Základy účetnictví a účetní standardy

TL;DR: Základy účetnictví a účetní standardy tvoří páteř finančního řízení a vykazování informací o podniku. Existují různé systémy jako americké US GAAP, mezinárodní IFRS a směrnice EU, které se snaží harmonizovat účetnictví pro lepší srovnatelnost. České účetnictví je regulováno zákonem a přebírá řadu mezinárodních zásad. Účetnictví se dělí na finanční, manažerské a vnitropodnikové, přičemž každé má specifické cíle a uživatele. Tento rozbor vám pomůže pochopit jejich charakteristiku a význam.

Co je účetnictví a proč je důležité? Základy účetnictví a jeho funkce

Účetnictví je klíčový nástroj pro písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku v peněžních jednotkách. Jeho primárním cílem je poskytovat komplexní informace o stavu a pohybu majetku a závazků, stejně jako o nákladech, výnosech a výsledném hospodářském výsledku.

Finanční účetnictví musí splňovat požadavky tržního mechanismu. Mezi jeho základní úkoly patří poskytování věrohodných informací externím uživatelům a pro potřeby finančního řízení podniku. Dále zajišťuje srovnatelnost vykazovaných údajů v čase a přizpůsobuje účetnictví země požadavkům evropské a světové standardizace.

Účetnictví plní několik důležitých funkcí:

• Poskytuje informace o hospodaření firmy pro řízení a rozhodování.
• Slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů.
• Zjišťuje informace pro daňové účely.
• Umožňuje kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním.

Za správnost účetnictví vždy zodpovídá podnikatel, i když si vedení účetnictví objedná u externího účetního. Účetním obdobím je obvykle 12 nepřetržitě po sobě jdoucích kalendářních měsíců a účetnictví se v České republice vede v české měně. Právnické osoby mají povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku do dne svého zániku a za jednu účetní jednotku se vždy vede jedno účetnictví jako celek.

Teoretické základy a metodické principy účetnictví, jako jsou zásada podvojnosti, souvztažnosti nebo průkaznosti, jsou ve většině účetních systémů obdobné.

Rozdíly a harmonizace účetních systémů: Proč je srovnatelnost klíčová?

Rozdíly mezi jednotlivými účetními systémy v různých státech vznikají kvůli odlišnému stupni regulace, zvyklostí a historického i kulturního vývoje. Tyto rozdílnosti ztěžují mezinárodní srovnatelnost účetních závěrek podniků.

S postupující globalizací mezinárodního obchodu a kapitalizací trhů roste potřeba, aby se rozdíly mezi účetními systémy zmenšovaly, tedy aby se systémy harmonizovaly. Proces harmonizace může probíhat buď podle jednoho dominantního systému, nebo vzájemným přizpůsobováním.

Za nejdůležitější světové regulátory účetních systémů lze považovat:

• Americké všeobecně uznávané účetní standardy (US GAAP)
• Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IAS / IFRS)
• Směrnice vydané v rámci Evropské unie

US GAAP: Americké účetní standardy a jejich vývoj

US GAAP (Generally Accepted Accounting Principles) vznikly v USA jako reakce na pád na newyorské burze v 30. letech 20. století, kdy byla odhalena nedostatečná vypovídací schopnost účetních výkazů. Tyto standardy se vyvíjely s ohledem na požadavky kapitálového trhu a vycházejí z dlouholeté praxe podpořené právním systémem a soudními rozhodnutími.

US GAAP jsou přijímány světovými burzami jako spolehlivý zdroj pro zhodnocení finanční situace podniku. Garantem pro tvorbu US GAAP je FASB (Financial Accounting Standard Board), soukromá profesní organizace, která spolupracuje s předními účetními, auditorskými a právními institucemi.

