Shrnutí na Základy anorganické chemie a názvosloví

## Úvod Krátce se seznámíte se zásadami názvosloví anorganických sloučenin, zejména solí, kyselin, hydrátů, polykyselin a koordinačních (komplexních) sloučenin. Materiál je určen pro samostudium a rozdělí složitá témata na přehledné části s příklady a typickými aplikacemi. > Definice: Názvosloví anorganických sloučenin je soubor pravidel, která určují, jak pojmenovat sloučeniny tak, aby název jednoznačně vyjadřoval složení a strukturu sloučeniny. ## 1. Kyseliny a odvozené názvy ### Základní principy - Kyselina je obecně tvořena vodíkem vázaným na kyselné zbytky (anionty). - Názvy kyselin v češtině často končí na "-ová" nebo "-itá" podle typu aniontu. ### Speciální názvy a příklady - \(\ce{H2SO4}\) – **kyselina sírová** - Odvozené kyseliny s náhradou atomu kyslíku nebo přidáním skupin se pojmenovávají pomocí předpon, např. chloro-, bromo-, amido-. - Příklad: \(\ce{HSO3Cl}\) – **kyselina chlorosírová** (kyselina sírová, kde je jeden atom HSO3 substituován Cl) - Příklad: \(\ce{H2PtCl6}\) – **kyselina hexachloroplatičitá** (komplexní anorganický název) > Definice: Peroxokyseliny obsahují skupinu peroxo \(\ce{O2^{2-}}\), kde každý O má oxidační číslo -1; peroxo skupina nahrazuje běžný atom kyslíku. - Příklad peroxokyseliny: \(\ce{H2SO5}\) – **kyselina peroxosírová** ### Polykyseliny - Polykyseliny (vícenásobné jednotky centrálního atomu) se pojmenovávají tak, aby bylo vyjádřeno, kolikrát je centrální atom přítomen. - Příklad: \(\ce{H4P2O7}\) – **kyselina tetrahydrogendifosforečná** (dva P, celkem 4 H) ## 2. Sůl: stavba názvu a typy solí ### Základní pravidlo - Sůl se skládá z kationtu a aniontu; název začíná kationtem a končí názvem aniontu. - Pozor na koncovky: "-ný" odpovídá staršímu tvaru, ale u solí často používáme "-nan" a "-an" podle pravidel. ### Příklady solí - Thiokyseliny (obsahují S místo O): \(\ce{Na2S2O3}\) – **thiosíran sodný** (od kyseliny thiosírové) - \(\ce{Na3SbS4}\) – **tetrathioantimoničnan sodný** ### Hydrogensoli - Hydrogensůl (nebo zásadně "hydrogen-" v názvu) ukazuje, kolik vodíku zůstalo na aniontu. - Příklad: \(\ce{Na2HPO4}\) – **hydrogenfosforečnan sodný** (fosforečnan s jedním H) ### Hydráty - Hydrát = sůl obsahující definovaný počet molekul vody. - Příklad: \(\ce{CuSO4\cdot 5H2O}\) – **pentahydrát síranu měďnatého** ### Podvojné soli - Podvojné soli obsahují více kationtů nebo aniontů; v názvu uvádíme složky obvykle podle oxidačních čísel nebo abecedy značek prvků. - Příklad: \(\ce{KNaCO3}\) – **uhličitan draselno-sodný** - Příklad: \(\ce{NH4MgPO4}\) – **fosforečnan amonno-hořečnatý** - Příklad: \(\ce{Na6ClF(SO4)2}\) – **chlorid-fluorid-bis(síran) sodný** ## 3. Koordinační a komplexní sloučeniny ### Co je to komplexní sloučenina > Definice: Koordinační (komplexní) sloučenina obsahuje alespoň jednu koordinačně-kovalentní (donor-akceptorovou) vazbu mezi centrálním atomem (obvykle kovem) a ligandem, který poskytuje elektronový pár. - Centrální atom je nejčastěji přechodný kov s volnými valenčními orbitaly. - Počet ligandů vázaných na centrální atom = **koordinační číslo** (běžně 4 nebo 6). ### Ligandy – definice a dělení - Ligand je atom, ion nebo molekula, která poskytuje jeden nebo více elektronových párů centrálnímu atomu. - Dělení podle denticity (počet vazeb na centrální atom): - jednovazné (monodentátní) - dvojvazné (bidentátní) - vícevazné (polydentátní), které mohou tvořit chelátové kruhy (cheláty) > Definice: Chelát vzniká, když ligand poskytuje více donorových atomů a vytváří cyklické (vazebné) uspořádání kolem centrálního atomu. ### Využití komplexních sloučenin - Analytická chemie (komplexometrie, chelatometrie) - Jaderná chemie (komplexní sloučeniny kovů) - Lékařství (kontrastní látky, léčiva obsahující komplexy) - Metalurgie (oddělování kovů, elektrochemie) - Čištění vody (komplexace kovů) - Biologie: hemoglobin, chlorofyl, vitamin B12 jsou příklady biologických komplexů ### Názvosloví anorganických ligandů - V následující tabulce jsou uvedeny běžné ligandy s doporučený