Test na Česká reformace a husitské hnutí

Otázka 1: Centrem radikálního husitského proudu Táboritů bylo město Tábor, které založili v roce 1420.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že Táborité byli radikální proud a město Tábor, založené v roce 1420, bylo jejich centrem.

Otázka 2: Která z následujících tvrzení popisují První pražskou defenestraci z 30. července 1419 podle studijních materiálů?

A. Kazatel Jan Želivský přivedl rozvášněný dav před Novoměstskou radnici s požadavkem propuštění uvězněných tovaryšů.

B. Konšelé na Novoměstské radnici odmítli požadavky davu, načež byli zbaveni funkcí a upáleni.

C. Tato událost je považována za počátek husitské revoluce a přispěla k úmrtí krále Václava IV. na mrtvici.

D. Bezprostředním důsledkem defenestrace bylo založení města Tábor a vytvoření prvního městského svazu.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že radikál Jan Želivský přivedl rozvášněný dav před Novoměstskou radnici s požadavkem propuštění uvězněných tovaryšů (první tvrzení je správné). Dále se zmiňuje, že konšelé byli zbili a vyhodili z oken, nikoli upáleni (druhé tvrzení je nesprávné). Materiály jasně definují tuto událost jako počátek husitské revoluce a zmiňují, že po zprávě o defenestraci umírá Václav IV. na mrtvici (třetí tvrzení je správné). Založení Tábora a vznik městských svazů proběhly později (v roce 1420 a 1421), nebyly bezprostředním důsledkem defenestrace (čtvrté tvrzení je nesprávné).

Otázka 3: Ludvík Jagellonský zemřel v bitvě u Moháče v roce 1516.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Ludvík Jagellonský zemřel v bitvě u Moháče roku 1526.

Otázka 4: Jiří z Poděbrad před svou smrtí nepodepsal nástupnickou smlouvu s Jagellonci.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Jiří z Poděbrad před svou smrtí podepsal nástupnickou smlouvu s Jagellonci, což zajistilo nástup Jagellonců na český trůn.

Otázka 5: Která z následujících tvrzení správně popisují období "dvojvlády" Matyáše Korvína a Vladislava II. Jagellonského?

A. Většina Čechů v tomto období uznávala Matyáše Korvína za svého panovníka.

B. Toto období bylo charakterizováno česko-uherskou válkou.

C. Koruna česká byla rozdělena tak, že Vladislav vládl v Čechách a Matyáš na Moravě, ve Slezsku a Lužici.

D. Konec dvojvlády znamenala bitva u Moháče.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že 'většina Čechů uznávala Matyáše Korvína' za panovníka, že toto období bylo 'česko-uherská válka' a že 'rozdělena Koruna česká -> Čechy Vladislav, Matyáš Moravu, Slezsko + Lužice'. Bitva u Moháče ukončila vládu Ludvíka Jagellonského v roce 1526, nikoli dvojvládu Vladislava II. a Matyáše Korvína, která byla ukončena Olomouckou smlouvou.