Shrnutí na Základní epidemiologické ukazatele a míry rizika

## Úvod Epidemiologie zkoumá šíření nemocí v populaci, jejich příčiny a dopad na veřejné zdraví. Tento materiál shrnuje základní ukazatele zdravotního stavu populace a míry rizika, které vám pomohou porozumět, jak se nemoci měří, srovnávají a jaký vliv mají rizikové faktory. ## 1. Míry zdravotního stavu populace ### Prevalence (P) > Prevalence udává podíl jedinců, kteří mají v určitém okamžiku dané onemocnění. - Definice: Podíl všech stávajících případů nemoci v populaci v daném čase. - Vzorec: $$P = \frac{\text{počet jedinců, kteří mají nemoc}}{\text{celkový počet osob v populaci}}$$ - Příklad: Pokud 10 % obyvatel má diabetes 2. typu, pak $P=0{,}10$. ### Incidence (I) > Incidence udává počet nově vzniklých případů onemocnění v dané populaci za určité období. - Definice: Počet nových případů během sledovaného období na počet osob v populaci v riziku. - Vzorec: $$I = \frac{\text{počet nových případů onemocnění}}{\text{celkový počet osob v populaci} \times \text{čas}}$$ - Příklad: Ve 100000 lidech onemocnělo 500 osob → $$I=\frac{500}{100000}=0{,}005\ (5/1000)$$. ### Rozdíl mezi prevalencí a incidencí - Prevalence odpovídá na otázku „kolik lidí má nemoc právě teď?“, incidence na otázku „kolik nových případů přibylo?". - Analogie: prevalence = zásoba, incidence = přírůstek (rychlost). ### Mortalita (M) a letalita (L) > Mortalita udává počet úmrtí v populaci za určité období; letalita udává podíl zemřelých z počtu nakažených. - Mortalita: $$M = \frac{\text{počet úmrtí}}{\text{celkový počet osob v populaci} \times \text{čas}}$$ - Letalita: $$L = \frac{\text{počet úmrtí na danou nemoc}}{\text{celkový počet nakažených osob}}$$ - Příklad: COVID-19 v roce 2020: $M=\frac{11000}{10700000}$, letalita v rozmezí $$\frac{11000}{3500000}\text{ až }\frac{11000}{1400000}$$ ### Vztahy mezi P, I, L a M - Při stacionárním stavu: $$P \approx I \times D$$, kde $D$ je průměrná doba trvání onemocnění. - Možné vzory (př.: pokles incidence s vakcinací → pokles prevalence; nárůst letality při selhání systému → zvýšení mortality). Fun fact: V epidemiologii se říká, že prevalence je „zásobník“ naplněný incidence a vyprazdňovaný uzdraveními a úmrtími, takže dvě společnosti se stejnou incidencí mohou mít rozdílnou prevalenci podle doby trvání nemoci. ## 2. Míry rizika ### Absolutní riziko (AbsR) > Absolutní riziko (AbsR) je pravděpodobnost, že jedinec onemocní během daného období; rovná se kumulativní incidenci. - Vzorec: $$\text{AbsR} = \frac{\text{počet jedinců, kteří onemocněli}}{\text{celkový počet osob v populaci}}$$ - Příklad: 20 případů chřipky ze 1000 osob → $$\text{AbsR}=\frac{20}{1000}=0{,}02\ (2\%)$$. ### Relativní riziko (RR) > RR ukazuje, kolikrát je vyšší pravděpodobnost onemocnění u exponovaných oproti neexponovaným. - Vzorec: $$RR = \frac{I_e}{I_0}$$, kde $I_e$ je incidence u exponovaných a $I_0$ u neexponovaných. - Interpretace: $RR=1$ žádný vliv, $RR>1$ expozice zvyšuje riziko, $RR<1$ expozice snižuje riziko. - Příklad: Kuřáci: $I_e=\frac{200}{100000}$, nekuřáci: $I_0=\frac{20}{100000}$ → $$RR=\frac{200/100000}{20/100000}=10$$ (10× vyšší riziko). ### Poměr šancí (Odds Ratio, OR) > V case-control studiích používáme poměr šancí (OR), protože incidenční data nejsou přímo dostupná. - Šance (odds): $$\text{odds}=\frac{p}{1-p}$$, kde $p$ je pravděpodobnost onemocnění. - Pro kontingenční tabulku | | Nemocní | Bez nemoci | Celkem | |---|---:|---:|---:| | Exponovaní | $a$ | $b$ | $a+b$ | | Neexponovaní | $c$ | $d$ | $c+d$ | - Šance u exponovaných: $$\text{odds}_e=\frac{a}{b}$$, u neexponovaných: $$\text{odds}_0=\frac{c}{d}$$ - Vzorec pro OR: $$OR=\frac{\text{odds}_e}{\text{odds}_0}=\frac{a\cdot d}{b\cdot c}$$ - Interpretace: $OR=1$ stejné šance, $OR>1$ vyšší šance u exponovaných, $OR<1$ ochranný efekt. - Příklad: Tabulka pro rakovinu plic | | Rakovina plic | Bez rakoviny plic | Celkem | |---|---:|---:|---:| | Kuřáci | 80 | 20 | 100 | | Nekuřáci | 10 | 90 | 100 | - Výpočty: $p_e=\frac{80}{100}=0{,}8$, $\text{odds}_e=\frac{80}{20}=4$