Podcast na Železniční doprava a geografie Beneluxu

Kapitoly

Proč zrovna vlak?

Trocha historie nikoho nezabije

Co se skrývá ve vlaku?

Zkratky, slevy a jízdenky

Mezinárodní souvislosti a závěr

Poklady na seznamu UNESCO

Srdce Evropy

Města plná pokladů

Země pod hladinou moře

Města plná kontrastů

Klenot Beneluxu

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Kristýna: Představte si studenta, třeba Petra. Zoufale chce na koncert do Ostravy, ale bydlí v Praze. Auto nemá, autobus je na takovou dálku nepohodlný. Co teď? V tu chvíli si vzpomene na vlak. Posloucháte Studyfi Podcast.

Vojtěch: A vzpomene si dobře! Železnice je totiž nejvýkonnější a nejbezpečnější druh dopravy. Na kratší vzdálenosti, jako je právě Praha-Ostrava, dokonce skvěle konkuruje letadlům, a to hlavně pohodlím.

Kristýna: Větší pohodlí než v letadle, to beru. Ale co věčná česká klasika – zpoždění? A občasná hygiena ve starších vozech?

Vojtěch: To jsou bohužel ty nevýhody. Spolu s tím, že kolejemi se nedostanete do každé malé vesničky. Ale výhody jako plynulost, ekologie, obrovská kapacita a cena to často vyváží.

Kristýna: Dobře, přesvědčil jsi mě. Ale jak jsme se k těm moderním vlakům vůbec dostali? Předpokládám, že to nezačalo rovnou s Pendolinem.

Vojtěch: To ani náhodou! Úplně první dráha na našem území, v roce 1832, byla koňka! Z Českých Budějovic do Lince. Vlaky táhli koně.

Kristýna: Počkat, vážně? Kůň táhnoucí vagóny? To zní jako scéna z pohádky.

Vojtěch: Přesně tak. První parní vlak přijel do Prahy až v roce 1845. A pak už to šlo rychle. Vznikly Československé státní dráhy, po válce se začaly lámat rychlostní rekordy a v roce 1995 se otevřel i tunel pod kanálem La Manche.

Kristýna: Fascinující. A co ta technická stránka? Co všechno tvoří takový vlakový systém?

Vojtěch: Základem je samozřejmě síť kolejí. A tady je zajímavost – ve většině Evropy máme takzvaný normální rozchod 1435 milimetrů. Ale v zemích bývalého Sovětského svazu mají širší, takže na hranicích se musí měnit podvozky.

Kristýna: Aha! A co ty písmenkové kódy na vagónech? Vždycky vidím A, B, AB, WR...

Vojtěch: To je vlastně jednoduché. A je vůz první třídy, B druhé. AB je kombinovaný. Pak máš lůžkové vozy, lehátkové a třeba WR je jídelní vůz. Můj nejoblíbenější typ.

Kristýna: To se nedivím! A co táhne celý ten vlak? Lokomotivy jsou dnes hlavně elektrické, ne?

Vojtěch: Ano, i když ve světě je to jen asi 12 %. U nás je to ale 30 % a takové Švýcarsko má elektrifikovaných dokonce 99 % tratí. Zbytek jsou motorové, ty parní už jsou spíš jen pro nostalgické jízdy.

Kristýna: Takže když si vybírám spoj, vidím tam zkratky jako SC, EC, R, Os... Co znamenají?

Vojtěch: Ber to jako pyramidu rychlosti. Na špičce je SC – Supercity, naše Pendolino, které jezdí až 160 km/h. Pod ním jsou mezinárodní Eurocity a vnitrostátní Intercity a Expresy. Pak rychlíky a na základně je osobní vlak, Os, který staví v každé zastávce.

Kristýna: A teď to nejdůležitější pro každého studenta: jak na tom ušetřit?

Vojtěch: Jednoduše! Sleva pro studenty do 26 let je 75 %. A k tomu se vyplatí pořídit si In Kartu, třeba IN 25 ti dává dalších 25 % slevu. Pro cesty po Evropě je pak skvělý Interrail.

Kristýna: Super, to zní dobře. Takže mám slevu, vybraný vlak... co dál? Koupit jízdenku?

Vojtěch: Přesně. Na ní musí být druh vlaku, odkud a kam jedeš, cena a třída. A u vlaků vyšší kvality, jako je IC nebo SC, si určitě kup i místenku, ať máš jistotu, že si sedneš.

Kristýna: A jak to funguje v mezinárodním měřítku? Platí naše pravidla i jinde?

Vojtěch: Většina Evropy se řídí dohodou CIV, která sjednocuje přepravní podmínky. Jsme taky členy Mezinárodní železniční unie, takže systém je naštěstí hodně propojený a cestování je snadné.

Kristýna: Skvělé! Železnici tedy máme probranou. Ale doprava samozřejmě není jen o kolejích. Co když potřebujeme přeplout moře nebo přeletět oceán?

Vojtěch: Výborná otázka! K lodní a letecké dopravě se dostaneme hned v další části.

Kristýna: Dobře, takže pomyslně jsme přistáli nebo zakotvili. Konečně jsme v Beneluxu! Co tam na nás jako turisty čeká? Je to jen o tulipánech a čokoládě?

Vojtěch: To určitě ne, i když obojí stojí za ochutnávku. Ale hlavně je to neuvěřitelná koncentrace historie na malém prostoru. Každá země má své poklady zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

Kristýna: Tak schválně, překvap mě. Začněme Nizozemskem. Co tam musím bezpodmínečně vidět?

Vojtěch: Určitě slavné kanály v Amsterdamu, takzvaný Grachtengordel, které formovaly město. A samozřejmě větrné mlýny v Kinderdijk-Elshout. Je to ikonický obraz Nizozemska a zároveň geniální technická památka.

