Test na Úvod do regionální ekonomie
Úvod do Regionální Ekonomie: Klíčové Pojmy a Analýzy pro Studenty
Test: Regionální ekonomika - přehled, Vymezení regionů a metodiky, Regiony a přeshraniční spolupráce, Regionální rozvoj a politika, Demografie regionu, Faktory a teorie regionálního rozvoje, Polarizace a póly růstu regionů, Analýza a metodika regionálního rozvoje, Klastry a regionální konkurenceschopnost, Klastry a aglomerace a lokalizace, Ekonomické efekty klastrů a sítí, Průmyslové klastery a sítě, Lokalizace, Lokalizace zemědělství a výroby, Lokalizace a náklady dopravy, Lokalizace průmyslu a firem, Prostorová ekonomická lokalizace, základy a koncepty, urbanizace a růst, veřejné finance a služby, Ekonomika municipalit a regionů, Veřejné finance, Trhy práce, Trhy výrobních faktorů, Regionální ekonomika a prostor, Životní prostředí
20 otázek
Otázka 1: Zaplacením místních poplatků vzniká poplatníkovi nárok na konkrétní protislužbu.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Místní poplatky mají v ČR povahu místních daní a jejich zaplacením nevzniká poplatníkovi nárok na protislužbu. Naopak u správních poplatků je očekávána konkrétní protislužba.
Otázka 2: Které tvrzení nejlépe charakterizuje Soustavu monitorujících a informačních ukazatelů (SIMU) pro hospodaření obcí?
A. SIMU zahrnuje pouze tři monitorující ukazatele, které vláda bere pouze na vědomí, aniž by k nim byly stanoveny referenční hodnoty.
B. Informativní ukazatele mají závazné referenční hodnoty, a pokud nejsou dodrženy, je obec vyzvána k vysvětlení a nápravě.
C. Pokud hodnota monitorujícího ukazatele není ve stanovených mezích, obec je vyzvána k vysvětlení a následně k jeho nápravě.
D. Všechny ukazatele SIMU, ať už monitorující nebo informativní, vyžadují po obci přijetí nápravných opatření, pokud jejich hodnoty neodpovídají normě.
Vysvětlení: Soustava monitorujících a informačních ukazatelů (SIMU) rozlišuje mezi monitorujícími a informativními ukazateli. U informativních ukazatelů nejsou stanoveny žádné referenční hodnoty a vláda je pouze bere na vědomí. Naopak u monitorujících ukazatelů se sleduje, zda je jejich hodnota ve stanovených mezích. Pokud tomu tak není, je obec vyzvána k vysvětlení stavu a následně k jeho nápravě.
Otázka 3: Substituční efekt individuální nabídky práce vede k tomu, že od určité výše reálné mzdové sazby začnou jednotlivci nahrazovat práci volným časem.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Substituční efekt vede k substituci volného času prací, což znamená, že jednotlivci jsou ochotni zvyšovat nabízené množství práce. Nahrazování práce volným časem od určité výše reálné mzdové sazby je naopak důsledkem důchodového efektu.
Otázka 4: Co je charakteristické pro rozhodování o migraci podle teorie lidského kapitálu?
A. Zahrnutí pouze finančních nákladů na stěhování bez ohledu na nefinanční aspekty.
B. Porovnávání diskontovaných dlouhodobých výnosů a nákladů, přičemž k migraci dojde, pokud jsou výnosy vyšší než náklady.
C. Předpoklad, že s migrací nejsou spojeny žádné náklady, a dokonalá pružnost mezd.
D. Možnost rozhodování na základě úvahy jednotlivce nebo celé domácnosti, včetně interakce více pracujících členů.
Vysvětlení: Teorie lidského kapitálu opouští předpoklad nulových nákladů migrace a zahrnuje jak finanční (např. na přestěhování), tak nefinanční náklady (např. přetrhání citových vazeb). Rozhodnutí o migraci probíhá na základě porovnání dlouhodobých diskontovaných výnosů a nákladů, a pokud je výsledek kladný, k migraci dojde. K rozhodování dochází buď na základě úvahy jednotlivce, nebo celé domácnosti, a konečný výsledek je interakcí více pracujících členů domácnosti.
Otázka 5: Dle teorie Alfreda Marshalla platí, že s rostoucí intenzitou využití půdy elasticita její nabídky klesá.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Alfred Marshall tvrdil, že nabídka půdy může být elastická, zejména pokud je půda málo využívaná. Souhrnně je uvedeno, že s rostoucí intenzitou využití půdy její elasticita nabídky klesá.