Podcast na Vývoj českého státu (11.-12. století)

Kapitoly

Kdo byl největší nepřítel?

Vláda Boleslava III. a polská epizoda

Kníže Oldřich a Břetislav I.

Břetislavova dekreta a seniorát

První český král a jeho starosti

Chaos, vraždy a jedno velké vítězství

Přepis

Jakub: Většina lidí si myslí, že největším nebezpečím pro české knížata v 11. století byli němečtí císaři nebo polští nájezdníci. Ale co kdybych vám řekl, že ten nejhorší nepřítel byl často vlastní bratr?

Natálie: Přesně tak, Jakube. Rodinné vztahy Přemyslovců by vydaly na několik sérií Hry o trůny. A právě o tom je dnešní Studyfi Podcast.

Jakub: Tak to jsem zvědavý. Kde ta rodinná idylka začala?

Natálie: Všechno se to vyhrotilo po smrti Boleslava II. Kolem roku 1000 nastala obrovská krize. Stát ztratil Moravu i Krakovsko a na trůn usedl Boleslav III. Ryšavý.

Jakub: Ryšavý... to nezní moc hrozivě. Byl to problémový vládce?

Natálie: Ohromný. Byl extrémně nedůvěřivý. Své bratry, Jaromíra a Oldřicha, nechal zmrzačit, aby je odstranil z boje o moc. Jaromíra dokonce vykastroval. Nakonec proti němu povstali i jeho vlastní lidé.

Jakub: To je dost drsné. Jak to dopadlo?

Natálie: Utekl, ale pak se vrátil s polskou pomocí. Svolal své protivníky z rodu Vršovců a nechal je povraždit. Polský vládce Boleslav Chrabrý ho pak sám oslepil a uvěznil. Na chvíli se tak Čechy staly součástí Polska.

Jakub: Takže chaos. Kdo to dal zase dohromady?

Natálie: Nakonec německý panovník Jindřich II. pomohl na trůn dosadit Jaromíra a později Oldřicha. Ale ti dva se taky zrovna nemilovali a o trůn se neustále přetahovali.

Jakub: S Oldřichem se pojí nějaká romantická pověst, ne?

Natálie: Ano, ta o Boženě, kterou uviděl prát prádlo a hned si ji vzal za ženu. Realita byla asi prozaičtější, ale je to hezký příběh. Důležitější je, že jejich syn byl Břetislav I., jeden z našich nejvýznamnějších panovníků.

Jakub: A ten už byl schopnější než jeho předchůdci?

Natálie: Rozhodně. Hned na začátku si troufl na odvážný kousek. Unesl z kláštera svou budoucí ženu Jitku. Pak v roce 1038 vtrhl do Polska, dobyl Hnězdno a přivezl do Prahy ostatky svatého Vojtěcha. Chtěl tím pro Prahu získat arcibiskupství.

Jakub: Povedlo se mu to?

Natálie: Vůbec ne. Papež i německý císař Jindřich III. byli ostře proti. Skončilo to válkou, kde byl Břetislav nakonec v roce 1041 poražen a musel přijmout Čechy znovu v léno.

Jakub: Takže vojensky to nevyšlo, ale zanechal po sobě něco trvalého?

Natálie: Ano, Břetislavova dekreta z roku 1039. To je náš nejstarší známý zákoník. Zakazoval pohanské zvyky, mnohoženství nebo práci o svátcích. Snažil se upevnit křesťanské pořádky.

Jakub: A co ta věčná hrozba bratrských válek? Vyřešil to nějak?

Natálie: Pokusil se. Zavedl takzvaný stařešinský řád neboli seniorát. Vládnout měl vždy nejstarší člen rodu Přemyslovců. Mladší synové dostali jako úděl části Moravy.

Jakub: Zní to jako dobrý plán. Fungovalo to?

Natálie: Teoreticky ano, ale v praxi... to bylo ještě hodně komplikované. Ale o tom si povíme zase příště. Hned jeho syn Spytihněv II. své bratry z Moravy vyhnal. Prostě Přemyslovci.

Jakub: Tak a tím jsme probrali raný středověk. Ale než se posuneme dál, mám jednu otázku. Co je vlastně nejstarší dochovaný text v češtině?

Natálie: To je skvělý dotaz! Není to žádná kronika ani báseň, ale kratičký přípisek ze 13. století o darování půdy. Píše se tam: „Pavel dal jest Ploskovicích zem´u, Vlach dal jest Dolás zem´u...“ a tak dále. Je to vlastně jen poznámka.

Jakub: Takže v podstatě takový středověký záznam z katastru. To je trochu zklamání.

Natálie: Možná, ale je to naše! Ale teď k těm větším příběhům. Pojďme na Vratislava Druhého.

Jakub: To je ten, co získal královský titul, že?

Natálie: Přesně tak. Vratislav se chytře přiklonil na stranu císaře Jindřicha Čtvrtého ve sporu o investituru. A za svou věrnost byl v roce 1085 v Mohuči odměněn osobním královským titulem.

Jakub: Takže první český král, i když titul ještě nebyl dědičný. Skvělý úspěch.

Natálie: Obrovský. Ale doma to měl složité. Hlavně se svým mladším bratrem Jaromírem, který se stal pražským biskupem. Jejich spory byly tak ostré, že si Vratislav raději postavil nové sídlo na Vyšehradě, jen aby se s ním nemusel potkávat.

Jakub: To je docela radikální řešení rodinných problémů. Prostě si postavit nový hrad.

Natálie: A po jeho smrti se to celé sesypalo. Přišlo období, kterému historici říkají doba úpadku. A hlavní důvod? Porušení seniorátu.

Jakub: To je pravidlo, že má vládnout nejstarší Přemyslovec, že?

Natálie: Ano. Jenže Břetislav Druhý prosadil za nástupce svého bratra, čímž odstartoval dekády bratrovražedných bojů. Knížata se střídala zběsilým tempem – Svatopluk Olomoucký, Vladislav První, Bořivoj Druhý... Bylo to období plné spiknutí a vražd.

Jakub: To zní dost... vyčerpávající. Bylo v tom chaosu vůbec něco pozitivního?

Natálie: Bylo! Jeden světlý moment přišel za Soběslava Prvního. Ten v roce 1126 v bitvě u Chlumce drtivě porazil vojsko římského krále Lothara Třetího. A tady je ta nejlepší část – on ho zajal!

Jakub: Počkat, český kníže zajal římského krále? Jak to dopadlo?

Natálie: Soběslav se ukázal jako mistrný diplomat. Lothara s poctami propustil a ten mu na oplátku udělil Čechy v léno. Z nepřátel se stali spojenci.

Jakub: To je neuvěřitelné. Takže dnešní téma můžeme shrnout jako období prvního krále, které ale rychle přešlo v chaos kvůli porušení nástupnických pravidel. Děkuju moc, Natálie, bylo to zase skvělé.

Natálie: Já taky děkuju, Jakube. A děkujeme i vám, že jste poslouchali.

Jakub: Mějte se hezky a u dalšího dílu Studyfi Podcastu na slyšenou!