Podcast on English Language: Culture and Everyday Topics

Kapitoly

Úvod do Oceánie

Život u protinožců

Koníčky a relaxace

Proč je sport důležitý

Individuální vs. týmové sporty

Kde bydlíš?

Město versus venkov

Domácí práce

Jídlo a oblíbené chutě

Denní stravovací návyky

Česká kuchyně a zdravý životní styl

Závěrečné shrnutí

Přepis

Klára: Viděli jste někdy Pána prstenů? Ty dechberoucí hory a zelená údolí? Přesně tam, a kousek vedle, se dnes podíváme.

Tomáš: Přesně tak! Řeč je o Novém Zélandu a jeho větším sousedovi, Austrálii.

Klára: Vítejte u Studyfi Podcast. Takže, Tomáši, začněme Austrálií. Co si vybavíš jako první kromě klokanů?

Tomáš: Klokani a koaly jsou klasika. Ale co je zajímavé, hlavní město není Sydney, ale Canberra. Většina lidí ale stejně žije u pobřeží.

Klára: A co vnitrozemí? Je to jenom jedna velká, suchá poušť?

Tomáš: Z velké části ano. Říká se mu Outback. Ale na severu najdeš i deštné pralesy a u pobřeží zase Velký bariérový útes, což je ráj pro potápění.

Klára: Dobře, a zpátky k Pánovi prstenů. Čím je Nový Zéland tak výjimečný, kromě toho, že tam bydlí hobiti?

Tomáš: Jsou to dva hlavní ostrovy plné úchvatné přírody – vysoké hory, sopky… Prostě nádhera.

Klára: A co původní obyvatelé?

Tomáš: V Austrálii jsou to Aboridžinci. Na Novém Zélandu zase Maorové, jejichž bohatá kultura je tam dodnes velmi důležitá a viditelná v běžném životě.

Klára: Zní to, jako by tam měli docela pohodový životní styl.

Tomáš: To mají. Milují sport a pobyt venku. Surfování, turistika, a samozřejmě grilování... jejich život je celkově víc relaxovaný.

Klára: Takže když mluvíš o grilování a surfování, bavíme se vlastně o jejich volném čase, že? To je skvělý oslí můstek k našemu dalšímu tématu.

Tomáš: Přesně tak. Volnočasové aktivity. A ty se samozřejmě liší člověk od člověka a kultura od kultury.

Klára: Dobře, tak jak lidé obecně tráví volný čas? Co jsou takové ty nejčastější koníčky?

Tomáš: Dají se rozdělit na dva hlavní tábory. Někteří lidé preferují relaxování doma. Třeba sledování televize, čtení nebo hraní videoher.

Klára: Takže tým 'gaučoví povaleči'. Znám, občas tam taky patřím.

Tomáš: Přesně. A pak jsou tu ti, co musí být neustále aktivní. Chodí na procházky, pracují na zahradě nebo se schází s přáteli.

Klára: Ideální je asi najít nějakou rovnováhu. Nejdřív si jít zaběhat a pak se odměnit seriálem.

Tomáš: To je nejlepší cesta. Právě ta aktivní část je pro nás totiž nesmírně důležitá.

Klára: Tím se dostáváme ke sportu. Proč je tak klíčové se hýbat, kromě toho, že se pak vejdeme do loňských džínů?

Tomáš: To je samozřejmě skvělý bonus. Ale vážně... sport je zásadní pro naše zdraví. Pomáhá nám zůstat fit a silní.

Klára: Takže pro fyzičku. To je jasné.

Tomáš: Ano, ale nejen to. Sport je taky skvělý pro naše duševní zdraví. Odbourává totiž nahromaděný stres. Funguje jako takový restart pro hlavu.

Klára: To můžu potvrdit. Po tréninku jsou všechny problémy tak nějak... menší. A jaké sporty jsou u nás nejoblíbenější venku?

Tomáš: V létě Češi milují cyklistiku, plavání nebo turistiku v horách. V zimě se pak všichni přesunou na sjezdovky nebo na zamrzlé rybníky.

Klára: Jsme národ lyžařů a bruslařů, to je pravda.

Tomáš: Přesně tak. Lyžování a bruslení jsou v zimě jasná volba.

Klára: A co rozdíl mezi sporty, které děláš sám, a těmi v týmu? Jaký je v tom hlavní rozdíl, kromě počtu lidí na hřišti?

Tomáš: Dobrý postřeh. Individuální sporty jako běh, tenis nebo plavání jsou jen o tobě. Všechno záleží na tvé disciplíně a výkonu.

Klára: A nemůžeš se na nikoho vymlouvat, když prohraješ.

Tomáš: Přesně! Kdežto u týmových sportů, jako je fotbal, florbal nebo basketbal, je naprosto klíčová spolupráce. Musíš se naučit komunikovat a spolehnout se na ostatní.

Klára: Což je někdy ten nejtěžší sport ze všech, že?

Tomáš: To rozhodně. Ale je to skvělá příprava na život. Takže když se tě u maturity zeptají na oblíbenou aktivitu, je fajn zmínit proč.

