mluvčích to dnes už nevnímá.) ## Druhy pravopisu Tabulka přehledně srovnává hlavní druhy pravopisu: | Druh pravopisu | Co zahrnuje | Příklad jevů | |---|---:|---| | Lexikální | Psaní jednotlivých slov tak, jak jsou ve slovníku | psaní slov, dělení na konci řádku, ú/ů, dvojhlásky | | Morfologický | Psaní tvarů a koncovek ohebných slov | koncovky podstatných a přídavných jmen, slovesa v přít. čase | | Syntaktický | Pravopis větných spojení a interpunkce | shoda přísudku s podmětem, psaní čárek | ## Pravopis lexikální – konkrétní jevy ### Dělení slov na konci řádku Pravidla: - Dělíme po slabikách: ve-se-lý, mi-lo-va-ný - Jednoslabičná slova nerozdělujeme: pes, hrad - Pokud nevíte, jak dělit, napište celé slovo na nový řádek - Předpony a přípony: nap-psat (předpona oddělená), škol-ní (oddělení na morfologickém švu) ### Krátké a dlouhé samohlásky, dvojhlásky - Rozlišujeme a/á, e/é, i/í, o/ó, u/ú, ú/ů, ou/au ### Psání ú/ů - Ú píšeme na začátku slova, po předponě a v druhé části složenin: úzký, zúčastnit se, pravoúhlý - ů píšeme uvnitř slov a v některých koncovkách a příslovech: půda, filmů, domů ### Psání y/i po tvrdých, měkkých a obojetných souhláskách - Po měkkých (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme vždy i/í - Po tvrdých (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy y/ý - Po obojetných (b, f, l, m, p, s, v, z) může být i/í nebo y/ý — rozhoduje místo i tvar (kořen, přípona, koncovka) > Pravidlo: Po měkkých píšeme i; po tvrdých píšeme y. Did you know že v češtině rozlišujeme i/ý podle kořene slov, přípon a koncovek, což je hlavní zdroj chyb při psaní? (Učte se vzory a příbuzná slova.) ### Vyjmenovaná slova - Učí se na 3. ročníku, psaní i/y ve vyjmenovaných slovech a jejich příbuzných - Postupně se rozšiřuje znalost a používání ### Psání ě - Probíhá postupně ve 2.–4. ročníku; naučíme se tvary a pozice, kde se ě objevuje ### Předložky s/se & z/ze - Správné užití a psaní závisí na následujícím slově a plynulosti výslovnosti ### Velká a malá písmena - Velké písmeno: vlastní jména osob, zvířat, míst, institucí, názvy děl - Malé písmeno: obecná jména, jména skupin (např. marxista), přídavná jména od místních jmen mají malá písmena (např. pražský), ale při víceslovném vlastním jménu může první slovo být velké > Velká písmena: Označují konkrétní jedinečnosti (osoby, místa, instituce). ## Pravopis morfologický – koncovky a přípony ### Koncovky podstatných jmen a přídavných jmen - Podstatná jména se skloňují podle vzorů; pro každou skupinu je vybrán jeden vzor - Přídavná jména mají vzory tvrdá a měkká; podle nich se píší koncovky ### Koncovky sloves v přítomném čase - V koncovkách sloves v přítomném čase se vždy píše -i/-í (uplatňuje se pravidlo tvarů) ### Odvozování