Podcast na Výstupní datové formáty a polygrafie

Kapitoly

Zmeškaná příležitost

Co je to PostScript?

Nástup PDF

Pravidla pro profesionály

Více než jen PDF

Rodina norem PDF

Geometrie stránky a spadávka

Finální kontrola

Web vs. Tisk

Profi formáty a vektor

Komprese a závěr

Přepis

Vojtěch: Představte si začátek osmdesátých let. Skupina výzkumníků v laboratořích Xeroxu vytvoří revoluční technologii, která by mohla změnit svět tisku. Ale jejich šéfové? Ti jen mávnou rukou a řeknou, že to nikoho nezajímá.

Karolína: A tihle výzkumníci se naštvou, odejdou, založí si vlastní firmu – Adobe – a z jejich vynálezu se stane PostScript. Jazyk, který odstartoval revoluci v publikování. Posloucháte Studyfi Podcast.

Vojtěch: Takže PostScript byl vlastně první svého druhu? Co přesně dělal?

Karolína: Přesně tak. Byl to univerzální jazyk, který dokázal popsat jakoukoliv stránku – s textem, grafikou, obrázky – a poslat ji na tiskárnu, která jí rozuměla. Bylo to poprvé, co jste si mohli být jistí, že to, co vidíte na obrazovce, bude vypadat stejně i na papíře.

Vojtěch: A ty verze… Level 1, 2, 3… to zní trochu jako videohra.

Karolína: To jo. Level 1 byl jen černobílý. S nástupem barevných tiskáren přišel Level 2, který už uměl barvy CMYK. A Level 3 byl jen optimalizovaná a rychlejší verze.

Vojtěch: Dobře, takže PostScript byl super. Proč tedy dnes všichni posíláme PDFka?

Karolína: Skvělá otázka! Protože Adobe v roce 1993 vzalo to nejlepší z PostScriptu a vytvořilo něco ještě lepšího: formát PDF. Cílem bylo vytvořit dokument, který bude vypadat naprosto stejně na jakémkoliv počítači, v jakémkoliv programu a na jakékoliv tiskárně.

Vojtěch: Takže už žádné výmluvy typu „ale mně se to celé rozpadlo, paní učitelko“?

Karolína: Přesně! PDF je jako digitální kámen. Jak ho jednou vytvoříš, už se nezmění. Navíc může obsahovat videa, odkazy, zvuky... je to prostě multimediální formát.

Vojtěch: Často u PDF vidím ještě nějaké písmenko na konci, třeba PDF/X. To je co?

Karolína: To je v podstatě soubor pravidel pro profesionální tisk. Norma PDF/X zajišťuje, že v souboru je všechno, co tiskárna potřebuje. Třeba že jsou všechna písma vložená, obrázky mají správné rozlišení a barvy jsou definované v prostoru CMYK.

Vojtěch: Aha, takže je to taková pojistka, aby místo mého červeného loga nevytiskli růžové.

Karolína: Přesně tak. Je to standard, který zaručuje, že tisk dopadne podle očekávání. A to je pro dnešek vše o PDF a PostScriptu.

Vojtěch: Takže PDF/X je takový strážce kvality tisku. Ale nebylo to tak vždycky, že? Jak se to vlastně celé vyvinulo?

Karolína: Přesně tak. Začalo to v roce 1993 s PDF 1.0, které hlavně řešilo výměnu dokumentů mezi různými systémy. Až později, třeba v roce 1996 s verzí 1.2, přišla podpora pro tiskové barvy CMYK a přímé barvy.

Vojtěch: A proč tedy nestačilo obyčejné PDF? Proč vzniklo to speciální PDF/X?

Karolína: Protože formát PDF je až moc flexibilní. Můžeš v něm mít skoro cokoliv. A to je pro tiskárny noční můra. Proto vznikla norma PDF/X, která přesně definuje, co v souboru být musí a co nesmí.

Vojtěch: Aha, takže to není jediná speciální norma?

Karolína: Kdepak. Existují i další. Třeba PDF/A pro dlouhodobou archivaci dokumentů, aby byly čitelné i za desítky let. Nebo PDF/E pro technické a inženýrské výkresy, kde může být i 3D model.

Vojtěch: Páni. A jak se tedy v praxi kontroluje, že moje PDF splňuje třeba tu tiskovou normu PDF/X?

Karolína: Na to existuje specializovaný software. Přímo v Adobe Acrobatu jsou kontrolní nástroje, a pak existují profesionální pluginy jako Enfocus PitStop. Ten dokáže soubor nejen zkontrolovat, ale i automaticky opravit spoustu chyb.

