Podcast na Znečištění ovzduší a ozonová vrstva

Kapitoly

Mýtus o ozónové díře

Co je tedy ozón?

Freony: Tichý zabiják ozónu

Smog: Když se nedá dýchat

Jak zničit 10 000 molekul

Mezinárodní úspěch a naděje

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Eliška: Většina lidí si myslí, že ozónová díra je doslova díra v obloze, jako by někdo propíchl balónek. Ale ve skutečnosti je to úplně jinak.

Petr: Přesně tak. Není to žádný kráter v atmosféře. Je to spíš jako... opotřebovaná, zeslabená část starého trička, přes kterou prosvítá slunce víc, než by mělo.

Eliška: Páni, to je skvělé přirovnání. Takže žádná díra? Posloucháte Studyfi Podcast, kde boříme mýty, které by vás u maturity mohly potkat.

Petr: Přesně tak. Ozónová vrstva, neboli ozónosféra, je část naší stratosféry ve výšce asi 15 až 50 kilometrů. A její hlavní funkcí je chránit nás před škodlivým UV zářením ze Slunce.

Eliška: Jako takový přírodní opalovací krém pro celou planetu.

Petr: Dá se to tak říct. A ta takzvaná „díra“ je jen oblast, kde je koncentrace ozónu – což je tříatomová molekula kyslíku, O tři – výrazně nižší. Kdybys všechen ozón v atmosféře stlačila, vytvořil by vrstvu silnou jen asi 3 milimetry.

Eliška: Tři milimetry? To je neuvěřitelné. A jak se to vůbec měří?

Petr: Měří se v takzvaných Dobsonových jednotkách. Jeden milimetr téhle pomyslné vrstvy je 100 Dobsonových jednotek. Je to celé dost abstraktní.

Eliška: Dobře, takže vrstva slábne. Ale co to způsobuje? Kdo je ten hlavní padouch?

Petr: Hlavním viníkem jsou látky, kterým říkáme freony. Chemicky jsou to chlorofluorouhlovodíky, zkráceně CFC. Dřív se hodně používaly ve sprejích, ledničkách a klimatizacích.

Eliška: Takže věci, co máme všichni doma...

Petr: Přesně. Problém je, že freony jsou neuvěřitelně stabilní. Tady dole se nerozkládají, takže pomalu vystoupají až do stratosféry. Tam je rozbije UV záření a uvolní se z nich chlór, který pak ničí molekuly ozónu. A může to dělat desítky i stovky let.

Eliška: Takže to je problém vysoko nad našimi hlavami. Ale co to znečištění tady u země, které doslova dýcháme? Mám na mysli smog.

Petr: Výborný přechod. Smog, jehož název vznikl spojením anglických slov smoke a fog, tedy kouř a mlha, je v podstatě směs pevných, kapalných a plynných částic ve vzduchu.

Eliška: A není smog jako smog, že?

Petr: To rozhodně ne. Máme dva hlavní typy. První je londýnský, neboli kyselý smog. Vzniká hlavně v zimě spalováním uhlí. Je to směs kouře, mlhy a oxidu siřičitého. Je to takový ten klasický, šedivý, těžký vzduch.

Eliška: A ten druhý?

Petr: Ten je losangeleský, neboli fotochemický. Ten naopak vzniká za horkých letních dní, hlavně z výfukových plynů aut za působení slunečního záření. Tvoří takový modravý zákal.

Eliška: Takže takový přírodní Instagram filtr, akorát že je toxický.

Petr: To jsi vystihla naprosto dokonale! A je opravdu nebezpečný. Dráždí oči, dýchací cesty a poškozuje rostliny. Takže když to shrneme, nahoře nás trápí úbytek ozónu a dole zase smog. Obojí má ale společného jmenovatele – lidskou činnost.

Eliška: A právě o dalších dopadech lidské činnosti, jako jsou kyselé deště, si povíme hned vzápětí.

Petr: A teď se podrž. Ten proces je jako zlý sen pro chemika. Jeden jediný atom chloru z freonů dokáže spustit řetězovou reakci. Teoreticky může zničit až deset tisíc molekul ozonu, než se sám unaví!

Eliška: Deset tisíc? To je neuvěřitelné! Takže jeden malý sprej na vlasy ze staré doby mohl napáchat takovou škodu?

Petr: Přesně tak! A proto jsme začali pozorovat takzvané ozonové díry, hlavně nad Antarktidou. To jsou místa, kde koncentrace ozonu klesla třeba i o polovinu.

Eliška: A jaké to má reálné dopady? Kromě toho, že se rychleji spálíme na sluníčku.

Petr: To je bohužel ten menší problém. Zvýšené UV záření poškozuje DNA, zvyšuje riziko rakoviny kůže a očních nemocí, jako je šedý zákal. Dokonce ničí i chlorofyl v rostlinách, takže klesají výnosy plodin.

Eliška: To zní děsivě. Ale mám pocit, že se o ozonové díře už tolik nemluví. Znamená to, že jsme s tím něco udělali?

Petr: Naštěstí ano! Tohle je jeden z největších ekologických úspěchů. V roce 1987 byl přijat Montrealský protokol, který zakázal výrobu freonů. A funguje to!

Eliška: Skvělá zpráva! Takže se vrstva zase zaceluje?

Petr: Ano, pomalu ale jistě. Vědci odhadují, že by mohla být úplně v pořádku kolem roku 2070. Dokonce máme i Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy 16. září.

Eliška: Takže dnešní díl nám ukázal dvě tváře atmosféry. Dole bojujeme se smogem, který sami vytváříme, a nahoře jsme málem zničili náš ochranný štít.

Petr: Přesně. Ale ukazuje to i naději. Když se lidstvo spojí, jako v případě ozonové vrstvy, dokážeme velké věci. Klíčem je věda, spolupráce a ochota ke změně.

Eliška: Děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast. U dalšího tématu se na vás těšíme!

Petr: Mějte se hezky a dívejte se na oblohu s respektem!