Test na Vážková analýza: Principy a metody

Otázka 1: Při gravimetrické analýze je analyt ve vzorku kvantitativně převeden na málo rozpustnou, dobře definovanou sloučeninu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Princip gravimetrické analýzy spočívá v tom, že analyt ve vzorku se srážením s vhodným činidlem kvantitativně převede na málo rozpustnou dobře definovanou sloučeninu.

Otázka 2: Které tvrzení nejlépe charakterizuje rozdíl mezi přímým a nepřímým (diferenčním) odvažováním vzorku v gravimetrické analýze?

A. Při přímém odvažování se látka z odvažovací nádobky kvantitativně převede do nádoby k dalšímu zpracování, zatímco při nepřímém odvažování se látka pouze opatrně přesype a její hmotnost se určí z rozdílu hmotností odvažovací nádobky před a po přesypání.

B. Přímé odvažování se používá pro vážení větších hmotností s nižší přesností, zatímco nepřímé odvažování je určeno pro menší hmotnosti s vyšší přesností.

C. Nepřímé odvažování je metoda, při které se vážená látka před vlastním vážením usuší, zatímco přímé odvažování tuto fázi vynechává.

D. Obě metody se liší pouze v typu vah, které se pro ně používají, přičemž přímé odvažování vyžaduje analytické váhy a nepřímé předvážky.

Vysvětlení: Dle studijních materiálů je „Přímé odvažování“ metoda, při níž se látka z odvažovací nádobky kvantitativně převede do příslušné nádoby určené k jejímu dalšímu zpracování. Naopak „Nepřímé (diferenční) odvažování“ spočívá v tom, že se látka z odvažovací nádobky pouze opatrně přesype a odvažovací nádobka i se zbytky ulpělé látky se opět zváží, přičemž hmotnost odvážené látky se vypočítá z rozdílu.

Otázka 3: Dosažení konstantní hmotnosti prázdného kelímku se provádí jednorázovým sušením nebo žíháním a následným zvážením.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Prázdný kelímek se vysuší nebo vyžíhá do konstantní hmotnosti, čehož se dosáhne opakovaným sušením nebo žíháním, chladnutím v exsikátoru a vážením.

Otázka 4: Filtry s nejmenšími póry jsou označovány modrou barvou.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že modrou barvou jsou označovány filtry nejhustší s nejmenšími póry.

Otázka 5: Které z následujících typů filtrů jsou podle studijních materiálů vhodné pro laboratorní filtraci sraženin?

A. Papírový kvantitativní filtr

B. Porcelánový filtrační kelímek

C. Skleněný filtrační kelímek

D. Kádinka s porézním dnem

Vysvětlení: Podle studijních materiálů se k filtraci může použít papírový, tzv. kvantitativní filtr (bezpopelný). Dále se k filtraci může použít filtrační kelímek porcelánový nebo skleněný. Kádinka je nádoba pro srážení, nikoliv typ filtru s porézním dnem.