Shrnutí na Anatomie a fyziologie lidského těla

## Úvod Trávení je proces, kterým tělo rozkládá potravu na malé stavební jednotky, které lze vstřebat a využít pro energii, stavbu tkání a regulaci funkcí. Tento materiál se zaměřuje zejména na děje v tenkém střevě a na konečné štěpení a vstřebávání bílkovin, sacharidů a tuků. > Definice: Trávení je soubor chemických a mechanických procesů, které rozkládají složité živiny na malé molekuly schopné průchodu epiteliálními buňkami (enterocyty). ## Přehled štěpení a vstřebávání živin ### 1) Bílkoviny - Kde se štěpí: částečně v žaludku a především v tenkém střevě. - Jak probíhá: - V žaludku: proteiny štěpí pepsiny za přítomnosti HCl na polypeptidy. - V pankreatické šťávě: enzymy štěpí polypeptidy na oligopeptidy, dipeptidy a volné aminokyseliny. - V kartáčovém lemu enterocytů: peptidázy (exopeptidázy, endopeptidázy) štěpí peptidy na jednotlivé aminokyseliny. > Definice: Peptidázy jsou enzymy, které štěpí peptidové vazby v polypeptidech a produkují aminokyseliny. Praktický příklad: Po konzumaci masa se větší polypeptidy procházejí procesem popsaným výše až do stavu, kdy mohou být absorbovány jako aminokyseliny do krve. ### 2) Sacharidy - Počáteční štěpení: slinná α-amyláza začíná štěpit škroby a glykogen v ústní dutině. - V žaludku: štěpení pokračuje do snížení pH, poté se zastavuje. - V duodenu: pankreatická α-amyláza rozštěpí polymery na maltózu, maltotriózu a α-limitující dextriny. - V kartáčovém lemu: enzymy sacharáza, laktáza a izomaltáza štěpí disacharidy a dextriny na monosacharidy (glukózu, fruktózu, galaktózu). > Definice: Monosacharidy jsou jednoduché cukry schopné průchodu epiteliální membránou a dalšího využití v organismu. Praktické použití: Lidé s nedostatkem laktázy mají problém štěpit laktózu v tenkém střevě, což vede k příznakům nesnášenlivosti mléčného cukru. ### 3) Lipidy - Emulgace: žlučové kyseliny emulgují tuk (triacylglyceroly) a umožní působení enzymů. - Hydrolýza: pankreatická lipáza štěpí triacylglyceroly na monoacyglyceroly a mastné kyseliny. - Tvorba micel: žlučové kyseliny, mastné kyseliny a monoacylglyceroly tvoří micely, které usnadňují transport k povrchu enterocytů. - Resyntéza a transport: v enterocytech se dlouhé mastné kyseliny a glycerol přeměňují na chylomikrony, které vstupují do mízních cév klku a dále do krevního oběhu přes hrudní mízovod. > Definice: Micela je malá agregace lipidů a žlučových kyselin, která umožňuje rozpustit tuky ve vodném prostředí střevního lumenu. Praktický příklad: Porucha tvorby žluče (např. u cholestatických onemocnění) vede k poruše vstřebávání tuků a vitamínů rozpustných v tucích. ## Stavba tenkého střeva a její význam pro resorpci ### Dělení a rozměry - Nejdelší oddíl trávicí trubice: délka 3–5 m, šířka 3–3,5 cm. - Tři úseky: **duodenum (dvanáctník)**, **jejunum (lačník)**, **ileum (kyčelník)**. ### Duodenum (dvanáctník) - Tvar podkovy kolem hlavy pankreatu. - Obsahuje papillu duodeni major (Vateri), kde ústí žlučovod a hlavní vývod pankreatu s kruhovým svěračem. ### Jejunum a ileum - Jejunum: silnější stěna, vyšší slizniční řasy, bohatší krevní zásobení. - Ileum: obsahuje více lymfatické tkáně, ústí do slepého střeva chlopní, která brání zpětnému toku. ### Mikrostruktura - Sliznice vytváří příčné řasy a klky (*villi intestinales*). - Každý klk obsahuje síť krevních vlásečnic a počátek mízní cévy (lacteal). - Povrch enterocytů je kryt mikroklky (mikroklky), které výrazně zvětšují absorpční plochu (cca 40 m²). > Definice: Klk (villus) je prstovitý výběžek sliznice tenkého střeva, jehož funkcí je zvětšení absorpční plochy. Tabulka: Porovnání jejuna a ilea | Vlastnost | Jejunum | Ileum | |---|---:|---:| | Stěna | silnější | tenčí | | Slizniční řasy | vyšší a četnější | nižší | | Cévní zásobení | bohatší | méně bohaté | | Lymfatická tkáň | méně | více | ### Pohyby střevní stěny - Dvě svalové vrstvy: vnitřní kruhovitá a zevní podélná. - Tři základní pohyby: segmentační (míchání), kývavé a peristaltické (posun obsahu). ## Vstřebávání specifických