Zdeněk Jirotka

Úvod

Zdeněk Jirotka (1911–2003) byl český spisovatel, fejetonista a rozhlasový redaktor, proslulý především jako autor humoristických románů a povídek. Jeho nejznámějším dílem je satirický román Saturnin, který se stal jednou z nejoblíbenějších knih v české literatuře.

Jirotkovo dílo se vyznačuje suchým, inteligentním humorem a parodií žánrů, inspirovanou anglickými vzory. Do české literatury vnesl osobitý styl, který dodnes oslovuje široké spektrum čtenářů a je považován za klasiku české humoristické prózy.

Životopis

Dětství a mládí

Zdeněk Jirotka se narodil 7. ledna 1911 ve Slezské Ostravě, v domě na dnešním Náměstí Jurije Gagarina. Jeho matka Žofie (rozená Sumíková) pracovala jako učitelka ručních prací, otec Ladislav měl reklamní agenturu a byl spoluzakladatelem ochotnického divadelního spolku Kolár.

Od roku 1925 studoval Jirotka reálné gymnázium v Ostravě, odkud byl vyloučen. Následně se učil zedníkem a v roce 1933 úspěšně maturoval na Vyšší průmyslové škole stavitelské v Hradci Králové.

Profesní dráha a osobní život

Po maturitě vstoupil do armády, kde působil jako důstojník pěchoty a stavební dozor u vojenských staveb až do roku 1939. Sloužil na různých místech, například v Košicích, Banské Bystrici či Brně. Dne 2. září 1939 se oženil v Hranicích a s manželkou měl dvě děti, Hanu a Zdeňka.

Mezi lety 1940 a 1942 pracoval na ministerstvu veřejných prací. Mimořádný ohlas jeho prvotiny Saturnin mu umožnil věnovat se od roku 1942 výhradně spisovatelské činnosti. Po válce, v letech 1945–1951, působil jako redaktor Lidových novin (přejmenovaných na Svobodné noviny).

V letech 1951–1953 byl redaktorem humoristického týdeníku Dikobraz. Poté, mezi lety 1953 a 1962, pracoval v redakci Československého rozhlasu, kde vedl redakci humoru a satiry a později redakci pro českou a slovenskou literaturu. V roce 1962 se vrátil do Dikobrazu jako zástupce šéfredaktora a na této pozici zůstal až do odchodu do důchodu v roce 1971.

Závěr života

Zdeněk Jirotka zemřel 12. dubna 2003 v Praze.

Literární směr a období

Zdeněk Jirotka je řazen do české humoristické literatury a satiry, tvořící především v období meziválečné a poválečné literatury. Jeho dílo se rozprostírá od 40. let 20. století až téměř do počátku 21. století.

Humoristická literatura, k níž se Jirotka hlásil, se zaměřuje na vyvolání smíchu a pobavení, často prostřednictvím inteligentních zápletek a charakterů. Je pro ni typické využití satiry, ironie a parodie k reflexi společenských jevů.

Jirotka je považován za typického představitele „suchého“ anglického humoru, jímž se inspiroval. Často jsou zmiňováni jako jeho vzory autoři jako Jerome Klapka Jerome nebo Pelham Grenville Wodehouse. Jeho styl se vymyká tradičnímu českému humoru a přináší do literatury kultivovanou komiku.

Charakteristika tvorby

Jirotkova tvorba je prostoupena humorem, satirou a parodií, zejména detektivního žánru a společenských konvencí. Opakovaně se v ní objevují témata absurdních situací a střetu pragmatických postav s výstředními jedinci, které generují komické konflikty.

Typický je pro něj jemný, inteligentní a často ironický jazyk a styl, inspirovaný „suchým“ anglickým humorem. Využívá spisovného jazyka, ale s důrazem na propracované dialogy a specifické promluvy postav, například teta Kateřina se svou oblibou přísloví.

Mezi výrazné umělecké prostředky patří ironie, nadsázka, situační a charakterová komika. Autor s lehkostí paroduje běžné situace a klišé. V románu Saturnin využívá vypravěče v první osobě, což umožňuje hlubší vhled do myšlenek a prožitků hlavního hrdiny v konfrontaci se svérázným sluhou.

Přehled díla

Zdeněk Jirotka je autorem řady humoristických textů, které vyšly knižně i v periodikách nebo byly uvedeny jako rozhlasové hry.

