Podcast na Úvod do monetární ekonomie

Kapitoly

Co jsou vlastně peníze?

Jak se zrodily peníze?

Jak měříme peníze v ekonomice?

Budoucnost peněz: E-koruna

Konec hotovosti?

Kryptoaktiva vs. měny

Stabilita a technologie

Co je to CBDC

CBDC versus Krypto

Klíčové rozdíly a shrnutí

Závěr a kontakt

Přepis

Eliška: Víte, jaký je rozdíl mezi trojkou a jedničkou u zkoušky z měnové politiky? Není to jen o datech. Je to o pochopení jednoho klíčového mechanismu, který většina studentů přehlédne. A my vám ho za pár minut ukážeme.

Eliška: Posloucháte Studyfi Podcast. Jsem Eliška a se mnou je tu expert Matěj.

Matěj: Ahoj Eliško, ahoj všichni. Tak jdeme na to. Než se dostaneme k tomu tajnému mechanismu, musíme si ujasnit naprostý základ. Co jsou to vlastně peníze?

Eliška: No... mince a bankovky, co mám v peněžence? Peníze na účtu?

Matěj: Přesně. Ale ekonomové to vidí trochu šířeji. Peníze jsou cokoliv, co je obecně přijímáno jako platidlo za zboží a služby. Aby něco mohlo být peníze, musí plnit tři základní funkce.

Eliška: Tři funkce? Dobře, jsem jedno ucho.

Matěj: Zaprvé, prostředek směny. Nemusíš měnit slepice za boty. Peníze tenhle problém řeší, snižují transakční náklady. Je to super efektivní.

Eliška: To dává smysl. Už si nemusím představovat, kolik podcastů stojí jedna slepice.

Matěj: Přesně tak. Zadruhé, účetní jednotka. Všechno oceňujeme v korunách, ne v počtu slepic. To nám umožňuje porovnávat hodnotu jablek a aut. A zatřetí, uchovatel hodnoty.

Eliška: Tedy že si peníze můžu schovat a koupit si něco později?

Matěj: Ano, uchovávají kupní sílu v čase. I když tady je háček jménem inflace, která tu hodnotu trochu... ohlodává. Ale to je téma na jindy.

Eliška: A jak vlastně peníze vznikly? Vždycky jsme se učili o tom barterovém obchodu, který nahradily mušle nebo drahé kovy.

Matěj: To je ten tradiční pohled. Že se nejvhodnější komodita stala všeobecně přijímanou. Ale existuje i alternativní teorie, která je možná ještě zajímavější.

Eliška: Povídej!

Matěj: Ta říká, že peníze nejdřív vznikly jako virtuální záznamy. Jako evidence dluhů a pohledávek. Představ si to jako takovou sousedskou „knihu dluhů“. A až pak se tyhle dluhy začaly ztělesňovat v nějaké komoditě.

Eliška: Takže nejdřív byl dluh a až pak mince? To je docela obrat, co?

Matěj: Přesně. A pak je tu ještě třetí pohled, chartalismus. Ten tvrdí, že peníze nám vnutil stát, aby mohl lépe vybírat daně. Což zní docela... státně.

Eliška: To jo. Takže penězi se stalo to, co byl stát ochotný přijímat jako daně.

Matěj: V podstatě ano. Dnešní peníze, takzvané fiat peníze, nemají žádnou vnitřní hodnotu. Jejich hodnota je daná důvěrou a tím, že je stát akceptuje.

Eliška: Dobře, historii máme. Ale jak dnes měříme, kolik peněz v ekonomice vlastně je? To přece není jen hotovost.

Matěj: Správná otázka. K tomu slouží takzvané měnové agregáty. Jsou to vlastně takové škatulky, které nám říkají, jak likvidní ty peníze jsou. Základní je M1.

Eliška: M1. Co do něj patří?

