Podcast na Venkovský život v pobělohorských Čechách
Venkovský život v pobělohorských Čechách: Shrnutí a rozbor
Podcast
Venkov po bouři: Život v pobělohorských Čechách0:00 / 3:35
0:001:00 zbývá
NatálieVětšina z nás si myslí, že venkov po třicetileté válce byla jedna velká spálená díra do světa, o které skoro nic nevíme. Prostě informační tma.
TomášA přitom je to přesně naopak! Paradoxně právě z téhle doby nám začíná přibývat neuvěřitelné množství nových, detailních pramenů o životě obyčejných lidí na vesnicích.
Venkov po bouři: Život v pobělohorských Čechách
Délka: 3 minut
Kapitoly
Mýtus o temné době
Kdo žil na vesnici
Každodenní život a strasti
Dům jako střed světa
Přepis
Natálie: Většina z nás si myslí, že venkov po třicetileté válce byla jedna velká spálená díra do světa, o které skoro nic nevíme. Prostě informační tma.
Tomáš: A přitom je to přesně naopak! Paradoxně právě z téhle doby nám začíná přibývat neuvěřitelné množství nových, detailních pramenů o životě obyčejných lidí na vesnicích.
Natálie: Vážně? Tak to úplně mění pohled na věc. Posloucháte Studyfi Podcast.
Tomáš: Přesně tak. Máme tu najednou pozemkové knihy, urbáře, a hlavně... berní rulu. To byl v podstatě takový první velký katastr. A k tomu matriky a dokonce soupisy poddaných podle víry.
Natálie: Takže jsme z nich mohli vyčíst, kdo byl katolík a kdo ne?
Tomáš: Ano, a nejen to. Zjistili jsme, jak byly rodiny velké, kolik jim bylo let... Je to fascinující detektivka. Ale hlavně nám to ukazuje, že „venkovan“ nebyl jen jeden typ člověka.
Natálie: Jasně, takže ne všichni byli sedláci, co orali od rána do večera.
Tomáš: Vůbec ne! Na vrcholu byli právě ti bohatí sedláci, kteří měli spoustu polí a dobytka. Někteří byli dokonce bohatší než měšťané a bouřili se, že musí na robotu.
Natálie: A pod nimi?
Tomáš: Byli chalupníci, kteří měli jen chalupu a kousek pole. Pak ještě chudší zahradníci a domkáři. A úplně na dně podruzi v podnájmu, nádeníci, a bohužel i žebráci a tuláci.
Natálie: A jak se jim žilo? Řídil se život jen ročním obdobím a sklizní?
Tomáš: V podstatě ano. Život udával zemědělský rok. Ale velkou revoluci přinesly brambory, které se k nám dostaly po třicetileté válce. Zpočátku se jim lidé bránili, ale pak zjistili, že je to super plodina.
Natálie: Záchrana před hladem, co?
Tomáš: Přesně. Ale i tak to bylo drsné. Hladomor v letech 1771 až 72 byl katastrofální. K tomu se přidávaly morové rány, třeba v roce 1680. A obyčejné nemoci nebo špatná hygiena při porodu znamenaly obrovskou úmrtnost dětí i matek.
Natálie: A když si představím venkovský dům... mám si vybavit romantickou roubenku?
Tomáš: Romantickou, ale hlavně extrémně hořlavou. Proto celé vesnice často lehly popelem. Zděné domy se začaly víc stavět až v 18. a 19. století, z čehož se pak vyvinulo selské baroko.
Natálie: A uvnitř? Jak to vypadalo?
Tomáš: Základem byl trojdílný dům. Ze zápraží se vešlo do síně. Nalevo byla hlavní obytná místnost, světnice, a napravo komora na skladování. Někdy byl hned vedle i chlév, ze kterého šlo teplo.
Natálie: To je chytré! A co bylo ve světnici?
Tomáš: Všechno! Byla to obývák, ložnice i jídelna. Dominovala obrovská pec, na které se spalo. Pak stůl a lavice. A v rohu nesměl chybět svatý koutek s křížkem a obrázky svatých pro ochranu domu.
Natálie: Takže život na venkově v pobělohorské době byl sice tvrdý, ale rozhodně ne jednoduchý nebo nudný. Měl jasnou strukturu, svá pravidla a díky novým pramenům o něm víme víc, než bychom čekali.
Tomáš: Přesně tak. Byla to komplexní společnost plná života, i když často boje o něj.
Natálie: Děkujeme za skvělý vhled, Tomáši. A vám děkujeme za poslech.
Tomáš: Mějte se hezky.