Próza

• Saturnin (1942) — humoristický román o svérázném sluhovi Saturninovi, jeho pánovi a dalších postavách, plný výstředních nápadů a komických situací.
• Muž se psem (1944) — humorná parodie na detektivní román o hloupých podvodnících a neomylném amatérském detektivovi.
• Hvězdy nad starým Vavrouchem (1946) — humorná próza.
• Profesor biologie na žebříku (1956) — sbírka humoristických povídek.
• Sedmilháři (spoluautor, 1969) — knižní vydání vyprávění z populárního rozhlasového pořadu.
• Velká kniha sedmilhářů (spoluautor, 1994) — rozšířené vydání vyprávění z rozhlasového pořadu.
• Pravidla se změnila (2000) — sbírka kratších textů, vydaná krátce před autorovou smrtí.

Rozhlasové hry a scénáře

• Hvězdy nad starým Vavrouchem (1944) — rozhlasová hra.
• Rodinná tradice (1945) — rozhlasová hra.
• Hloupý milionář (1945) — rozhlasová hra.
• Dobrá rada pana Bartoše (1965) — rozhlasová hra.
• Případ pro tři (1962) — scénář pro Československou televizi.
• Věštec (1963) — scénář pro Československou televizi.
• Spolupráce na populárním rozhlasovém pořadu Sedmilháři.

Publicistika

• Spolupracoval s Lidovými novinami od roku 1940.
• Byl redaktorem a zástupcem šéfredaktora humoristického časopisu Dikobraz.
• Publikoval v periodikách jako Čs. novinář, Svět práce a Literární noviny.

Vliv a odkaz

Zdeněk Jirotka významně ovlivnil českou humoristickou literaturu, do níž vnesl specifický typ „suchého“ anglického humoru a mistrně ovládl umění parodie. Jeho lehký a inteligentní styl oslovil generace čtenářů i dalších autorů.

Jeho prvotina Saturnin dosáhla mimořádné popularity a její úspěch sice již nikdy nepřekonal, nicméně i román Muž se psem se stal velmi oblíbeným. Román Saturnin zvítězil v anketě České televize Kniha mého srdce v roce 2009, což potvrdilo jeho status nejoblíbenější knihy Čechů vůbec.

Jirotkovo dílo se dočkalo několika adaptací. Román Muž se psem byl zfilmován v Polsku pod názvem Walet pikowy (1961). Nejznámější adaptací je čtyřdílný televizní seriál a celovečerní film Saturnin z roku 1994, režiséra Jiřího Věrčáka, kde postavu Saturnina ztvárnil Oldřich Vízner.

Postavy z Jirotkova díla, jako je teta Kateřina s její oblibou přísloví, zlidověly a staly se součástí české kulturní paměti. Jeho humoristické romány jsou dodnes čtené a ceněné jako trvalá součást české literární kultury.

FAQ – Často kladené otázky

• Čím je Zdeněk Jirotka proslulý v české literatuře? Zdeněk Jirotka je proslulý jako mistr humoristické prózy, především díky svému románu Saturnin. Do české literatury přinesl osobitý styl inspirovaný anglickým „suchým“ humorem a stal se autorem, jehož díla se vyznačují inteligentní komikou a parodií.

• Jaké jsou hlavní rysy Jirotkova humoru? Jirotkův humor je často označován jako „suchý anglický humor“, inspirovaný autory jako P. G. Wodehouse. Vyznačuje se jemností, ironií, situační komikou a parodií žánrů, aniž by byl prvoplánově vulgární nebo příliš explicitní v komice.

• Které Jirotkovo dílo je považováno za nejoblíbenější? Za nejoblíbenější dílo Zdeňka Jirotky je jednoznačně považován humoristický román Saturnin z roku 1942. Kniha zvítězila v anketě České televize Kniha mého srdce v roce 2009, čímž si získala titul nejoblíbenější knihy Čechů vůbec.

• Jaký byl Jirotkův profesní život kromě spisovatelské dráhy? Předtím než se plně věnoval psaní, Zdeněk Jirotka působil v armádě jako důstojník a stavební dozor. Po úspěchu Saturnina pracoval jako redaktor v Lidových novinách (později Svobodné noviny), v humoristickém týdeníku Dikobraz a v Československém rozhlase.

• Jaké autory Zdeněk Jirotka obdivoval a čím se inspiroval? Zdeněk Jirotka se inspiroval „suchým“ anglickým humorem, jeho vzory byli často označováni Jerome Klapka Jerome nebo Pelham Grenville Wodehouse. Zvláště v případě Saturnina je viditelná inspirace postavou sluhy Jeevese od Wodehouse.

• Jaká témata se často objevují v Jirotkově tvorbě? V Jirotkově tvorbě se opakovaně objevují témata absurdity společenských konvencí, střetu různých povah, parodie na detektivní žánr a inteligentní humor, který plyne ze situací i z charakterů postav. Často využívá ironii a nadsázku.