Klára: Například říct, že hraješ fotbal dvakrát týdně, protože je to zábava a můžeš si odpočinout od školy.

Tomáš: Přesně tak. Krátké, jasné a osobní.

Klára: Super. Mluvili jsme o tom, co dělat po škole... a to mě přivádí k dalšímu tématu. Jak vlastně vypadá takový běžný den studenta? Ale o tom si povíme zase příště.

Tomáš: Přesně tak. Ale než se vrhneme na den studenta, pojďme se podívat, kde ten student vlastně bydlí. Téma domov.

Klára: Dobře, takže... kde bydlíš? V domě, nebo v bytě?

Tomáš: Bydlím v bytě ve městě. Je pohodlný a cítím se tam bezpečně. A co ty?

Klára: Já zase v rodinném domě na vesnici. A mým nejoblíbenějším místem je můj pokoj.

Tomáš: To chápu. Co tam máš? Určitě postel, psací stůl a šatní skříň?

Klára: Jasně. A na zdech mám pár plakátů. Bez nich by to nebylo ono.

Tomáš: To znám. A když mluvíme o místnostech... typický dům má obývací pokoj, kuchyň, ložnici a koupelnu, že?

Klára: Přesně. Některé domy mají i zahradu.

Tomáš: To mě přivádí k otázce: je lepší město, nebo venkov?

Klára: No, ve městě je všechno blízko, jako obchody a kina. To je výhoda.

Tomáš: To ano, ale život na venkově je lepší, pokud máš rád přírodu, klid a čerstvý vzduch. Co preferuješ ty?

Klára: Asi ten klid. Ale ať bydlíš kdekoliv, musí se uklízet.

Tomáš: To mi povídej. Jaké domácí práce děláš nejčastěji?

Klára: Občas musím luxovat koberec a utírat prach z nábytku. Prostě si uklízím své věci.

Tomáš: Tak to jsme na tom stejně. Uklizený domov je základ. Ale co takové vaření, to už je jiná kapitola...

Klára: Když už jsme u toho vaření, tak jsi mi udělal docela hlad. Což mě přivádí k našemu poslednímu tématu na dnešek: jídlo.

Tomáš: Výborný přechod! Jídlo, to je moje parketa. Miluju jídlo a mluvení o něm snad ještě víc.

Klára: Tak to se hodí. Začneme jednoduše. Jaké je tvoje úplně nejoblíbenější jídlo?

Tomáš: Uf, to je těžká otázka! Ale kdybych si musel vybrat jen jedno, byla by to asi klasická svíčková. Je to tradiční, chutná lahodně a vždycky mi připomene nedělní oběd u babičky.

Klára: To je hezké. Já jsem spíš na italskou kuchyni, takže za mě vedou těstoviny. Ale snažím se to kompenzovat, takže jím i hodně čerstvého ovoce a zeleniny, protože jsou zdravé.

Tomáš: Správně, vyvážená strava je základ. A jak vypadá tvůj typický den? Co si dáváš k snídani, obědu a večeři?

Klára: Na snídani si obvykle dávám cereálie s mlékem, nebo jen chleba se šunkou. Na oběd chodím s ostatními do školní jídelny, takže mám teplé jídlo. A večer už nic velkého.

Tomáš: Takže k večeři preferuješ něco lehkého?

Klára: Přesně, většinou mi stačí nějaký salát nebo sendvič. A co ty, jsi na tom podobně?

Tomáš: Naprosto stejně. Školní jídelna je jistota a večer už tělo nepotřebuje tolik energie. Občas se tam objeví i česká klasika, jako vepřo-knedlo-zelo.

Klára: To jo, občas ano. Česká kuchyně je obecně dost těžká, ale musím uznat, že je velmi dobrá. Omáčky, knedlíky... prostě tradice.

Tomáš: A nezapomeň na sladké pečivo a pivo, to k tomu taky patří. Ale právě proto je tak důležité přemýšlet nad tím, co jíme. Vyvážená strava nám dává energii.

Klára: To je klíčové. Měli bychom jíst dostatek vitamínů, minerálů a hlavně se vyhýbat příliš velkému množství fast foodu a cukru. A pít vodu, samozřejmě.

Tomáš: Stoprocentně. Voda je základ všeho. A ještě poslední věc... Co máš radši? Jíst v restauraci, nebo domácí jídla?

Klára: Obojí má něco do sebe. Ráda chodím jíst ven s přáteli, protože můžu zkoušet různé kuchyně, třeba italskou nebo asijskou. Je to zážitek.

Tomáš: To ano. Ale na druhou stranu, domácí jídla jsou prostě dělaná s láskou a z čerstvých surovin. To nic nenahradí.

Klára: Máš pravdu. Tak, a tím jsme se probrali všemi dnešními tématy. Byl to docela maraton.

Tomáš: To byl. Takže, abychom to rychle shrnuli... Probrali jsme bydlení, domácí práce a nakonec jídlo. Doufáme, že vám naše tipy pomůžou u maturity.

Klára: Přesně tak. Moc děkujeme, že jste nás poslouchali. Mějte se krásně a držíme palce u zkoušek!

Tomáš: Těšíme se na vás u dalšího dílu. Na shledanou!