Matěj: Do M1 patří to nejlikvidnější. Tedy oběživo – bankovky a mince – plus vklady na běžných účtech, které můžeš kdykoliv vybrat.

Eliška: Takže peníze, které můžu použít prakticky okamžitě.

Matěj: Přesně tak. Pak máme agregát M2. Ten je širší. K M1 přičteme ještě termínované vklady a vklady na spořicích účtech. Jsou to pořád peníze, ale nejsou tak pohotové.

Eliška: Jasně, musím je nejdřív převést nebo počkat, až skončí vkladní období. A teď se dostáváme k tomu slibovanému rozdílu mezi jedničkou a trojkou?

Matěj: Přesně teď! Ten klíčový koncept je měnová báze, označovaná jako M0.

Eliška: Další škatulka?

Matěj: Ale tahle je nejdůležitější! Měnová báze, M0, jsou peníze, které bezprostředně ovládá centrální banka. Je to hotovost v oběhu a rezervy, které mají komerční banky uloženy u centrální banky.

Eliška: Počkat, takže M1 a M2 centrální banka přímo neovládá?

Matěj: Ne! A to je ten „aha“ moment. Centrální banka ovládá M0. A přes M0 pak nepřímo ovlivňuje M1 a M2. Komerční banky totiž na základě rezerv od ČNB tvoří nové peníze tím, že poskytují úvěry. M0 je jakýsi základ, ze kterého pak vyroste mnohem větší objem peněz v ekonomice.

Eliška: Chápu! Takže M0 jsou peníze centrální banky, a M1 a M2 jsou peníze celé ekonomiky, které z velké části tvoří komerční banky. Pochopení tohohle vztahu je ta hranice!

Matěj: Trefa. Kdo tohle chápe, ten rozumí základu měnové politiky.

Eliška: Skvělé. A co nás čeká v budoucnu? Pořád se mluví o digitálních měnách centrálních bank. Třeba o takzvané e-koruně.

Matěj: Ano, to je obrovské téma. CBDC, neboli Central Bank Digital Currency. Byla by to digitální alternativa k bankovkám, kterou by vydávala přímo ČNB.

Eliška: Jak by to změnilo měnovou politiku?

Matěj: Dramaticky. Úročení e-korunových účtů by stanovovala přímo ČNB. To by jí umožnilo mnohem rychleji a přímočařeji přenášet svá rozhodnutí do celé ekonomiky.

Eliška: Takže kdyby ČNB chtěla zavést záporné úrokové sazby…

Matěj: ...tak by je mohla aplikovat přímo na e-korunové účty lidí. Dnes se tomu banky u retailových vkladů brání. S e-korunou by ten nástroj byl mnohem silnější.

Eliška: Páni. To zní mocně. Ale i trochu děsivě.

Matěj: Má to své výhody i rizika. Hlavně reputační. Odpovědnost za „znehodnocování úspor“ by padla přímo na centrální banku, ne na komerční banky. Je to velká debata.

Eliška: Takže abychom to shrnuli: peníze nejsou jen hotovost, ale mají různé formy likvidity měřené agregáty M1 a M2. Klíčové je ale pochopit měnovou bázi M0, kterou přímo řídí centrální banka. A budoucnost nám možná přinese e-korunu, která by pravidla hry úplně změnila.

Matěj: Perfektní shrnutí. A přesně tyhle body jsou to, co u zkoušky oddělí zrno od plev.

Eliška: Když jsme se bavili o té e-koruně, Matěji, napadá mě… směřujeme vlastně k úplně bezhotovostní společnosti? Vždyť kartou nebo mobilem platíme skoro všude.

Matěj: To je otázka za milion! Ta předpověď tu je už desítky let. Ale hotovost se pořád drží. Má to své důvody – anonymita, jednoduchost, a jistota, že funguje, i když vypadne proud.

Eliška: Takže zombie apokalypsu přežijeme jen s plnou peněženkou bankovek?