Americké účetní zásady nemají stejnou míru závažnosti a jsou obvykle uváděny ve třech stupních:

1. Nevyhlášené postupy, konvence a pravidla: Nejnižší úroveň, zahrnující různé směrnice a doporučení.
2. Vyhlášené pravidla: Střední úroveň důležitosti, obsahující koncepční rámec finančního účetnictví, účetní standardy, jejich interpretace a technické věstníky.
3. Základní zásady: Teoretický základ finančního účetnictví, pro které neexistuje jednotný přehled ani vymezení jejich vzájemné nadřazenosti či podřazenosti.

Klíčové základní zásady US GAAP a jejich charakteristika

Mezi nejdůležitější základní zásady US GAAP patří:

• Historická báze: Hospodářské operace se účtují na úrovni kupní síly peněžní jednotky v době jejich uskutečnění, bez další valorizace. Konzervuje minulé podmínky a ceny pořízení majetku.
• Rozpoznání tržeb (princip realizace): Tržby musí být realizované nebo realizovatelné (výměna za peníze/příslib platby) a zasloužené (dodavatel splnil vše, čím byl povinován).
• Vzájemné souměření výnosů a nákladů: K vykázaným výnosům se uznávají související náklady.
• Plné sdělení: Účetní výkaz musí obsahovat dostatečné informace, aby rozumný uživatel mohl učinit správný úsudek a rozhodnutí.
• Omezení: Účetní systémy jsou omezené, ale omezení nesmí vést ke zkreslení informací. US GAAP uznává čtyři omezení:
• Podstatnost: Účetní výkazy musí obsahovat informace podstatné pro uživatele.
• Rovnováha mezi náklady a užitkem: Informace a přesnost nejsou zadarmo; často stačí rozumný odhad proti drahé, přesné informaci.
• Průmyslové zvyklosti: Uznávají se specifika odvětví.
• Zásada opatrnosti: Je třeba brát v úvahu všechna známá rizika a očekávané ztráty, aby se zabránilo vyššímu vykazování majetku a nižšímu vykázání dluhů, což vede k opatrnému vykázání zisku a majetku.

Tyto zásady jsou často doplněny dalšími, které jsou uznávány i v IFRS a národních systémech, včetně českého účetnictví:

• Zásada účetní jednotky: Účetnictví je zaměřeno na určitý ekonomický celek, pro který se vyhotovují účetní výkazy.
• Předpoklad trvání podniku: Při přípravě závěrky je nutné zohlednit, zda neexistují důvody pro ukončení činnosti podniku.
• Akruální báze: Hospodářské operace se vykazují v období, kdy se uskutečnily, bez ohledu na finanční toky.
• Zásada periodicity: Opakované zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace v pravidelných intervalech (účetní období).
• Zásada konzistence: Účetní výkazy musí být věcně a metodicky stálé v rámci období i mezi nimi pro zajištění srovnatelnosti. Při změně metodiky je nutné uvést druh, příčinu, vliv na výsledek a přepočítat minulé údaje.
• Zásada objektivity účetních informací: Změny v aktivech a pasivech se účtují až po objektivním zjištění, které může být ověřeno nezávislým znalcem nebo racionálním odhadem.

VVětšina těchto zásad je zakotvena v českém Zákoně o účetnictví. Nadřazená je zásada „true and fair view“ – věrného a poctivého zobrazení skutečností.

US GAAP se na rozdíl od evropských systémů nezakládá na zákonné úpravě, ale vychází ze zvykového práva. Nediktuje, jak se má účtovat, ani formu výkazů, ale definuje obsah a minimální rozsah informací.

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IAS/IFRS): Cesta ke globální srovnatelnosti

Vznik nadnárodních společností a obchodování na světových kapitálových trzích vyvolal rostoucí potřebu celosvětové srovnatelnosti účetních závěrek. Od poloviny 60. let se Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASC), sídlící v Londýně, snažil harmonizovat sestavování a obsah účetních výkazů.

Jedná se o soukromou organizaci složenou z profesních účetních a auditorských organizací z celého světa. Cílem současného IASCF (International Accounting Standards Committee Foundation) je harmonizovat účetní výkaznictví především kótovaných společností na celosvětové úrovni.

