Podcast na Základy cestovního ruchu

Kapitoly

Mýtus o cestovním ruchu

Cestování versus cestovní ruch

Proč je to „průmysl“?

Jak dělíme cestovní ruch

Místo v národním hospodářství

Objekt a subjekt

Všichni zúčastnění

Lidé a jejich dovednosti

Shrnutí na závěr

Přepis

Vojtěch: Většina lidí si myslí, že cestovní ruch, to jsou prostě dovolené. Koupání u moře, lyžování na horách, procházky po Paříži... prostě relax a zábava.

Adéla: Přesně. A to je jeden z největších mýtů. Věděl jsi, Vojto, že i když jede manažer na služební cestu na veletrh do Brna, je to z pohledu ekonomiky cestovní ruch?

Vojtěch: Cože? To bych vůbec neřekl. Myslel jsem, že to musí být spojené s volným časem. Takže i pracovní cesta se počítá? To mi trochu vybuchla hlava.

Adéla: Přesně tak. A právě proto je tohle téma tak záludné u maturity. Spousta studentů ho podcení, protože si myslí, že je to jen o dovolených. Ale ono je to mnohem komplexnější. Posloucháte Studyfi Podcast.

Vojtěch: Dobře, Adélo, tak v tom případě pojďme na úplný základ. Jaký je tedy rozdíl mezi obyčejným „cestováním“ a „cestovním ruchem“?

Adéla: Skvělá otázka. Cestování je jakýkoliv přesun z místa na místo. Když jedeš ráno do školy, cestuješ. Ale cestovní ruch je specifická, masová forma cestování, která má několik jasných charakteristik.

Vojtěch: Dobře, jsem jedno ucho. Jaké jsou ty charakteristiky?

Adéla: Tak zaprvé, je to přesun na relativně krátkou dobu. Historicky to souvisí se zavedením práva na dovolenou, což byly tak dva, tři týdny. Dneska do toho masivně spadají i víkendové pobyty, které jsou statisticky nejčastější.

Vojtěch: Takže žádné několikaměsíční expedice na severní pól.

Adéla: Přesně. Ty by byly spíš to obecné cestování. Druhým bodem je opuštění místa trvalého bydliště. Cesty po tvém městě, třeba do práce nebo do kina, se do cestovního ruchu nepočítají.

Vojtěch: Takže moje pravidelná cesta z pokoje do ledničky a zpět, i když je někdy dost dobrodružná, se nepočítá?

Adéla: Bohužel ne, i kdyby sis u toho připadal jako Indiana Jones. Třetí charakteristika je účel cesty. A tady se vracíme k našemu úvodnímu mýtu.

Vojtěch: Aha, takže to není jen ten odpočinek a poznávání.

Adéla: Přesně. Může to být rekreace, kultura, sport, ale taky lázeňská péče, návštěva příbuzných nebo právě ty profesní důvody – konference, veletrhy, služební cesty. Je to opravdu široké.

Vojtěch: V materiálech se často píše, že cestovní ruch je „průmyslové odvětví“. To mi přijde zvláštní, vždyť nic nevyrábí. Není to spíš služba?

Adéla: Máš naprostou pravdu, je to odvětví služeb. Ten termín „průmysl“ se používá v přeneseném smyslu, protože cestovní ruch funguje jako obrovský, propojený systém. Má vlastní trh, nabídku, poptávku a generuje obrovské ekonomické výsledky.

Vojtěch: Takže jako stroj, který se skládá z mnoha koleček – hotelů, restaurací, dopravců, památek...

Adéla: Přesně tak! Všechno do sebe musí zapadat. A taky se mu říká „neviditelný export“. To je super pojem k zapamatování.

Vojtěch: Neviditelný export? Zní to trochu jako pašování.

Adéla: To naštěstí ne. Je to jednoduché. Když si turista z Německa koupí v Praze večeři a lístek na koncert, spotřebuje tu službu tady, v Česku. Ale zaplatí za ni penězi ze zahraničí. Takže my jsme vlastně „vyvezli“ službu, aniž by opustila naše hranice. A státu tak přitekly valuty, tedy cizí měna.

Vojtěch: Aha! Takže prodáváme zážitky místo aut, ale peníze tečou do státní kasy stejně. To je chytré.

Adéla: Přesně. A proto je to tak důležité pro ekonomiku.

Vojtěch: Dobře, když už víme, co to je a proč je to takový ekonomický gigant, jak se vlastně cestovní ruch dělí? Určitě existuje víc typů.