Matěj: Přesně tak! Ale vážně, elektronické platby jsou efektivnější a jejich používání určitě dál poroste. Jen ten úplný zánik hotovosti je zatím spíš hudba budoucnosti.

Eliška: Dobře, a co kryptoměny? Mnoho lidí si myslí, že Bitcoin je budoucnost. Mohl by nahradit korunu?

Matěj: Bitcoin je fascinující technologie, ale jako peníze budoucnosti… to je velmi nepravděpodobné. Funguje sice jako prostředek směny, ale jako uchovatel hodnoty je to dost divoká jízda. Jeho hodnota skáče nahoru a dolů.

Eliška: A taky se musí nějak „těžit“, že? To mi vždycky znělo, jako by někdo s krumpáčem bušil do počítače.

Matěj: To naštěstí ne. „Těžba“ je v podstatě jen využití obrovského výpočetního výkonu k ověřování transakcí. Ale je to dobrý oslí můstek k tomu, že bychom správně neměli mluvit o kryptoměnách.

Eliška: Jak to? Vždyť se tomu tak běžně říká.

Matěj: Protože většinou nesplňují definici měny. Správný termín je kryptoaktiva. Jsou to digitální aktiva zabezpečená kryptografií, která může vydat kdokoliv – klidně i soukromá firma.

Eliška: Rozumím, takže kryptoaktiva. Ale co ty, které se snaží být stabilní? Slyšela jsem o „stablecoinech“.

Matěj: Přesně. Stablecoiny jsou typ kryptoaktiv, která se snaží udržet si stabilní hodnotu. Často jsou navázané na reálnou měnu, třeba dolar, a jsou plně kryté skutečnými aktivy. Takže jejich hodnota nelítá jako u Bitcoinu.

Eliška: Aha, takže to je takový pokus o digitální peníze, kterým se dá víc věřit.

Matěj: Dá se to tak říct. Všechna tahle kryptoaktiva – a i ta e-koruna, o které jsme mluvili – stojí na fascinující technologii. Často je to technologie distribuovaného registru, neboli TDL.

Eliška: To zní… hodně technicky.

Matěj: Ale princip je jednoduchý. Představ si to jako sdílenou účetní knihu, kterou vidí a ověřují všichni v síti. Žádná centrální autorita, žádná jedna banka. Změny se zapíšou jen tehdy, když se na nich všichni shodnou.

Eliška: A to je ten slavný blockchain?

Matěj: Přesně! Blockchain je jen jeden, i když nejznámější, typ TDL. Transakce se tam řetězí do bloků, které na sebe kryptograficky navazují. Je to super bezpečné. A právě pochopení těhle základů vám u zkoušky dá obrovskou výhodu.

Eliška: Skvělé, díky za vysvětlení. Teď se ale pojďme podívat na něco, co s tím úzce souvisí – na platební styk jako takový a jeho regulaci.

Matěj: Přesně tak, Eliško. A právě regulace a budoucnost plateb nás přivádí k jednomu velkému tématu. K něčemu, co se jmenuje CBDC – neboli digitální měna centrální banky.

Eliška: CBDC? To zní jako další zkratka, kterou si musím pamatovat ke zkoušce.

Matěj: Určitě! A pamatuj si ji dobře, protože tohle je budoucnost. Představ si to jednoduše jako novou, digitální formu peněz. Něco jako digitální bankovky a mince, které by existovaly vedle těch fyzických.

Eliška: Takže bych měla v mobilu přímo digitální koruny od České národní banky?

Matěj: Přesně! A to je ten klíčový rozdíl. Peníze, které máš teď na účtu v bance, jsou vlastně závazkem té komerční banky. Jsou to soukromé peníze.

Eliška: Počkej, jakože moje peníze nejsou tak úplně moje?