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou tvořeny:

• Koncepčním rámcem: Základ pro řešení účetních okruhů, vymezuje položky výkazů, předpoklady pro jejich zahrnutí a oceňovací metody. Náš zákon o účetnictví některá vymezení přejímá.
• Účetními standardy: Řeší konkrétní oblasti účetnictví (např. zásoby, odpisy, peněžní toky). Bylo vydáno přes 40 standardů, které se neustále aktualizují.
• Interpretací standardů: Dříve SIC, nyní IFRIC. Poskytují návod na řešení sporných otázek, které jsou v praxi často chápány různě.

Uplatnění IAS/IFRS bylo dříve omezené. Zlom nastal v roce 2000, kdy celosvětová organizace sdružující Komise burz cenných papírů uznala IAS/IFRS jako standardy splňující požadavky světových kapitálových trhů. Tím se umožnilo kótovaným společnostem vypracovávat závěrky podle IAS/IFRS, zatímco do té doby většina burz akceptovala pouze US GAAP.

Druhým impulsem bylo rozhodnutí Rady EU v roce 2000, že společnosti kótované na evropských burzách budou od roku 2005 vyhotovovat konsolidované účetní závěrky podle IAS/IFRS. EU také vyzvala členské státy, aby se IFRS staly základem jejich národních účetních systémů. Přechod na IAS/IFRS představuje pro české podniky výzvu, ale zároveň vytváří základ pro funkční kapitálový trh.

IFRS pro malé a střední podniky (MPS): Standardy pro menší hráče

V minulosti se vývoj účetnictví zaměřoval primárně na kótované společnosti. Dnes se však pozornost účetních specialistů soustředí i na malé a střední podniky (MPS), které tvoří drtivou většinu podniků (např. 99 % v EU i v ČR).

Rada IASB proto vytvořila návrh jediného standardu pro MPS, označovaného jako IFRS pro SMEs (v ČR většinou IFRS – MPS). Tento standard je určen pro podniky, které:

• Nemají veřejnou odpovědnost (tj. odpovědnost vůči veřejnosti za důsledky své činnosti).
• Zveřejňují účetní závěrku externím uživatelům (např. držitelé podílů, věřitelé, zaměstnanci, ratingové agentury) pro všeobecný účel.

Východiskem pro aplikaci IFRS – MPS je Koncepční rámec vypracovaný pro úplnou verzi IFRS. Standard se nezabývá oblastmi, s nimiž se MPS v praxi obvykle nesetkávají. Pokud IFRS – MPS neřeší nějakou problematiku uznávání a oceňování, mohou podniky aplikovat úplnou verzi IFRS. Vypracování detailních směrnic pro aplikaci IFRS – MPS ponechává rada IASB národním regulátorům účetnictví.

Směrnice Evropské unie: Harmonizace v rámci EU

Volný pohyb osob, zboží a kapitálu v rámci EU vyžaduje jednotné podnikatelské prostředí. Hlavním nástrojem harmonizace účetnictví v EU byly až do vydání Nařízení o IAS direktivy (směrnice) závazné pro všechny státy. Účetnictví se týká především čtvrtá a sedmá direktiva.

Čtvrtá účetní směrnice EU (1978)

Zaměřena na harmonizaci ročních účetních závěrek velkých a středních kapitálových společností. Byla kompromisem mezi zúčastněnými státy a realizuje se prostřednictvím národních úprav. Ovlivňuje strukturu a formu účetních výkazů, vymezení položek, metodické řešení a promítnutí ekonomického a právního prostředí do účetnictví. Je východiskem pro úpravu národních účetních systémů, včetně toho českého. Stanoví cíle účetního výkaznictví, oceňovací metody, obsah roční účetní závěrky, obsah výroční zprávy a požadavky na zveřejňování a ověřování.

Sedmá účetní směrnice EU (1984)

Týká se účetních výkazů podnikatelských subjektů tvořících seskupení podniků (koncerny, holdingy). Jedná se o tzv. konsolidované účetní výkazy, pro které jsou pravidla mnohem přísnější a ponechávají menší prostor pro národní úpravy.