Adéla: Samozřejmě. Můžeme ho dělit podle několika kritérií. To nejzákladnější je podle směru. Tady máme domácí cestovní ruch, což je, když my Češi cestujeme po Česku.

Vojtěch: Jasně, třeba na Šumavu nebo do Českého Krumlova.

Adéla: Přesně. A pak je tu zahraniční cestovní ruch. Ten se dál dělí na příjezdový, neboli incoming – to jsou ti cizinci, co přijíždějí k nám – a výjezdový, neboli outgoing, což jsme my, když jedeme třeba do Chorvatska.

Vojtěch: Incoming a outgoing, to jsou důležité pojmy. A co dělení podle motivace? Tedy proč lidé cestují?

Adéla: To je to druhé velké dělení. Klasika je rekreační, tedy odpočinek. Pak poznávací, za památkami a kulturou. Dále lázeňský za zdravím nebo sportovní – ať už jsi aktivní účastník, třeba maratonec, nebo pasivní, jako fanoušek na mistrovství světa v hokeji.

Vojtěch: A nesmíme zapomenout na ten kongresový, jak jsi zmiňovala na začátku. Nebo třeba náboženský, jako jsou poutě.

Adéla: Výborně, vidíš, už ti to jde! Přesně tak. Ta škála motivací je opravdu pestrá.

Vojtěch: Teď k tomu nejdůležitějšímu pro ekonomii. Jakou roli hraje cestovní ruch v národním hospodářství? Jak moc je pro stát jako Česko vlastně důležitý?

Adéla: Extrémně důležitou. Je to jedno z nejvýznamnějších odvětví terciárního sektoru, tedy sektoru služeb. A patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví na světě. Ty přínosy jsou obrovské.

Vojtěch: Povídej, jsem zvědavý.

Adéla: Tak za prvé, a to už jsme nakousli, přináší příjmy do státního rozpočtu. Jak z domácího, tak hlavně ze zahraničního turismu. Za druhé, tvoří obrovské množství pracovních míst. Nejen v hotelech, ale i v navazujících službách.

Vojtěch: Takže kuchaři, řidiči, průvodci, uklízečky... Ti všichni jsou na tom závislí.

Adéla: Přesně. Za třetí, podporuje rozvoj infrastruktury. Kvůli turistům se staví a opravují silnice, letiště, hotely, čistí se památky. A to pak slouží i místním obyvatelům. A v neposlední řadě podporuje regionální rozvoj. Často přináší peníze a práci do oblastí, kde jiný průmysl chybí.

Vojtěch: To dává smysl. Pro některé země je to asi úplně klíčové, že?

Adéla: Naprosto. V zemích jako Chorvatsko, Řecko nebo Thajsko tvoří cestovní ruch hlavní část HDP. I pro nás je ale zásadní, hlavně díky Praze, lázeňským městům a našim horám.

Vojtěch: Dobře, teď tu mám v poznámkách dva pojmy, které znějí trochu jako z hodiny češtiny a u maturity by mohly studenty zmást: objekt a subjekt cestovního ruchu. Co to proboha znamená?

Adéla: Je to jednodušší, než to zní. Představ si to jako odpověď na dvě otázky. Objekt cestovního ruchu odpovídá na otázku „Co?“. Co je to, co turisty přitahuje? Je to ten důvod, proč někam jedou.

Vojtěch: Takže objekt je třeba Karlův most, Krkonoše, festival Colours of Ostrava nebo třeba aquapark?

Adéla: Přesně tak! Jsou to přírodní krásy, historické památky, kulturní akce, zábavní parky... cokoliv, co je tím lákadlem. A subjekt cestovního ruchu odpovídá na otázku „Kdo?“.

Vojtěch: Kdo se toho účastní? Takže turista?

Adéla: Ano, turista je hlavní subjekt. Ale patří sem všichni, kdo se na tom podílejí nebo to organizují. Tedy i cestovní kanceláře, hotely, dopravci, a dokonce i stát nebo jednotlivé obce, které cestovní ruch spravují a podporují.

Vojtěch: Takže objekt je „cíl“ a subjekt jsou „hráči“. To je dobrá pomůcka.

Adéla: Perfektní shrnutí. Přesně tak si to pamatuj.

Vojtěch: Když jsi zmínila ty „hráče“, tedy subjekty, pojďme si je rozebrat trochu podrobněji. Kdo všechno jsou ti účastníci cestovního ruchu?

Adéla: Můžeme je rozdělit na dvě hlavní skupiny. Tou první jsou primární účastníci. To je to tvrdé jádro, bez kterého by to nešlo.

