Podcast na Významní autoři 20. století

Kapitoly

Teorie ledovce

Život a dílo

Petr a Lucie

Kdo byl George Orwell?

Farma zvířat

Kdo byl Viktor Dyk?

Novela Krysař

Karel Čapek: Muž, co dal světu robota

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Lukáš: Většina studentů si myslí, že Ernest Hemingway psal jednoduše, protože používal krátké věty a prostá slova. Ale to je jen půlka pravdy.

Kristýna: Přesně tak, Lukáši! Ve skutečnosti je jeho styl neuvěřitelně propracovaný. Posloucháte Studyfi Podcast.

Lukáš: Tak v čem je ten fígl? Proč se jeho texty zdají tak jednoduché, a přitom nejsou?

Kristýna: Všechno je to o jeho slavné „teorii ledovce“. Představ si skutečný ledovec – vidíš jen malou špičku nad hladinou. A přesně tak Hemingway psal.

Lukáš: Takže to nejdůležitější se skrývá pod povrchem a my si to musíme domyslet?

Kristýna: Ano! Ta obrovská, skrytá část dává jeho dílům hloubku. Byl to americký novinář, dramatik a klíčový člen takzvané „ztracené generace“.

Lukáš: A jeho životní zkušenosti se v tomhle stylu asi hodně odrážely, že?

Kristýna: Rozhodně. Dlouho žil na Kubě a na Floridě a jako reportér se účastnil i španělské občanské války. To všechno v jeho dílech najdeš.

Lukáš: A to nejslavnější dílo, za které dostal Nobelovu cenu?

Kristýna: To je novela Stařec a moře. Je to epická próza, která se odehrává v kubánské vesnici ve 40. letech. Zmínit musíme i román Komu zvoní hrana.

Lukáš: Skvěle. Takže Hemingway – mnohem víc než jen krátké věty.

Kristýna: Přesně tak. A když jsme u autorů, které ovlivnila první světová válka, musíme zmínit Francouze Romaina Rollanda. Byl to velký pacifista a odpůrce fašismu.

Lukáš: Aha, takže další člen takzvané ztracené generace, podobně jako Hemingway nebo Remarque?

Kristýna: Přesně. I když jeho styl je jiný. Rolland studoval v Paříži a Římě, byl to velký intelektuál. Bohužel, taky trochu naivně idealizoval Sovětský svaz.

Lukáš: To se stávalo... A on taky získal Nobelovu cenu, že? Za co to bylo?

Kristýna: Ano, dostal ji za své rozsáhlé dílo Jan Kryštof. Ne za Petra a Lucii, jak si mnozí myslí, i když je to jeho nejznámější novela.

Lukáš: Super, pojďme tedy na Petra a Lucii. Říká se, že je to protiválečná novela. Co to přesně znamená?

Kristýna: Znamená to, že hlavním tématem není válka samotná, ale její dopad na životy obyčejných lidí. Je to epická próza, která spadá do pozdního realismu.

Lukáš: Pozdní realismus? To zní jako... snaha o co nejvěrnější, objektivní zobrazení reality, bez příkras?

Kristýna: Trefa! Žádné složité experimenty, děj je přísně chronologický. Sledujeme příběh lásky uprostřed bombardované Paříže. Je to velmi kritické a objektivní.

Lukáš: Rozumím. Takže tragický příběh zasazený do kruté reality války. Pojďme se od tohoto dramatu přesunout dál.

Kristýna: A když jsme u té ostré kritiky společnosti, nemůžeme vynechat George Orwella. Zajímavostí je, že to byl jen jeho pseudonym.

Lukáš: Počkej, vážně? Takže jak se jmenoval doopravdy?

Kristýna: Eric Arthur Blair. Byl to britský novinář, který jako dobrovolník bojoval ve španělské občanské válce a zažil druhou světovou. Tyhle zkušenosti ho naprosto zformovaly.

Lukáš: Rozumím, takže to nebyla jen nějaká teorie z knížek. On tu propagandu a hrůzy diktatury viděl na vlastní oči.