V současné době tyto direktivy představují slabší článek harmonizace a účetní jednotky podnikající v EU by měly postupně přecházet na IAS/IFRS.

Regulace českého účetního systému: Zákonné předpisy a specifika

Český účetní systém patří mezi evropské účetní systémy regulované většinou na bázi zákonných předpisů. Právní základ českého účetnictví tvoří:

• Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platný nejen pro podnikatele.
• Soubor vyhlášek Ministerstva financí pro jednotlivé typy účetních jednotek.
• České účetní standardy pro jednotlivé typy účetních jednotek.

Zákon o účetnictví nastavil zásadu, že pod pojmem účetnictví se chápe pouze podvojné účetnictví. Vztahuje se na všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jsou podnikatelskými subjekty. Zakotvuje a přesně stanovuje obecně uznávané účetní zásady a rozsah vedení účetnictví. Podnikatelské subjekty člení na ty, které vedou účetnictví v plném a ve zjednodušeném rozsahu.

Podvojné účetnictví povinně vedou právnické osoby a fyzické osoby, které splňují definici účetní jednotky formulovanou zákonem. Ostatní vedou daňovou evidenci, pokud se dobrovolně nerozhodnou vést účetnictví.

Fyzická osoba se stane účetní jednotkou (a tedy musí vést podvojné účetnictví) zejména v těchto případech:

• Pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 milionů Kč.
• Pokud se dobrovolně rozhodla vést účetnictví.
• Pokud je zapsána v obchodním rejstříku.

Specifika pro různé typy účetních jednotek jsou zohledněna ve vyhláškách a účetních standardech. Ministerstvo financí vydalo vyhlášky pro následující skupiny účetních jednotek:

• Podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví.
• Banky a jiné finanční instituce.
• Pojišťovny.
• Zdravotní pojišťovny.
• Účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání.
• Územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy, organizační složky státu.
• Neziskové organizace.
• Bývalé fondy jako Fond národního majetku a Pozemkový fond ČR.

Pro podnikatele vedoucí podvojné účetnictví je určena prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., která zahrnuje předpisy EU a upravuje:

• Působnost (vymezuje účetní jednotky, na které se vztahuje).
• Uspořádání a označování položek účetní závěrky.
• Obsah vybraných položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát.
• Obsahové vymezení přílohy, přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu.
• Směrnou účetní osnovu a účetní metody.
• Uspořádání a označování položek konsolidované účetní závěrky a metody konsolidace.

Vyhláška umožňuje podrobnější členění položek účetních výkazů, ale také slučování nevýznamných položek pro větší srozumitelnost.

Typy účetnictví: Finanční, Manažerské a Vnitropodnikové

Účetnictví není homogenní systém, ale dělí se na několik typů podle svých cílů a okruhu uživatelů.

Finanční účetnictví: Absolutní přehled pro veřejnost

Cílem finančního účetnictví je mít absolutní přehled o všech finančních akcích ve firmě a podat ucelený, věrný a poctivý obraz v reálném čase. Jeho výstupy jsou zpravidla veřejné a určené finančnímu úřadu a dalším externím uživatelům.

Základní charakteristiky finančního účetnictví:

• Monitoruje naprosto všechny finanční operace a události v určeném čase.
• Výstupy se podávají jednou ročně (účetní závěrka).
• Informace jsou veřejně dostupné ve výroční zprávě, kterou je každá firma povinna zveřejnit.
• Obsah i forma podání informací jsou úplné a standardizované dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a zákona ČR.
• Podávané informace se srovnávají s minulým obdobím a slouží k meziročnímu zhodnocení výsledků.

Manažerské účetnictví: Pro interní rozhodování a řízení

Cílem manažerského účetnictví je získávat, selektovat, analyzovat a interpretovat informace tak, aby sloužily manažerům k edukovanému finančnímu řízení a klíčovým rozhodnutím. Obsah výstupů se odvíjí od priorit a konkrétních cílů strategického, taktického a operativního řízení firmy. Manažeři si ve spolupráci s finančním ředitelem nastavují sledované metriky sami.