Kristýna: Mlýny a kanály... to zní jako z pohlednice. Super. A co Belgie? Kromě toho, že tam utratím všechny peníze za pralinky a vafle.

Vojtěch: Belgie má nádherná historická jádra měst. Třeba Bruggy, kterým se oprávněně přezdívá "Benátky severu", nebo úchvatné náměstí Grand-Place v Bruselu. Obojí je právem pod ochranou UNESCO.

Kristýna: A co nejmenší z trojice, Lucembursko? Nezapomněli jsme na něj?

Vojtěch: Vůbec ne! Celé staré město Lucemburk a jeho masivní, několikapatrové opevnění je na seznamu UNESCO. Je to tam jako v pohádce. Skoro bys čekala, že zpoza rohu vykoukne drak.

Kristýna: Draka bych možná oželela, ale ty památky zní úžasně. Takže cestování máme za sebou. Co ale pohání ekonomiku těchto států?

Vojtěch: To je skvělá otázka, Kristýno. A když mluvíme o ekonomice, musíme začít u Belgie. Je to federativní monarchie, která leží v samém srdci západní Evropy. A její hlavní město, Brusel, je takové neoficiální hlavní město celé Evropy.

Kristýna: Protože tam sídlí Evropská unie a NATO, že? To dává smysl. Ale já si stejně jako první vybavím to náměstí Grand Place a... čůrajícího chlapečka.

Vojtěch: Manneken Pis, samozřejmě! To je ikona. Brusel je ale plný i dalších pokladů, třeba muzea komiksů. Věděla jsi, že Šmoulové jsou z Belgie?

Kristýna: To jsem netušila! Belgie je tedy víc než jen politika a vafle. Co dalšího bychom neměli minout?

Vojtěch: Určitě Bruggy, kterým se přezdívá „Benátky severu“ kvůli síti kanálů. Celé historické centrum je na seznamu UNESCO. Nebo Antverpy, jeden z největších přístavů Evropy a světové centrum obchodu s diamanty.

Kristýna: Diamanty? Páni. A slyšela jsem o městě Spa. Není to odtud, kde vznikl ten výraz pro lázně?

Vojtěch: Přesně tak! Už od 14. století jsou tam léčivé prameny. Dnes se tam ale jezdí hlavně na závody Formule 1. Takže máš na výběr, jestli relax, nebo adrenalin.

Kristýna: Tak to je skvělá kombinace. Takže Belgie je plná překvapení. A co její větší soused, Nizozemsko?

Vojtěch: Nizozemsko! To je kapitola sama pro sebe. Představ si zemi, kde velká část území, takzvané poldery, leží pod hladinou moře a je chráněna hrázemi.

Kristýna: Počkat, to jako vážně? To by se tam všichni museli potápět do práce, ne?

Vojtěch: Skoro. Je to neustálý boj s vodou. Proto tam najdeš tolik kanálů a větrných mlýnů, které původně odčerpávaly vodu. Dnes je síť mlýnů v Kinderdijk-Elshout dokonce na seznamu UNESCO.

Kristýna: A co města? Předpokládám, že Amsterdam je na prvním místě.

Vojtěch: Přesně. A je to město neuvěřitelných kontrastů. Projdeš se kolem domu Anny Frankové nebo Van Goghova muzea, a o pár ulic dál jsi ve Čtvrti červených luceren.

Kristýna: Páni, to zní divoce. A co když někdo nehledá zrovna coffee shopy a muzea drog?

Vojtěch: Tak může zamířit do Haagu, kde sídlí král a Mezinárodní soudní dvůr. Nebo do Rotterdamu, který má největší přístav v Evropě a úžasnou moderní architekturu.

Kristýna: A pro nás Čechy je tam taky jedno důležité místo, že?

Vojtěch: Správně! V pevnostním městě Naarden je pohřben Jan Amos Komenský. Takže i tam máme svou stopu.

Kristýna: Takže poldery, umění, Komenský i moderní přístavy. A co ty slavné tulipány?

Vojtěch: O tulipánech bychom si mohli povídat hodiny, Kristýno. Ale čas nás tlačí, tak se pojďme podívat na poslední zemi Beneluxu, na Lucembursko.

Kristýna: Ten úplně nejmenší, že? Skoro jako takový malý klenot schovaný mezi Německem, Francií a Belgií.

Vojtěch: Přesně tak. Je to vnitrozemský stát a hlavně jediné velkovévodství na světě. Má rozlohu jen asi dva a půl tisíce kilometrů čtverečních.

Kristýna: To je skoro jako náš Liberecký kraj. A kolik tam žije lidí?

Vojtěch: Jen něco přes pět set dvacet tisíc. Ale teď to zajímavé... mají tři úřední jazyky. Lucemburštinu, němčinu a francouzštinu.

Kristýna: Takže se tam člověk domluví skoro vždycky, jen si musí vybrat ten správný jazyk. To musí být na úřadech zmatek!

Vojtěch: Možná. Ale hlavní město, Lucemburk, je díky tomu skvělé bankovní a administrativní centrum. Navíc je neuvěřitelně krásné.

Kristýna: Slyšela jsem, že je to město mostů. Je to pravda?

Vojtěch: Je jich tam přes sto! A celé historické centrum je právem zapsáno na seznamu UNESCO. Takže malá země, ale velký zážitek.

Kristýna: Tak to byl tedy Benelux v kostce. Poldery, umění, banky a spousta jazyků. Vojtěchu, moc děkuji za skvělé shrnutí.

Vojtěch: Rádo se stalo. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se na příště u dalšího dílu Studyfi Podcastu.

Kristýna: Mějte se krásně a na slyšenou!