Podcast na Anatomie jater

Kapitoly

Dvě tváře jater

Mapa na spodní straně

Jak játra drží na místě?

Otisky od sousedů

Přepis

Karolína: Představte si studenta medicíny, Petra. Je noc před zkouškou z anatomie a on už po sté zírá na obrázek jater. Vypadá to jako jeden obrovský, hnědý blob. Petr si zoufale říká, jak si tohle všechno má zapamatovat? Kde začít?

Lukáš: Tenhle pocit zná asi každý. Játra můžou na první pohled působit… monoliticky. Ale ve skutečnosti mají naprosto logickou a přehlednou strukturu. Jen je potřeba vědět, jak se na ně podívat.

Karolína: Přesně o tom to dnes bude. Posloucháte Studyfi Podcast.

Karolína: Tak, Lukáši, jak tedy začít s tímhle „blobem“? Jak se v něm zorientovat?

Lukáš: Nejlepší je začít tím, že si játra představíme jako budovu se dvěma hlavními stranami. Horní, hladká plocha, se jmenuje facies diaphragmatica. Je vyklenutá a přesně kopíruje tvar bránice, o kterou se opírá.

Karolína: Takže to je ta strana, kterou bychom viděli, kdybychom se dívali shora.

Lukáš: Přesně tak. A pak je tu ta druhá, spodní strana, facies visceralis. Ta je mnohem zajímavější, protože je obrácená k ostatním orgánům v břiše a je plná různých rýh a otisků. A mezi nimi je ostrá přední hrana, margo inferior.

Karolína: Dobře, takže ta spodní strana je jako mapa. Co na ní najdeme?

Lukáš: Představ si na ní velké písmeno „H“. To „H“ tvoří rýhy, které játra dělí na laloky. Levou svislou čáru tvoří fissura sagitalis sinistra a pravou zase fissura sagitalis dextra, kde je třeba lůžko pro žlučník.

Karolína: A co ta příčná čára uprostřed toho „H“?

Lukáš: To je to nejdůležitější místo! Jmenuje se porta hepatis, neboli jaterní brána. Je to takové hlavní nádraží jater. Tudy vstupuje jaterní tepna a portální žíla a naopak vystupují žlučovody. Všechno důležité se děje právě tady.

Karolína: Fajn, teď víme, jak játra vypadají. Ale jak vlastně drží v těle? Přece jen jsou to naše nejtěžší vnitřní orgány.

Lukáš: Dobrá otázka! Rozhodně tam jen tak neplavou. Jsou připevněna k bránici a břišní stěně pomocí vazů, což jsou vlastně zdvojené listy pobřišnice. Nejdůležitější je ligamentum falciforme, které je vidět i zepředu.

Karolína: Takže je to takový bezpečnostní pás pro játra?

Lukáš: Dá se to tak říct. Pak je tu ještě ligamentum coronarium, které lemuje oblast zvanou area nuda – to je jediné místo, kde játra srůstají přímo s bránicí.

Karolína: Na začátku jsi mluvil o otiscích na té spodní straně. Co to přesně znamená?

Lukáš: Játra jsou měkká a obklopená dalšími orgány. A ty do nich zanechávají otisky, skoro jako když si sedneš do měkkého křesla. Takže na facies visceralis najdeme třeba impressio gastrica od žaludku nebo impressio renalis od pravé ledviny.

Karolína: To je skvělá pomůcka pro zapamatování, co kde leží! Takže si to shrňme: játra mají dvě hlavní plochy, brániční a útrobní. Ta útrobní má rýhy ve tvaru H, kde uprostřed je klíčová jaterní brána. Celý orgán drží na místě pomocí vazů a má na sobě „otisky“ od svých sousedů.

Lukáš: Naprosto přesně. Když si to takhle rozdělíš, ten velký blob už vůbec nepůsobí tak děsivě, že? A o to jde.

Karolína: Díky moc, Lukáši. A vám, milí studenti, přejeme hodně štěstí u zkoušek. Slyšíme se příště.