Matěj: Jsou tvoje, ale technicky vzato dluží ti je tvoje banka. A i když je to riziko ve stabilním systému malé, existuje. Kdežto CBDC by byla přímým závazkem centrální banky. Takže by byla naprosto, ale naprosto bezriziková.

Eliška: Dobře, to dává smysl. Ale jaký je pak rozdíl mezi CBDC a třeba Bitcoinem? Obojí je přece digitální.

Matěj: Skvělá otázka, tohle se u zkoušek plete nejčastěji. Ten rozdíl je obrovský. Zaprvé, emitent. CBDC vydává centrální banka, je to oficiální měna. Kryptoaktiva vydávají soukromé subjekty a nemají žádnou oficiální autoritu.

Eliška: A co ta hodnota? Cena Bitcoinu pořád lítá nahoru a dolů.

Matěj: A to je druhý zásadní rozdíl! Hodnota CBDC by byla vždycky stejná jako hodnota národní měny. Jedna digitální koruna by se rovnala jedné klasické koruně. Stabilita. Kdežto krypto... to je spíš divoká jízda.

Eliška: Takže s digitální korunou bych si kafe koupila pokaždé za stejnou cenu, což se o Bitcoinu říct nedá.

Matěj: Přesně. A pak je tu samozřejmě regulace. CBDC by byla plně regulovaná, zatímco krypto je tak trochu divoký západ. I když se to pomalu mění.

Eliška: Takže když to shrnu pro všechny, co se učí... CBDC je oficiální, stabilní a bezriziková digitální hotovost od centrální banky.

Matěj: Perfektní shrnutí. A pamatujte si, že i když některé CBDC mohou využívat technologie jako blockchain, není to pravidlem. Jejich účel je být spolehlivým platebním nástrojem, ne spekulativní investicí.

Eliška: Super, myslím, že teď je ten rozdíl křišťálově jasný. To nám dává velkou výhodu. Ale teď se pojďme podívat na něco konkrétního – na plány na digitální euro.

Matěj: Přesně tak. A to je skvělý odrazový můstek pro další studium. Tím se nám vlastně krásně uzavírá dnešní téma. Prošli jsme si cestu od divokého světa kryptoměn až po stabilní přístav v podobě digitálního eura a CBDC. Klíčové je pamatovat na ten základní rozdíl – regulace, stabilita a účel. To je přesně ta konkurenční výhoda, o které jsme mluvili na začátku.

Eliška: Přesně tak, teď je ten rozdíl křišťálově jasný. Bylo to naprosto skvělé a myslím, že naši posluchači teď mají v rukou eso, které můžou vytáhnout u zkoušky. Matěji, moc ti děkuju. Co kdyby se ale někdo chtěl zeptat na něco opravdu do hloubky?

Matěj: Skvělá otázka! Pokud by někoho zajímaly detaily, akademické studie nebo by chtěl třeba konzultovat svou seminární práci, tak doporučuji obrátit se přímo na jednoho z předních expertů. Je jím pan inženýr Jan Vejmělek, který působí na Vysoké škole ekonomické.

Eliška: Výborně, to je skvělý zdroj. A máme na něj i nějaký kontakt, který můžeme sdílet?

Matěj: Samozřejmě. Můžete mu napsat na email [email protected]. Jen pro jistotu, píše se to V-E-J-M-E-L-E-K. Je to špičkový odborník, takže se nebojte zeptat.

Eliška: Perfektní! Takže jan.vejmelek, všechno dohromady, zavináč vse.cz. Určitě si to poznamenejte. Obrovské díky všem, že jste dnes ladili Studyfi Podcast. Věříme, že jste si odnesli spoustu užitečných informací.

Matěj: Bylo mi potěšením. Držím vám palce u zkoušek a pamatujte, že pochopení těhle konceptů vám dává reálnou výhodu. Děkuji za pozornost.

Eliška: Skvěle řečeno! Mějte se krásně, učte se chytře a slyšíme se zase příště. Ahoj!