Podcast na Anatomie lidského jícnu

Kapitoly

Mýtus o rovné trubce

Části a svalovina jícnu

Vztahy s okolím

Zatáčky a zúžení

Cévy a portokavální anastomóza

Závěr

Přepis

Anna: Většina lidí si myslí, že jícen je jen taková jednoduchá, rovná trubka, kterou jídlo spadne rovnou do žaludku. Prostě skluzavka na jídlo.

Matěj: Ale ono je to ve skutečnosti spíš jako taková klikatá horská silnice. Jícen má totiž několik zatáček, zúžení a dokonce po cestě mění typ svaloviny.

Anna: Klikatá silnice? Tak to mě zajímá! Tohle je Studyfi Podcast. Pojďme se na ten jícen podívat zblízka.

Matěj: Přesně tak. Jícen je asi 25 centimetrů dlouhý svalový orgán, který spojuje hltan se žaludkem. A není to jen tak ledajaký sval.

Anna: Jak to myslíš? Sval jako sval, ne?

Matěj: Právě že ne. Horní třetina jícnu je z příčně pruhované svaloviny, kterou ovládáme vůlí – to je to, když se rozhodneš polknout. Ale spodní třetina už je hladká, tu neovládáme. A prostředek je smíšený.

Anna: Takže to je jako když auto nejdřív řídíš a pak se přepne na autopilota?

Matěj: To je skvělé přirovnání! Přesně tak. Začneš vědomě a zbytek už tělo zařídí samo. Celý tenhle orgán dělíme na tři hlavní části: krční, hrudní a břišní.

Anna: Dobře, pojďme si je projít. Co ta krční část?

Matěj: Ta je poměrně krátká. Před ní leží průdušnice, tedy trachea, a za ní je páteř. Po stranách pak běží důležitý nervově-cévní svazek.

Anna: A ta nejdelší, hrudní část?

Matěj: Ta prochází zadním mezihrudím. A tady to začíná být zajímavé. Zepředu se ho dotýká nejen trachea, ale i levá průduška a níž dokonce i srdce.

Anna: Takže je tam docela plno.

Matěj: Přesně. A z obou stran se k němu přikládají bloudivé nervy, nervi vagi, a velice blízko probíhá aorta. A ta poslední, břišní část, je už jen kratičký, asi dvoucentimetrový úsek pod bránicí.

Anna: Zpátky k té klikaté silnici. Zmínil jsi zatáčky a zúžení.

Matěj: Ano, jícen není rovný. Při pohledu zepředu je prohnutý doleva, pak doprava a pak zase doleva. A k tomu má tři přirozená zúžení, taková úzká místa na silnici.

Anna: Kde přesně jsou?

Matěj: To první je hned na začátku, při přechodu z hltanu. Druhé je v místě, kde se k jícnu přikládá oblouk aorty a levá průduška. A to třetí je při průchodu bránicí. To jsou místa, kde může uváznout sousto.

Anna: A co cévní zásobení? U tak dlouhého orgánu to musí být složité.

Matěj: Je to tak. Jícen si bere tepny tak nějak od všech sousedů po cestě. Ale naprosto klíčový je žilní odtok. Tady totiž dochází k něčemu, čemu říkáme portokavální anastomóza.

Anna: To zní… důležitě. Co to znamená?

Matěj: Znamená to, že se zde propojují dva velké žilní systémy – systém horní duté žíly a systém vrátnicové žíly, která vede krev z trávicího traktu do jater. Je to taková spojka.

Anna: A proč je to tak důležité?

Matěj: Protože když jsou třeba nemocná játra a krev přes ně nemůže dobře protékat, hledá si cestu právě přes tyto spojky v jícnu. Žíly se pak rozšiřují a vznikají jícnové varixy, což je život ohrožující stav.

Anna: Páni. Takže si shrňme to nejdůležitější. Jícen rozhodně není jen rovná trubka. Je to složitý orgán se třemi částmi, třemi zatáčkami, třemi zúženími a klíčovým žilním spojením.

Matěj: Přesně tak. Nejdůležitější je pamatovat si jeho vztahy k okolním strukturám – k aortě, srdci, průdušnici a páteři. To se u zkoušky bude hodit.

Anna: Super, Matěji, moc díky za skvělé vysvětlení!

Matěj: Rádo se stalo. A vám díky za poslech!