Shrnutí na Základy střídavých elektrických sítí
Základy Střídavých Elektrických Sítí: Rozbor pro Studenty
Úvod
V tomto materiálu se seznámíte se základními parametry a náhradními schématy vedení v elektrických střídavých sítích. Zaměříme se na rozdělení sítí podle napětí, čtyři základní konstanty vedení (R, L, C, G), příčiny jevů jako povrchový jev a koróna, a na běžně používaná náhradní schémata Π, T a Γ spolu s fázorovými diagramy. Materiál je koncipován pro samostudium a obsahuje definice, příklady a praktické poznámky.
1. Rozdělení střídavých sítí dle napětí a účelu
Střídavé sítě rozdělujeme podle napětí a určení:
- Nadřazené sítě (zvn): 400 kV — přenos mezi centry výroby a spotřeby v celostátním měřítku.
- Přenosové sítě (vvn): 110 kV a 220 kV — přenos velkých výkonů z výrobních lokalit do nadřazené soustavy.
- Distribuční sítě (vn): 22 kV a 35 kV — přenos energie z rozvoden k místům spotřeby.
- Průmyslové sítě: 3×6 kV, 3×10 kV, nn 3×230/400 V, 3×660 V — zásobování průmyslových odběrů přes transformace.
- Sekundární sítě: 3+PEN ~ 50 Hz, 400 V — zásobování obyvatelstva.
Definice: Uzel napájecího zdroje může být buď přímo spojený se zemí, nepřímo spojený přes impedanční člen (např. zhášecí transformátor nebo cívku), nebo izolovaný od země.
Praktické poznámky
- Udelších tras a vyšších napětí rostou požadavky na transpozici vodičů (skroucení) kvůli vyrovnání parametrů fází.
2. Základní parametry vedení: R, L, C, G
Vzdušné nebo kabelové vedení se popisuje čtyřmi základními elektrickými konstantami rozloženými podél délky vedení:
- R — odpor (činný odpor), mění se s teplotou a vlivem povrchového jevu ve střídavých obvodech.
- L — indukčnost, projevuje se jako indukční reaktance $X=\omega L$.
- C — kapacita, projevuje se jako kapacitní susceptance $B=\omega C$ a dává vznik nabíjecím proudům.
- G — svodová vodivost (činná složka příčné admitance), popisuje ztráty přes izolaci a vliv koróny.
Obvykle se uvádějí hodnoty konstant na 1 km vedení: $R_k$, $X_k$, $B_k$, $G_k$. Podélná impedance a příčná admitance jsou:
$$Z_k = R_k + iX_k = R_k + i\omega L_k$$
$$Y_k = G_k + iB_k$$
Podélná impedance způsobuje úbytek napětí $\Delta U$, příčná admitance způsobuje změnu proudu $\Delta I$.
Definice: Podélná impedance je součet činného odporu a reaktance vedení, příčná admitance je součet svodové vodivosti a kapacitní susceptance.
Odpor R
- Ve stejnosměrném obvodu platí: $$R = \rho ; {l \over S}$$ kde $\rho$ je rezistivita, $l$ délka, $S$ průřez.
- Ve střídavém obvodu se zvyšuje efektivní odpor vlivem povrchového jevu (skin effect). Hustota proudu roste směrem k povrchu vodiče, čímž efektivní odpor roste s frekvencí.
- Praktické hodnoty: měděný vodič 150 mm$^2$ má přibližně $0{,}124\ \Omega\cdot\text{km}^{-1}$.
Indukčnost L
- Závisí na průřezu vodiče, vzájemné vzdálenosti vodičů a prostředí.
- Běžné hodnoty indukční reaktance: vzdušná vedení $X_k\approx 0{,}25$ až $0{,}45\ \Omega\cdot\text{km}^{-1}$, kabelová vedení $X_k\approx 0{,}1\ \Omega\cdot\text{km}^{-1}$.
- Transpozice (skroucení) vodičů se používá pro vyrovnání indukčností a kapacit mezi fáze-mi; trojnásobná transpozice obnovuje pořadí fází na konci vedení.
Kapacita C
- Vedení tvoří kondenzátor mezi vodičem a zemí nebo vodič-vodič.
- Typické kapacity: vzdušná vedení $C_k\approx 0{,}01\ \mu\text{F}\cdot\text{km}^{-1}$, kabely $C_k\approx 0{,}1\ \mu\text{F}\cdot\text{km}^{-1}$.
- Kapacitní proud (nabíjecí proud) vzniká i při prázdném vedení a může odebírat značný proud ze zdroje u velmi dlouhých vedení.
Definice: Nabíjecí proud je jalový proud vznikající nabíjením kapacity vedení, je přítomen i pokud na konci vedení není spotřebič.
Už máš účet? Přihlásit se
Parametry vedení a sítě
Klíčová slova: Vedení, Kirchhoffovy zákony
Klíčové pojmy: Střídavé sítě se dělí podle napětí: zvn 400 kV, vvn 110/220 kV, vn 22/35 kV, sekundární 400 V, Základní konstanty vedení jsou $R$, $L$, $C$, $G$ udávané obvykle na 1 km, Podélná impedance: $Z_k = R_k + i\omega L_k$, příčná admitance: $Y_k = G_k + i\omega C_k$, Ve střídavém vedení se projevuje povrchový jev (skin effect) zvyšující efektivní odpor, Kapacitní proud $I_C = \omega C U$ může být značný u dlouhých vedení a kabelů, Koróna vzniká při intenzitě pole ~ $21\ \text{kV}\cdot\text{cm}^{-1}$ a způsobuje ztráty a rušení, Transpozice (skroucení) vodičů snižuje nerovnosti parametrů mezi fázemi a vyrovnává úbytky, Výběr náhradního schématu (Π, T, Γ) závisí na délce vedení a požadované přesnosti, U praktických výpočtů se často zanedbává svod $G$ kvůli jeho malé hodnotě, Po odpojení kabelu je nutné odvést kapacitní náboj $Q = C\cdot U$ před prací