Test na Základy inženýrské geologie
Základy inženýrské geologie: Kompletní průvodce pro studenty
Test: Stavební geologie - přehled a terminologie, Stavební geologie - regionální geologie, Stavební geologie - petrologie hornin, Stavební geologie - klasifikace a typy hornin, Magmatické horniny a struktury, Vulkanické a vyvřelé horniny, Sedimentace a sedimentární prostředí, Stavební geologie - sedimenty a sedimentární procesy, Stavební geologie - vlastnosti zemin, Karbonátové a uhlíkaté horniny, Křemičité a silikátové horniny, Metamorfóza a metamorfované horniny, Stavební geologie - metamorfóza a struktura hornin, Stavební geologie a využití hornin, vulkány a projevy, zemětřesení a účinky, Stavební geologie - zvětrávání a povrchové procesy, Inženýrská geologie, Hydrogeologie, Regionální geologie ČR - přehled, Stavební geologie Českého masívu, Regionální geologie ČR - moldanubikum, Udržitelnost a emise, Stavební geologie, Mineralogie a petrologie
20 otázek
Otázka 1: Neovulkanity v Českém masívu jsou petrograficky tvořeny převážně kyselými horninami.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Petrograficky se neovulkanity jedná většinou o výlevné bazické horniny (čediče) nebo horniny s foidy (znělce). Méně často se vyskytují jiné typy hornin, například trachyty.
Otázka 2: Která tvrzení správně popisují hydrogeologii české křídové tabule dle studijních materiálů?
A. Pískovce s průlinovou propustností tvoří kolektory podzemní vody.
B. Cyklické střídání propustných pískovců a nepropustných pelitů vytváří ideální struktury pro zadržování podzemní vody.
C. Voda proudí od okrajů do středu pánve, což vede ke vzniku artéských studní.
D. Pelity s vysokou propustností slouží jako hlavní kolektory pro zásobování artéských studní.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že cyklické střídání propustných pískovců (kolektorů) a nepropustných pelitů (izolátorů) vytváří ideální struktury pro zadržování podzemní vody. Česká křídová tabule má tvar pánve, a proto podzemní voda proudí od okrajů do středu, což na mnoha místech vede ke vzniku artéských studní s napjatou hladinou. Pelity jsou v textu označeny jako izolátory, nikoli kolektory.
Otázka 3: Jsou moravské a strážecké moldanubikum, dílčí jednotky moldanubika, odděleny třebíčským masívem?
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Moldanubikum se dělí na dílčí jednotky, z nichž moravské a strážecké moldanubikum zasahují na Moravu a jsou odděleny trojúhelníkovým třebíčským masívem.
Otázka 4: Které z následujících tvrzení správně popisuje vymezení hranic moldanubické oblasti podle studijních materiálů?
A. Hranice vůči středočeské oblasti je na jihozápadě a severovýchodě vymezena středočeským hlubinným zlomem.
B. Východní hranicí moldanubika je moldanubické nasunutí, podél kterého je nasunuto na horniny moravika.
C. Na severu a severovýchodě se moldanubikum stýká s lugickou oblastí.
D. Jižní hranice moldanubika je přesně známa a omezuje variský orogen vůči brněnskému masívu.
Vysvětlení: Středočeský hlubinný zlom omezuje moldanubikum vůči středočeské oblasti ve směru JZ-SV. Východní hranice moldanubika je tvořena moldanubickým nasunutím, podél kterého je nasunuto na horniny moravika. Na severu a severovýchodě se moldanubikum stýká s kutnohorsko-svrateckým krystalinikem, nikoliv s lugickou oblastí. Jižní hranice moldanubika není přesně známa a omezuje variský orogen vůči alpínskému orogenu, nikoliv brněnskému masívu.
Otázka 5: Uhlík pohlcený rostlinami a uložený v biomase stavebních materiálů, jako je dřevo, konopí nebo sláma, se po zabudování do stavby postupně uvolňuje zpět do atmosféry již během životnosti budovy.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Přírodní materiály jako dřevo, konopí nebo sláma pohlcují CO₂ během svého růstu z atmosféry. Pokud se tento materiál použije ve stavbě, uhlík zůstává uložený po celou dobu životnosti budovy a neuvolňuje se zpět do atmosféry.