Architektura 19. století: Styly, vývoj a klíčové stavby
Délka: 4 minut
Město v plamenech
Chaotické století stylů
Návrat do Antiky
Všechno už tu jednou bylo
Zrod mrakodrapu v Chicagu
Konec století a nová vlna
Petr: Představ si tohle: rok 1871, Chicago. Obrovské, vzkvétající město. A pak… celé lehne popelem. Katastrofa, která zničila skoro všechno. Ale co když ti řeknu, že právě z tohohle popela vyrostla moderní architektura, jak ji známe dnes?
Klára: Přesně tak, Petře. Ta tragédie donutila architekty přemýšlet úplně jinak. A výsledkem byly první mrakodrapy na světě. Vítejte u Studyfi Podcast.
Petr: Takže 19. století nebylo jen o starých zámcích a kostelech? Zní to spíš jako začátek něčeho nového.
Klára: Je to naprostý mix všeho. Je to přechod mezi klasickou a moderní architekturou. Žádný jednotný styl jako třeba v gotice nebo baroku. Je to spíš jako playlist, kde máš hned vedle sebe Mozarta, rockovou kapelu a do toho ti hraje techno.
Petr: Takže architektonický chaos! Jak se v tom má člověk vyznat?
Klára: Můžeme si to rozdělit na pár etap. Začátek století, tak do roku 1830, se ještě drží antiky. To je neoklasicismus a empír. Pak přijde romantismus, který se zamiluje do středověku. A druhá polovina století? Ta je ve znamení historismu.
Petr: Dobře, začněme tedy neoklasicismem. Co si pod tím mám představit? Sloupy a trojúhelníkové štíty?
Klára: Přesně! Pravidelné, přímé a čisté linie. Působí to vznešeně, ale zároveň dost stroze. Stavěly se tak hlavně velké reprezentační budovy — divadla, muzea, soudy. U nás je skvělým příkladem Nosticovo, dnes Stavovské, divadlo v Praze. Nebo nádherný zámek Kačina.
Petr: A co je ten empír? Zní to… císařsky.
Klára: Protože taky je! Je to v podstatě styl Napoleona Bonaparte. Je ještě jednodušší, střízlivější a inspirovaný nejen Antikou, ale i starým Egyptem. Oblíbená byla kombinace černé, bílé a zlaté. Velmi elegantní.
Petr: Fajn, takže po antickém období přišel ten zamilovaný pohled do středověku, jak jsi říkala. Romantismus a historismus.
Klára: Ano, architekti se začali inspirovat minulostí. Nejdřív hlavně gotikou, takže vznikala spousta neogotických staveb. Později se přidala i neorenesance nebo neobaroko. Vznikl takzvaný eklekticismus.
Petr: Eklek… co?
Klára: Eklekticismus. Znamená to, že si tvůrčím způsobem půjčuješ a spojuješ prvky z různých historických slohů do jednoho celku. Je to takový architektonický remix. Někdo tomu říká „bezradnost“, protože architekti nevytvářeli nic nového, jen opakovali staré vzory.
Petr: A teď se vraťme do Chicaga! Jak přesně ten požár pomohl mrakodrapům?
Klára: Město se muselo postavit znovu, rychle a efektivně. A tady přichází na scénu takzvaná „chicagská škola“. Místo tlustých zdí začali používat ocelovou skeletovou kostru. To jim umožnilo stavět do výšky.
Petr: Takže to je ten velký vynález? Ocelový skelet?
Klára: Přesně. A k tomu přidej další novinky: výtahy, velké prosklené plochy a typická „chicagská okna“. První budovou, která je považována za mrakodrap, byla Home Life Insurance Building od Williama Le Barona Jenneyho.
Petr: A kdo byl ten slavný Louis Sullivan?
Klára: To byl další génius z Chicaga. Právě on přišel se slavnou větou: „forma následuje funkci“. To znamená, že vzhled budovy by měl vycházet z jejího účelu, a ne z historických ozdůbek. Byl to průkopník moderní, funkcionalistické architektury.
Petr: Takže zatímco v Americe rostly mrakodrapy, co se dělo v Evropě? Taky už měli dost těch historických stylů?
Klára: Rozhodně. V Anglii vzniklo hnutí Arts and Crafts, které odmítalo průmyslovou výrobu a chtělo se vrátit k poctivému řemeslu. A na samém konci století přišla bomba — secese.
Petr: Art Nouveau!
Klára: Ano, nebo taky Jugendstil v Německu. Byl to poslední velký univerzální styl. Odmítl rovné linie a historické napodobeniny. Místo toho přišel s vlnitými křivkami, ornamenty inspirovanými přírodou — květinami a listy. Ale o tom si povíme zase příště.
Petr: Skvělé. Takže abychom to shrnuli: 19. století bylo divokou jízdou od napodobování antiky přes středověk až po zrození mrakodrapů a secesní kudrlinky. Kláro, díky moc za skvělý přehled.
Klára: Rádo se stalo. Mějte se hezky!
Petr: I vy. Na slyšenou u dalšího dílu Studyfi Podcast.