Podcast on English Pronouns: Types and Usage

Kapitoly

Co jsou to zájmena?

Osobní a přivlastňovací

Zvratná a ukazovací

Univerzální a neurčitá

Vzájemná a tázací zájmena

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Noah: Přesně! A každá z těch osmi kategorií má svoje vlastní malá pravidla. Je to jako odemykat úrovně ve hře!

Olivia: To se mi líbí! Osm kategorií! To je víc, než jsem si myslela. Dobře, pojďme na to.

Olivia: Posloucháte Studyfi Podcast. Noahu, vezměme to úplně od začátku. Co je to vlastně zájmeno a k čemu nám slouží?

Noah: Jasně. Zájmeno je slovo, které nahrazuje podstatné jméno nebo celou jmennou frázi, abychom se nemuseli pořád opakovat. Ta fráze, kterou nahrazuje, se nazývá antecedent.

Olivia: Dobře, takže antecedent… to je to, o čem mluvíme, než použijeme zájmeno?

Noah: Přesně tak. Třeba ve větě: „When my brother was a child, he was frightened of the dark.“ Zájmeno je „he“ a jeho antecedent, tedy to, co nahrazuje, je „my brother“.

Olivia: Chápu. Takže místo abych řekla „můj bratr“ dvakrát, podruhé použiju „on“. Jednoduché a efektivní!

Noah: Přesně! A teď se podrž, protože v angličtině máme osm hlavních druhů zájmen. Pojďme si je projít.

Olivia: Super, začněme tím nejzákladnějším. Předpokládám, že to jsou osobní zájmena?

Noah: Trefa! Osobní zájmena dělíme na dvě skupiny: podmětová a předmětová. Podmětová jsou ta, která zná každý: I, you, he, she, it, we, they. Nahrazují podmět věty.

Olivia: A ta předmětová?

Noah: To jsou me, you, him, her, it, us, them. Ta se používají, když je zájmeno v pozici předmětu, ať už přímého nebo nepřímého.

Olivia: Takže „He likes her“, ne „He likes she“. Jasné. A co hned další kategorie?

Noah: Hned vedle jsou přivlastňovací zájmena. Tedy mine, yours, his, hers, ours, theirs. Ta nahrazují jmennou frázi, která vyjadřuje vlastnictví. Třeba: „Po přečtení tvého dopisu si můžeš přečíst můj.“ – tedy „mine“.

Olivia: Aha! A tady studenti často chybují, že? Pletou si je s přivlastňovacími přídavnými jmény jako „my“ a „your“.

Noah: Přesně! Klíčový rozdíl je, že přivlastňovací zájmena jako „mine“ stojí vždy sama. Zatímco determinátory jako „my“ musí být vždy připojeny k podstatnému jménu. Takže „This is my car“, ale „This car is mine“.

Olivia: Rozumím. Takže moje svačina je „mine“ a tvoje svačina je... taky „mine“?

Noah: Hezký pokus, ale takhle to nefunguje. Každý si hlídá to svoje neboli „his“ or „hers“.

Olivia: Dobře, co máme dál na seznamu? Po osobních a přivlastňovacích…

Noah: Zvratná zájmena! Myself, yourself, himself, herself a tak dále. Jejich funkcí je „odrážet“ podmět věty. Proto jsou vždy v pozici předmětu, nikdy ne podmětu.

Olivia: Jako ve větě „The policeman shot himself“ – policista zastřelil sám sebe. Objekt a subjekt je tatáž osoba.

Noah: Přesně. Některá slovesa je vyžadují, u jiných je můžeme použít pro zdůraznění, třeba „He built it himself“ – postavil to on sám. Tomu pak říkáme emfatická zájmena.

Olivia: Zajímavé. A co ta ukazovací? To jsou ta, kterými doslova na něco ukazujeme?

