Test na Vítězslav Nezval - Edison

Nezval – Edison | Rozbor a interpretace díla

Otázka 1 z 50%

Lyrickoepická báseň „Edison“ se vyznačuje především souvislým dějem, který upřednostňuje před volným řazením myšlenek a obrazů.

Test: Analýza díla Vítězslava Nezvala 'Edison', Analýza básně Edison, Analýza Pátého zpěvu

20 otázek

Otázka 1: Lyrickoepická báseň „Edison“ se vyznačuje především souvislým dějem, který upřednostňuje před volným řazením myšlenek a obrazů.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Lyrickoepická báseň „Edison“ se vyznačuje volnou, asociativní strukturou, která upřednostňuje proud myšlenek a obrazů před souvislým dějem.

Otázka 2: Kdy vzniklo dílo Vítězslava Nezvala „Edison“?

A. 1928

B. 1930

C. 1920

D. 1958

Vysvětlení: Dílo „Edison“ vzniklo v roce 1928. Rok 1930 je rokem vydání sbírky „Básně noci“, do které byla báseň zařazena.

Otázka 3: Thomas Alva Edison je v básni Edison idealizován a povýšen na symbol lidské geniality, vytrvalosti a nezdolné vůle.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Thomas Alva Edison je v básni idealizován a povýšen na symbol lidské geniality, vytrvalosti a nezdolné vůle, což slouží jako protipól k pochybnostem a melancholii vypravěče a představuje optimistickou vizi lidského potenciálu.

Otázka 4: V Nezvalově básni „Edison“ převažuje nepravidelný rytmus s volnými verši, který podtrhuje její asociativní a snovou atmosféru.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že rytmická výstavba básně je poměrně pravidelná, s jedenácti- a dvanáctislabičnými verši a trochejskou stopou, což dodává textu melodičnost. Nezval tedy nepoužívá nepravidelný rytmus s volnými verši.

Otázka 5: Které z následujících tvrzení NEPLATÍ pro jazyk a vypravěče v básni „Edison“ podle studijních materiálů?

A. Vypravěč je lyrický subjekt v první osobě, jehož hlas je silně introspektivní a plný úvah.

B. Jazyk básně se vyznačuje důsledným používáním interpunkce pro zajištění srozumitelnosti textu.

C. Nezval využívá zvukomalbu k napodobení popisované reality, například v pasážích o ruchu velkoměsta.

D. Anafora slouží jako prostředek pro vytváření rytmu a zdůraznění klíčových myšlenek v textu.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že „Nejvýraznějším rysem je absence interpunkce, která nutí čtenáře k plynulému čtení a interpretaci textu jako jednoho nepřerušovaného proudu myšlenek a obrazů.“ Tvrzení o důsledném používání interpunkce je proto nepravdivé. Ostatní možnosti jsou v souladu s popisem jazyka a vypravěče v básni „Edison“.