Podcast na Vlastnosti papíru a jejich měření

Kapitoly

Proč se zasekává tiskárna?

Náladový papír a jeho rozměry

Papírová pláštěnka

Kyselost a stárnutí

Hra světla a papíru

Papír na dotek

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Vojtěch: Zasekl se ti někdy papír v tiskárně, zrovna když jsi na poslední chvíli tiskl referát? Ten pocit frustrace... Za tímhle dramatem je ale čistá fyzika. Posloucháte Studyfi Podcast. Kristýno, proč je papír tak náladový?

Kristýna: Skvělá otázka! Papír je totiž hygroskopický. To znamená, že pohlcuje vlhkost ze vzduchu a zase ji uvolňuje. Jako houba.

Vojtěch: Takže jeho nálada závisí na počasí?

Kristýna: V podstatě ano. A záleží na materiálu. Třeba papír z dřevoviny saje vlhkost mnohem víc než ten z bavlny. Proto je tak důležitá rovnovážná vlhkost, ideálně kolem padesáti procent.

Vojtěch: A když ta vlhkost ideální není? Co se stane?

Kristýna: Pak nastává problém s takzvanou rozměrovou stálostí. Papír ve vlhku jednoduše nabobtná, v suchu se naopak smrští. A co je zajímavé, v příčném směru se mění až třikrát víc než v podélném!

Vojtěch: Aha! Takže proto se ten papír v tiskárně zkroutí a zasekne! Je to takový malý papírový meteorolog.

Kristýna: Přesně tak! A právě proto existuje proces, kterému říkáme zaklížení.

Vojtěch: Zaklížení? To zní jako nějaké kouzlo.

Kristýna: Skoro. Je to proces, který papírová vlákna vlastně naimpregnuje, aby odpuzovala vodu. Z hydrofilních, tedy vodu milujících, se stanou hydrofobní.

Vojtěch: Takže mu dáme takovou malou neviditelnou pláštěnku?

Kristýna: Perfektní přirovnání! Tím ovlivníme jeho savost – tedy jak moc voda proniká celým archem, a vsákavost, což je jen smáčení z jedné strany. Díky tomu se ti na něj nerozpije inkoust.

Vojtěch: Takže ta neviditelná pláštěnka, neboli klížení, je jen jedna z mnoha vlastností. Co dalšího dělá papír... papírem?

Kristýna: Přesně tak. Další klíčová věc je jeho chemické složení. Například kyselost nebo naopak alkalita.

Vojtěch: Počkat, papír může být kyselý? Jako citron?

Kristýna: Skoro. Obsahuje látky, které po kontaktu s vlhkostí můžou reagovat kysele. A to je problém. Kyselé papíry totiž rychleji stárnou a ztrácí pevnost. Znáš takové ty staré, zažloutlé knihy, co se skoro rozpadají v ruce?

Vojtěch: Jasně, úplně je cítím. To je teda kvůli kyselosti?

Kristýna: Přesně tak. Navíc na takový papír špatně chytá tiskařská barva. Ideální pH papíru by mělo být někde mezi šesti a osmi, tedy neutrální.

Vojtěch: Takže výrobci papíru jsou vlastně takoví chemici, co hlídají, aby nám papír „nezkysnul“.

Kristýna: Dá se to tak říct. A ještě jedna chemická zajímavost je takzvaný „nespalitelný zbytek“ neboli popel. Když papír dokonale spálíš, to, co zbyde, jsou minerální látky, hlavně plniva.

Vojtěch: Aha, takže čím víc popela, tím víc „přísad“ v papíru bylo?

Kristýna: Přesně. U obyčejného papíru je to méně než procento, ale u kvalitních natíraných papírů to může být i přes dvacet procent.

Vojtěch: Dobře, to byla chemie. Ale co ty vlastnosti, které vidíme na první pohled? Třeba proč je papír bílý?

Kristýna: To nás přivádí k optickým vlastnostem. Bělost je schopnost papíru odrážet světlo bez změny jeho barevného složení. Čím víc světla odrazí, tím bělejší se nám zdá.

Vojtěch: A co když nechci, aby světlo odrážel, ale aby jím neprocházelo? Myslím to, abych neviděl text z druhé strany listu.

Kristýna: To je neprůsvitnost, neboli opacita. Je to vlastně schopnost papíru pohlcovat a rozptylovat světlo. Čím vyšší gramáž papíru, tím vyšší je opacita. U běžného kancelářského papíru s gramáží 80 g/m² je to přes 90 %.

Vojtěch: Proto se na tenké papíry špatně tiskne oboustranně. Všechno prosvítá.

Kristýna: Přesně. A opakem je průhlednost, neboli transparence. To je vlastnost třeba u pauzovacího papíru. Ten je vyrobený tak, aby světlo propouštěl co nejvíc.

Vojtěch: A co takové ty staré noviny? Proč tak rychle žloutnou na slunci?

Kristýna: To je světlostálost! Papír, hlavně ten s vysokým obsahem dřevoviny, obsahuje lignin. A ten na světle degraduje a způsobuje právě to žloutnutí. Papíry z čisté buničiny jsou mnohem stálejší.

Vojtěch: Dobře, takže už víme, jak papír stárne a jak si hraje se světlem. Ale co pocit na dotek? Třeba lesk nebo hladkost?

Kristýna: Lesk je o tom, jak povrch odráží světlo v jednom konkrétním úhlu – jako zrcadlo. Matný papír světlo spíš rozptýlí, zatímco lesklý, třeba fotografický, ho odrazí přímo. Toho se dosahuje povrchovou úpravou, třeba hlazením nebo natíráním.

Vojtěch: A hladkost s tím souvisí?

Kristýna: Ano, velmi. Hladkost je prostě míra rovnosti povrchu. Čím hladší papír, tím lepší je kontakt s tiskařskou hlavou a tím kvalitnější je výsledný tisk. Ovlivňuje to složení, mletí vláken i tlak při výrobě.

Vojtěch: Takže to všechno do sebe dokonale zapadá. Od chemie přes optiku až po mechanické vlastnosti. Je to celá věda.

Kristýna: Přesně tak. Kyselost ovlivňuje životnost, opacita čitelnost, hladkost zase kvalitu tisku. Každý typ papíru je vlastně vyladěný koktejl těchto vlastností pro konkrétní účel.

Vojtěch: Skvěle. Takže až příště vezmu do ruky list papíru, budu vědět, že to není jen tak obyčejná věc, ale výsledek složitého procesu. Kristýno, moc ti děkuju za dnešní exkurzi do světa papíru.

Kristýna: Já děkuju za pozvání. Bylo to fajn!

Vojtěch: Doufáme, že i vám, naši milí posluchači. To byl pro dnešek Studyfi Podcast. Mějte se krásně a u dalšího dílu zase na slyšenou.

Kristýna: Na slyšenou!