Základní charakteristiky manažerského účetnictví:

• Je selektivní; nesleduje všechny finanční události, ale jen vybrané, podstatné pro konkrétní potřeby firmy.
• Jde do větší hloubky ve vybraných analyzovaných aspektech, ačkoli nepokrývá takovou šíři jako finanční účetnictví.
• Pro aktuální informace jsou nastaveny krátké intervaly vykazování, nejčastěji měsíčně s tolerancí zpoždění 2–5 dnů.
• Získané a prezentované informace jsou interní, určené jen pro vybrané manažery a vztahují se k aktuálním požadavkům a situaci firmy.
• U výsledků se sleduje plnění či neplnění plánu (rozpočtu), zjišťuje se, co stojí za pozitivními či negativními výsledky a kdo za ně nese zodpovědnost.

Manažerské účetnictví je přímo navázáno na finanční účetnictví. Pokud tento vztah funguje, manažeři mohou činit rozhodnutí na základě relevantních dat a zkušeností, což vede ke stabilnější a odolnější firmě. Umožňuje firmě „vidět za roh“ a být o krok napřed, což je základem konkurenceschopnosti.

Vnitropodnikové účetnictví: Přehled o nákladech

Vnitropodnikové účetnictví slouží k tomu, aby byly náklady správně účetně vykázány tam, kde byly spotřebovány, nebo pro koho byly tyto náklady spotřebovány. Pomáhá s alokací a kontrolou nákladů uvnitř podniku.

FAQ - Nejčastější dotazy k základům účetnictví a standardům

Jaký je hlavní rozdíl mezi US GAAP a IFRS?

US GAAP vychází především ze zvykového práva a je zaměřen na požadavky kapitálového trhu v USA, zatímco IFRS se snaží o globální harmonizaci a jsou založeny na principech, nikoli na striktních pravidlech. IFRS dávají větší prostor pro profesionální úsudek, zatímco US GAAP bývají detailnější a více na pravidlech založené.

Co je to zásada věrného a poctivého zobrazení?

Zásada „true and fair view“ neboli věrného a poctivého zobrazení skutečností je nejvyšší nadřazená zásada převzatá z amerických účetních standardů. Vyžaduje, aby účetní závěrka poskytovala uživatelům objektivní a pravdivý obraz o finanční situaci a výkonnosti účetní jednotky, i kdyby to mělo znamenat odchylku od specifických pravidel, pokud by tato pravidla vedla ke zkreslení.

Kdo musí v ČR vést podvojné účetnictví?

V České republice musí podvojné účetnictví vést všechny právnické osoby od data svého vzniku, a také fyzické osoby, které splní některou z následujících podmínek: jejich obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl 25 milionů Kč, jsou zapsány v obchodním rejstříku, nebo se dobrovolně rozhodly vést účetnictví.

Proč je důležitá harmonizace účetnictví?

Harmonizace účetnictví je klíčová pro zvyšující se globalizaci mezinárodního obchodu a internacionalizaci kapitálových trhů. Umožňuje mezinárodní srovnatelnost účetních závěrek podniků, což je zásadní pro investory, věřitele a další uživatele, aby mohli efektivně hodnotit finanční situaci a výkonnost firem napříč různými státy.

Jaký je rozdíl mezi finančním a manažerským účetnictvím?

Finanční účetnictví je standardizovaná forma, která sleduje všechny finanční operace, jeho výstupy jsou veřejné a určené pro externí uživatele (např. finanční úřad, investoři), a podávají se zpravidla jednou ročně. Manažerské účetnictví je selektivní, zaměřuje se na vybrané události do hloubky, jeho výstupy jsou interní a určené pro manažery firmy k rozhodování a řízení, a vykazují se v krátkých intervalech (např. měsíčně).