Podcast na Vladimir Nabokov - Lolita

Kapitoly

Literární zařazení

Témata a kompozice

Závěr příběhu

Přepis

Adéla: Představ si, že je ti třináct. Tvé největší tajemství není kluk ze třídy, ale to, že vůbec žiješ. A jediný, komu můžeš svěřit své sny a strachy, je deník. Pro Annu Frankovou to nebyla fantazie, ale realita.

Filip: Přesně tak. Ta realita se odehrávala v amsterdamském úkrytu během druhé světové války. Její deník je dílo, které otřáslo světem právě proto, že je tak syrově autentické. Není to fikce, ale skutečný život.

Adéla: Posloucháte Studyfi Podcast. Filipe, pojďme to rozebrat. Jaký je to vlastně literární druh a žánr? Zní to jednoduše jako deník.

Filip: V jádru ano. Jde o epiku a žánr je autobiografický deník. Ale je tu jeden skvělý trik! Anna ho nepíše jen pro sebe. Všechny zápisky adresuje své imaginární kamarádce Kitty. To tomu dává mnohem osobnější, až zpovědní tón.

Adéla: Takže vypravěčem je přímo Anna v ich-formě. Jaká vlastně byla?

Filip: Byla to neuvěřitelně vnímavá a inteligentní mladá dívka. Ve svých zápiscích řeší všechno – od sporů s matkou, přes první lásku k Peterovi van Daanovi z vedlejšího pokoje, až po existenciální otázky o smyslu života uprostřed hrůzy.

Adéla: Takže hlavními motivy jsou dospívání, naděje a strach, všechno v kontrastu s tou tíživou izolací a válkou venku.

Filip: Přesně. A kompozice je chronologická, zápisky jdou den po dni od června 1942 do srpna 1944. Je to jako číst myšlenky někoho, kdo neví, jak to celé dopadne. Jazyk je přitom jednoduchý a velmi osobní.

Adéla: Což je na tom to nejsilnější a zároveň nejsmutnější. Jak příběh končí?

Filip: Bohužel tragicky. Po dvou letech byl úkryt prozrazen a všichni jeho obyvatelé byli odvezeni do koncentračních táborů. Z celé skupiny přežil jen Annin otec, Otto Frank, který se po válce postaral o vydání deníku.

Adéla: Díky němu se její příběh a silné poselství naděje navzdory všemu dostalo do celého světa. Děkujeme za poslech a u dalšího dílu na slyšenou.