Vojtěch: Dobře, mám tedy správný formát. Ale slyšel jsem něco o spadávce a ořezových značkách. Co to přesně je?

Karolína: Skvělá otázka. To je geometrie stránky. Představ si finální leták – tomu se říká TrimBox, čistý formát. Ale tiskárna potřebuje trochu prostoru kolem. Proto grafiku přetáhneš o 3 až 5 milimetrů za okraj. To je BleedBox, neboli spadávka.

Vojtěch: Aby při ořezu nevznikl bílý okraj, když se nůž netrefí o desetinu milimetru, že?

Karolína: Přesně tak! A ze stejného důvodu máme i bezpečnou zónu, asi 5 milimetrů dovnitř od okraje, kam by neměl zasahovat žádný důležitý text nebo logo. Aby ho ten nůž naopak „neukousl“.

Vojtěch: Takže abych to shrnul. Musím exportovat do správné PDF/X normy, pohlídat si spadávku a bezpečnou zónu a pak to celé zkontrolovat v Acrobatu nebo PitStopu?

Karolína: Přesně tak. Kontrola rozlišení obrázků, barevných modelů, vložených písem... je to takový předletový checklist. Ušetří to spoustu peněz a nervů.

Vojtěch: To věřím. Děkuji za objasnění. Příště se podíváme na samotné barvy a jejich správu.

Karolína: Ale ještě než se rozloučíme, musíme probrat poslední klíčovou věc. Formáty souborů!

Vojtěch: Jo, JPEG, PNG... to znám. Ale kdy mám co použít? Pořád v tom trochu plavu.

Karolína: Dobrá otázka. Představ si to takhle. Na web chceš rychlost, takže tam vládne JPEG pro fotky. Je malý, ale pozor, používá takzvanou ztrátovou kompresi.

Vojtěch: Ztrátová? To zní... špatně. Jako že ztratí cestu domů?

Karolína: Skoro. Pokaždé, když ho uložíš, kousek kvality se nenávratně ztratí. Pro text nebo ikony je JPEG naprostá katastrofa, udělá kolem nich takové ošklivé artefakty.

Vojtěch: Aha. A co PNG?

Karolína: PNG je super na web pro grafiku s průhledností, třeba loga. Používá bezztrátovou kompresi, takže kvalita zůstává. Je ale o něco větší. A pak tu máme starý dobrý GIF, který umí jednoduché animace, ale zvládá jen omezený počet barev.

Vojtěch: A co když chci něco tisknout? Tam JPEG asi stačit nebude, že?

Karolína: Přesně tak. Pro tisk je králem formát TIFF. Je to takový univerzální tank. Podporuje CMYK, je bezztrátový a skvěle drží kvalitu. Téměř všechny skenery ho umí vytvořit.

Vojtěch: A co ty formáty jako PSD nebo SVG?

Karolína: PSD je rodný formát Photoshopu. Ukládá všechno – vrstvy, efekty, masky. Je to tvůj pracovní soubor, ne ten finální. A SVG? To je úplně jiná liga. Je to vektorový formát.

Vojtěch: Vektor... to znamená, že to můžu zvětšovat do nekonečna bez ztráty kvality? Třeba na billboard?

Karolína: Přesně! Ideální na ikony, loga a grafy. A podporuje i průhlednost. Žádné rozpixelování.

Vojtěch: Takže abychom to shrnuli. Pro web fotky v JPEGu, grafiku v PNG. Pro tisk sázka na jistotu TIFF. A pro práci samotnou PSD nebo soubory z InDesignu, tedy INDD. Je to tak?

Karolína: Perfektní shrnutí. A pamatuj na ten rozdíl v kompresi. Bezztrátová, jako u PNG nebo TIFF, je jako když si sbalíš kufr a pak ho zase rozbalíš. Všechno je tam, jak bylo.

Vojtěch: A ztrátová, jako u JPEGu?

Karolína: To je jako když ti v kufru něco chybí a ty už to nikdy nenajdeš. Kvalita je pryč.

Vojtěch: To je skvělé přirovnání! Takže tím jsme probrali celou předtiskovou přípravu. Od barev až po finální PDF.

Karolína: Přesně tak. Doufám, že to našim posluchačům pomohlo zorientovat se v téhle džungli. Není to taková věda, jak se na první pohled zdá.

Vojtěch: Určitě ano. Karolíno, moc děkuji za všechny rady. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u našeho Studyfi Podcastu a těšíme se zase příště. Mějte se hezky!