StudyFiWiki
WikiWebová aplikace
StudyFi

AI studijní materiály pro každého studenta. Shrnutí, kartičky, testy, podcasty a myšlenkové mapy.

Studijní materiály

  • Wiki
  • Webová aplikace
  • Registrace zdarma
  • O StudyFi

Právní informace

  • Obchodní podmínky
  • GDPR
  • Kontakt
Stáhnout na
App Store
Stáhnout na
Google Play
© 2026 StudyFi s.r.o.Vytvořeno s AI pro studenty
Wiki🪨 GeologieZáklady inženýrské geologieTest znalostí

Test na Základy inženýrské geologie

Základy inženýrské geologie: Kompletní průvodce pro studenty

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
Otázka 1 z 50%

Neovulkanity v Českém masívu jsou petrograficky tvořeny převážně kyselými horninami.

Test: Stavební geologie - přehled a terminologie, Stavební geologie - regionální geologie, Stavební geologie - petrologie hornin, Stavební geologie - klasifikace a typy hornin, Magmatické horniny a struktury, Vulkanické a vyvřelé horniny, Sedimentace a sedimentární prostředí, Stavební geologie - sedimenty a sedimentární procesy, Stavební geologie - vlastnosti zemin, Karbonátové a uhlíkaté horniny, Křemičité a silikátové horniny, Metamorfóza a metamorfované horniny, Stavební geologie - metamorfóza a struktura hornin, Stavební geologie a využití hornin, vulkány a projevy, zemětřesení a účinky, Stavební geologie - zvětrávání a povrchové procesy, Inženýrská geologie, Hydrogeologie, Regionální geologie ČR - přehled, Stavební geologie Českého masívu, Regionální geologie ČR - moldanubikum, Udržitelnost a emise, Stavební geologie, Mineralogie a petrologie

20 otázek

Otázka 1: Neovulkanity v Českém masívu jsou petrograficky tvořeny převážně kyselými horninami.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Petrograficky se neovulkanity jedná většinou o výlevné bazické horniny (čediče) nebo horniny s foidy (znělce). Méně často se vyskytují jiné typy hornin, například trachyty.

Otázka 2: Která tvrzení správně popisují hydrogeologii české křídové tabule dle studijních materiálů?

A. Pískovce s průlinovou propustností tvoří kolektory podzemní vody.

B. Cyklické střídání propustných pískovců a nepropustných pelitů vytváří ideální struktury pro zadržování podzemní vody.

C. Voda proudí od okrajů do středu pánve, což vede ke vzniku artéských studní.

D. Pelity s vysokou propustností slouží jako hlavní kolektory pro zásobování artéských studní.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že cyklické střídání propustných pískovců (kolektorů) a nepropustných pelitů (izolátorů) vytváří ideální struktury pro zadržování podzemní vody. Česká křídová tabule má tvar pánve, a proto podzemní voda proudí od okrajů do středu, což na mnoha místech vede ke vzniku artéských studní s napjatou hladinou. Pelity jsou v textu označeny jako izolátory, nikoli kolektory.

Otázka 3: Jsou moravské a strážecké moldanubikum, dílčí jednotky moldanubika, odděleny třebíčským masívem?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Moldanubikum se dělí na dílčí jednotky, z nichž moravské a strážecké moldanubikum zasahují na Moravu a jsou odděleny trojúhelníkovým třebíčským masívem.

Otázka 4: Které z následujících tvrzení správně popisuje vymezení hranic moldanubické oblasti podle studijních materiálů?

A. Hranice vůči středočeské oblasti je na jihozápadě a severovýchodě vymezena středočeským hlubinným zlomem.

B. Východní hranicí moldanubika je moldanubické nasunutí, podél kterého je nasunuto na horniny moravika.

C. Na severu a severovýchodě se moldanubikum stýká s lugickou oblastí.

D. Jižní hranice moldanubika je přesně známa a omezuje variský orogen vůči brněnskému masívu.

Vysvětlení: Středočeský hlubinný zlom omezuje moldanubikum vůči středočeské oblasti ve směru JZ-SV. Východní hranice moldanubika je tvořena moldanubickým nasunutím, podél kterého je nasunuto na horniny moravika. Na severu a severovýchodě se moldanubikum stýká s kutnohorsko-svrateckým krystalinikem, nikoliv s lugickou oblastí. Jižní hranice moldanubika není přesně známa a omezuje variský orogen vůči alpínskému orogenu, nikoliv brněnskému masívu.

Otázka 5: Uhlík pohlcený rostlinami a uložený v biomase stavebních materiálů, jako je dřevo, konopí nebo sláma, se po zabudování do stavby postupně uvolňuje zpět do atmosféry již během životnosti budovy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Přírodní materiály jako dřevo, konopí nebo sláma pohlcují CO₂ během svého růstu z atmosféry. Pokud se tento materiál použije ve stavbě, uhlík zůstává uložený po celou dobu životnosti budovy a neuvolňuje se zpět do atmosféry.

Další materiály

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
← Zpět na téma