Vojtěch: Takže turista na jedné straně a hotel nebo restaurace na druhé?

Adéla: Přesně. Primární účastníci jsou spotřebitelé – tedy turisté – a poskytovatelé služeb. Hotely, penziony, restaurace, dopravci, průvodci, delegáti, cestovní kanceláře a agentury. Všichni, kdo jsou v přímém kontaktu s turistou a jeho penězi.

Vojtěch: Rozumím. A kdo jsou ti sekundární?

Adéla: Sekundární účastníci jsou ti, kteří vytvářejí podmínky a prostředí. Neposkytují službu přímo turistovi, ale jsou nezbytní. Patří sem státní správa a samospráva – ministerstva, kraje, obce, které tvoří zákony a strategie.

Vojtěch: Takže ti, co píšou pravidla hry.

Adéla: Ano. Dále profesní organizace, jako je třeba Asociace hotelů a restaurací. Pak školy, které vzdělávají budoucí pracovníky, investoři, kteří staví nové hotely... a nesmíme zapomenout na místní obyvatelstvo.

Vojtěch: Proč jsou důležití místní?

Adéla: Protože mají obrovský vliv na atmosféru destinace. Jejich přístup k turistům, jejich ochota a vstřícnost, to všechno utváří celkový zážitek. Nepřátelské prostředí dokáže zničit i sebelepší služby.

Vojtěch: To mě přivádí k poslední části. Pojďme se podívat na lidi, kteří v cestovním ruchu pracují. Jaké to je a co všechno musí umět? Určitě to není jen o tom umět se hezky usmívat.

Adéla: To rozhodně není, i když příjemné vystupování je základ. Lidské zdroje jsou v cestovním ruchu naprosto klíčové, protože služba je neoddělitelně spojená s člověkem, který ji poskytuje. Pracují v ubytování, gastronomii, dopravě, v cestovkách jako průvodci nebo delegáti...

Vojtěch: A velká část těch pozic je asi sezónní, že? V létě u moře, v zimě na horách.

Adéla: Přesně, sezónnost je pro tohle odvětví typická. A co se týče požadavků, jsou opravdu vysoké. Práce je to náročná na komunikaci, flexibilitu a znalosti.

Vojtěch: Takže co konkrétně by měl takový člověk umět? Dejme tomu, že chci pracovat v hotelu nebo v cestovce.

Adéla: Tak určitě potřebuješ odborné vzdělání, ideálně hotelovou školu nebo vysokou školu zaměřenou na cestovní ruch. Naprostou nutností jsou jazykové dovednosti – angličtina je minimum, každý další jazyk je obrovská výhoda.

Vojtěch: To dává smysl. Co dál?

Adéla: Musíš mít znalosti z geografie, ekonomie, marketingu. Dokonalé komunikační schopnosti. Musíš být psychicky odolný, protože řešíš problémy a stížnosti, a ochotný pracovat o víkendech a svátcích, kdy mají ostatní volno.

Vojtěch: Takže žádná idylka. A co takové ty měkké dovednosti?

Adéla: Ty jsou možná nejdůležitější. Flexibilita, týmová spolupráce, proaktivní přístup a samozřejmě znalost práce s počítačem a rezervačními systémy. Je to koktejl mnoha různých dovedností.

Vojtěch: Páni, tak to bylo opravdu vyčerpávající. Adélo, mohla bys nám na závěr dát takové krátké shrnutí toho nejdůležitějšího, co bychom si měli o cestovním ruchu zapamatovat?

Adéla: Určitě. Zaprvé, pamatujte si, že cestovní ruch není jen dovolená. Je to komplexní odvětví služeb s obrovským ekonomickým významem. Zadruhé, je to tzv. „neviditelný export“, který přináší státu cenné devizy.

Vojtěch: A také vytváří spoustu pracovních míst a pomáhá rozvoji regionů.

Adéla: Přesně. Zatřetí, rozlišujte mezi objektem – tedy lákadlem – a subjektem, což jsou všichni účastníci. A nakonec, nezapomeňte, že klíčem ke kvalitě v cestovním ruchu jsou vzdělaní, jazykově vybavení a komunikativní pracovníci.

Vojtěch: Skvělé. Moc ti děkuji, Adélo, za další super vysvětlení. A vám, milí studenti, držíme palce u maturity. Na slyšenou příště!

Adéla: Mějte se hezky a cestujte rádi! Ať už za prací, nebo za zábavou. Na shledanou.