Kristýna: Přesně tak. Stal se z něj jeden z nejvýznamnějších antiutopistů, vlastně takový současník našeho Karla Čapka. Jeho díla jsou především varováním.

Lukáš: A to nejznámější varování bude asi Farma zvířat. Příběh o mluvících prasatech, co převezmou moc, že?

Kristýna: Jo, přesně ten! Je to geniální alegorická bajka, antiutopický román. Celá ta farma v Anglii je vlastně obrazem totalitního státu.

Lukáš: Takže zvířata představují různé lidi a skupiny ve společnosti. To je chytré.

Kristýna: Neuvěřitelně. Právě ta jednoduchost bajky udělala jeho kritiku tak silnou a srozumitelnou pro každého. A od zvířecí alegorie teď zamíříme k něčemu úplně jinému.

Lukáš: Dobře, tak od zvířat ke... k Arthuru Dyleovi a jeho Kryzářovi? To jméno mi něco říká, ale zní to jako detektivka.

Kristýna: Skoro! Jsi blízko, ale pleteš si dva autory. Máme na mysli Viktora Dyka a jeho slavné dílo *Krysař*. Ne Arthura Conana Doyla.

Lukáš: Aha! Viktor Dyk. Tak to všechno mění. Kdo to tedy byl?

Kristýna: Byl to český básník, prozaik, ale i politik. Patřil ke generaci takzvaných anarchistických buřičů. Spolu s ním tam byli třeba Fráňa Šrámek nebo S. K. Neumann.

Lukáš: Anarchističtí buřiči? To zní docela divoce na přelom 19. a 20. století.

Kristýna: Přesně tak. Kritizovali společnost, stát a staré pořádky. A Dykova tvorba je toho skvělým příkladem.

Lukáš: Takže co je ten jeho *Krysař* zač?

Kristýna: Jde o proslulou novelu. Literárním druhem je to epika, formou próza. Celý příběh se odehrává ve středověkém německém městě Hammeln.

Lukáš: Město plné krys, které přijde zachránit tajemný muž s píšťalou? Ten příběh znám.

Kristýna: Jo, je to stará německá pověst. Ale Dyk ji zpracoval úplně po svém a dal jí mnohem hlubší, filozofický rozměr. A právě o tom si povíme víc.

Lukáš: Skvělé shrnutí. Pojďme ale na posledního velikána první republiky. Myslím, že je to autor, kterého zná celý svět, i když si to možná neuvědomuje. Dal nám totiž slovo 'robot'.

Kristýna: Ah, Karel Čapek! Skvělý výběr na závěr. To nebyl jen prozaik, ale i geniální dramatik, překladatel a kritik. Jedna z největších osobností své doby.

Lukáš: A taky člověk s obrovským kulturním i politickým vlivem, že? Byl blízkým přítelem T. G. Masaryka a patřil k takzvaným 'pátečníkům'.

Kristýna: Přesně tak. Spolu se svým bratrem Josefem, který mimochodem slovo 'robot' vymyslel, byli centrem dění. Čapek byl ztělesněním demokratického proudu v literatuře.

Lukáš: Co to přesně znamená, ten demokratický proud?

Kristýna: Znamená to, že byl silně proti válce a totalitním ideologiím. Jeho díla jsou realistická, zaměřená na obyčejného člověka. Klíčový je pro něj pragmatismus – tedy hledání pravdy v praktickém, každodenním životě, což je vidět hlavně v jeho dramatech.

Lukáš: Takže od filozofického Krysaře k Čapkovým robotům. To je skvělý přehled klíčových autorů. Mockrát ti dnes děkuji, Kristýno.

Kristýna: Já taky děkuju, Lukáši. Bylo to fajn. A vám, milí posluchači, přejeme hodně štěstí u maturity. Doufáme, že jsme vám pomohli! Ahoj.

Lukáš: Mějte se krásně a držíme palce! Ahoj.