Test na Vlastnosti tiskových barev

Otázka 1: Ofsetové a knihtiskové barvy se řadí mezi pseudoplastické kapaliny.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Pseudoplastické kapaliny, u kterých s rostoucí smykovou rychlostí viskozita klesá, zahrnují ofsetové, knihtiskové a sítotiskové barvy.

Otázka 2: Světlostálost tiskových barev se hodnotí na stupnici 1–8, kde hodnota 1 znamená nejlepší stálost a hodnota 8 nejhorší.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Světlostálost tiskových barev se hodnotí na stupnici 1–8, přičemž 1 je nejhorší a 8 je nejlepší hodnota, nikoli naopak.

Otázka 3: Co je považováno za mezní hodnotu při stanovení stupně dispergace tiskové barvy pomocí grindometru?

A. Množství barvy v gramech nutné k dosažení stejného zbarvení jako standardní barva.

B. První místo, které vykazuje viditelné tečky v podobě pevných částí tiskové barvy.

C. Doba, za kterou vyteče definované množství měřené kapaliny z výtokového pohárku.

D. Hladkost povrchu barvového filmu po jeho zaschnutí.

Vysvětlení: Při stanovení stupně dispergace grindometrem se tisková barva nanese a rozetře stěrkou. První místo, které vykazuje viditelné tečky v podobě pevných částí tiskové barvy, je považováno za mezní hodnotu pro posouzení zrnitosti pigmentu.

Otázka 4: Jaký je hlavní význam povrchového napětí u tiskových barev podle poskytnutých studijních materiálů?

A. Je to jedno z klíčových kritérií pro určení přilnavosti tiskové barvy na povrchu potiskovaného materiálu.

B. Definuje poměr hmotnosti kapaliny vůči jejímu objemu.

C. Charakterizuje vnitřní tření kapaliny vůči vnější deformující síle.

D. Je přímo úměrné době zasychání tiskové barvy.

Vysvětlení: Povrchové napětí je v textu explicitně uvedeno jako jedno z rozhodujících kritérií určujících přilnavost tiskové barvy, laků a jiných nátěrů na povrchu potiskovaného materiálu. Ostatní možnosti popisují jiné vlastnosti (hustotu, viskozitu nebo neexistující závislosti).

Otázka 5: Čím vyšší je kontaktní úhel, tím lepší je smáčivost potiskovaného materiálu tiskovou barvou.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Velikost kontaktního úhlu určuje, jak dobře bude povrch smáčen. Smáčení nastává pro úhly od 0° do 90°, přičemž ideální smáčení je při 0°. Naopak nesmáčení nastává pro úhly od 90° do 180°, s ideálním nesmáčením při 180°. Z toho plyne, že čím nižší je kontaktní úhel, tím lepší je smáčivost.