Podcast na William Golding: Pán much

Kapitoly

Největší chyba u maturity

Vůdci a outsideři

Pád do chaosu

Ironická záchrana

Goldingova válečná zkušenost

Rozhněvaní mladí muži

Anarchističtí buřiči

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Anna: Co je ta jedna věc, která u maturity na Pánu much zaskočí osmdesát procent studentů? Myslí si, že je to jen dobrodružný román. Ale ta skutečná pointa je úplně jinde. A dneska vám ukážeme, kde přesně.

Lukáš: Přesně tak. Golding se neptá, jestli na ostrově byla příšera. On se ptá, jestli se tou příšerou nestali sami chlapci. A to je ten zásadní rozdíl!

Anna: Posloucháte Studyfi Podcast. Tak jdeme na to. Lukáši, kde se to celé vlastně odehrává?

Lukáš: Jsme na pustém ostrově, uprostřed druhé světové války. Spadne tam letadlo s britskými chlapci ve věku od sedmi do dvanácti let. Žádní dospělí, žádná pravidla.

Anna: A okamžitě se objeví dva vůdci. Kdo jsou?

Lukáš: Na jedné straně máme Ralpha. Rozumný kluk, který chce demokracii, pořádek a hlavně udržovat signální oheň, aby je někdo zachránil. Používá mušli k svolávání schůzí – symbol řádu.

Anna: A proti němu stojí Jack. Ten je trochu jiný kalibr, co?

Lukáš: To jo. Jack je lovec. Jeho prioritou je maso, moc a zábava. A pak je tu chudák Čuňas. Inteligentní, ale neoblíbený kluk s brýlemi, které jsou ironicky klíčové pro založení ohně. Symbol rozumu.

Anna: Jak se to celé zvrtne?

Lukáš: Začne to strachem. Děti si vymyslí příšeru. Jack toho využije, založí si vlastní kmen lovců, malují si obličeje a propadají divošství. Jako oběť příšeře nechávají na kůlu prasečí hlavu – to je ten „Pán much“.

Anna: A situace eskaluje až do úplného chaosu.

Lukáš: Přesně. Jackův kmen ukradne Čuňasovy brýle, aby měli oheň. Při následné konfrontaci Čuňase zabijí a začnou lovit Ralpha. Podpálí celý les, aby ho dostali ven.

Anna: Takže konec je vlastně totální válka všech proti všem.

Lukáš: Přesně tak. Ralph v panice utíká na pláž... a tam najednou stojí námořní důstojník. Záchrana. Ale ta ironie! Uniknou ze své malé války jen proto, aby se vrátili do té velké, světové.

Anna: A to je asi dobrý můstek k samotnému autorovi, Williamu Goldingovi. Jeho vlastní zkušenost s válkou byla... dost intenzivní.

Lukáš: To rozhodně. Věděli jste, že sloužil u královského námořnictva? Dokonce se podílel na potopení slavné německé lodi Bismarck.

Anna: Wow. A taky se účastnil vylodění v Normandii. To si ani neumím představit. To ho muselo navždy změnit.

Lukáš: Přesně tak. Právě tahle brutalita války ho přiměla přemýšlet o zlu v člověku. Původně byl učitelem, ale po válce se vrátil k psaní s úplně jinou perspektivou.

Anna: A kam ho tedy v literatuře zařadit? Spadá do nějakého konkrétního směru?

Lukáš: Často se spojuje s hnutím „Rozhněvaných mladých mužů“. Zní to jako název rockové kapely, co?

Anna: To jo! O co jim šlo?

Lukáš: Bylo to v padesátých a šedesátých letech. Byla to generace autorů, kteří byli… no, prostě naštvaní. Na společnost, na politiku, na zaběhnuté pořádky.

Anna: Takže žádné idylické příběhy. Spíš syrová realita.

Lukáš: Přesně. A i když Golding nebyl přímou součástí skupiny, ten duch doby a kritický pohled na společnost ho s nimi silně spojuje. Ale o tom si povíme víc za chvíli.

Anna: A když už mluvíme o kritickém pohledu na společnost, musíme zmínit i jednu specifickou českou skupinu. Anarchistické buřiče.

Lukáš: Přesně tak. To byla generace na počátku 20. století. Chtěli sblížit literaturu se životem, takže zavrhli výstřednost dekadence i složitost symbolismu.

Anna: Takže žádné složité metafory, ale texty srozumitelné pro všechny?

Lukáš: Přesně. Jejich básně se formou blížily písním. Ale nejdůležitější byl ten postoj. Byli to anarchisté a antimilitaristé. Odmítali vojenskou službu i měšťácké konvence.

Anna: Zní to, jako by se jim ze současných školních osnov dělalo trochu nevolno.

Lukáš: To si piš! Jejich cílem bylo úmyslně pobuřovat a provokovat. A tenhle kritický duch je spojuje s autory světové poválečné literatury, jako byl právě Golding nebo George Orwell.

Anna: Takže klíčový poznatek na závěr... Literatura není jen o hezkých příbězích. Často je to prostě zrcadlo nastavené společnosti.

Lukáš: Přesně tak. A to je to, co si z toho odnést. Snad vám dnešní díl pomohl se na to připravit. Díky moc za poslech!

Anna: Mějte se krásně a držíme palce u maturity! Ahoj.