Noah: V podstatě ano. Jsou to „ukazovací“ neboli deiktická zájmena. This, these, that, those. Nejenže ukazují číslo, ale i blízkost k mluvčímu.

Olivia: Takže „this“ a „these“ pro věci, co jsou blízko v prostoru nebo čase – tady a teď. A „that“ a „those“ pro věci, co jsou dál – tam a tehdy.

Noah: Perfektně shrnuto. Je to takhle jednoduché.

Olivia: Tak to máme čtyři druhy za sebou. Co je pátá kategorie?

Noah: Univerzální zájmena. Ta se vztahují buď na celou skupinu, nebo na každého člena skupiny. Patří sem all, each, everybody a everyone.

Olivia: A jaký je mezi nimi rozdíl? Zní dost podobně.

Noah: Dobrá otázka. „All“ se vztahuje na celou skupinu a může být v jednotném i množném čísle. Ale „each“ a „everybody“ nebo „everyone“ jsou vždy v jednotném čísle. To je častá chyba v testech!

Olivia: Takže „Everybody is happy“, ne „Everybody are happy“. To si musíme zapamatovat. A co zájmena neurčitá?

Noah: Ta, jak název napovídá, odkazují na jedince neurčitě, bez ohledu na skupinu. Sem patří hlavně dvě velké rodiny: some a jeho příbuzní a many a jeho příbuzní.

Olivia: Some, any, somebody, anybody… Jaký je hlavní rozdíl mezi „some“ a „any“?

Noah: „Some“ se typicky používá v kladných větách. „Any“ se naopak používá v záporných větách a otázkách. Například: „I have some questions,“ ale „I don't have any questions.“

Olivia: A co many, much, a few, a little?

Noah: Many, a few a few se pojí s počitatelnými podstatnými jmény. Much, a little a little zase s nepočitatelnými. Důležité je, že „much“ a „many“ se v kladných větách často nahrazují spojením „a lot of“.

Olivia: Jsme skoro na konci! Zbývají nám poslední dvě kategorie. Jaké to jsou?

Noah: Vzájemná neboli reciproční zájmena. Ta ukazují vzájemný vztah. Jsou jen dvě: „each other“ a „one another“.

Olivia: A jaký je mezi nimi rozdíl? Používají se často zaměnitelně, ne?

Noah: Technicky vzato „each other“ popisuje vzájemnou akci dvou osob, zatímco „one another“ tří a více. Ale máš pravdu, v běžné mluvě to dnes už většina rodilých mluvčích nerozlišuje a používají je zaměnitelně.

Olivia: Tak to je pro nás studenty dobrá zpráva! Jedno pravidlo míň. A ta poslední kategorie?

Noah: Poslední jsou takzvaná „wh-“ zájmena. Tedy tázací a vztažná.

Olivia: Tázací, to jsou ta na začátku otázek: what, when, where, who…

Noah: Přesně. A vztažná jsou which, who, whom, whose a that. Ta nahrazují opakující se podstatné jméno a uvozují vedlejší větu přívlastkovou. Například: „This is the man who helped me.“

Olivia: Páni, tak to byl rychlokurz osmi kategoriemi anglických zájmen! Pojďme si to na závěr rychle shrnout.

Noah: Určitě. Zájmena nahrazují podstatná jména, abychom se neopakovali. Máme osm druhů: osobní, přivlastňovací, zvratná, ukazovací, univerzální, neurčitá, vzájemná a tázací.

Olivia: Pamatujte si rozdíl mezi podmětovými a předmětovými zájmeny, mezi přivlastňovacími zájmeny a determinátory, a že „everybody“ je vždy v jednotném čísle!

Noah: To jsou ty nejdůležitější body. Když si na ně dáte pozor, vaše angličtina bude znít mnohem přirozeněji.

Olivia: Skvělé tipy, Noahu! Děkujeme za poslech. Nezapomeňte si projít dnešní téma i v aplikaci Studyfi. Uslyšíme se příště!

Noah: Mějte se!