Úvod do kvantové teorie: Komplexní průvodce pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Konec 19. a počátek 20. století přinesl krizi fyziky, protože klasická fyzika (Newton, Maxwell) nebyla schopna vysvětlit některé jevy, mezi které patřila i stabilita atomů.
A. Byl jedním z jevů, které klasická fyzika nedokázala vysvětlit.
B. Bylo možné jej snadno vysvětlit pomocí Newtonových a Maxwellových teorií.
C. Potvrzoval všechny principy klasické fyziky.
D. Zcela zapadal do klasické fyziky a nevyžadoval žádné nové teorie.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že fotoelektrický jev byl jedním z fyzikálních jevů, které klasická fyzika (Newton, Maxwell) nebyla schopna vysvětlit, což vedlo ke krizi fyziky na konci 19. a počátku 20. století.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Rayleighův-Jeansův zákon z klasické fyziky vysvětluje spektrální hustotu vyzařování pro dlouhovlnnou oblast spektra.
A. Emisivita tělesa
B. Plocha povrchu tělesa
C. Teplota tělesa
D. Planckova konstanta
Vysvětlení: Stefanův-Boltzmannův zákon je popsán vzorcem P_r = εσST^4, kde ε je emisivita, S je plocha povrchu tělesa a T je teplota tělesa. Stefanova-Boltzmannova konstanta (σ) je konstantní a není proměnnou veličinou, kterou by ovlivňovalo těleso. Planckova konstanta (h) se objevuje v Planckově vyzařovacím zákoně, nikoli přímo v základním vzorci pro výkon vyzařujícího předmětu podle Stefanova-Boltzmannova zákona.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Četnost R, definovaná jako počet fotonů za sekundu, se vypočítá pomocí vzorce R = Pλ / hc. Zde P je výkon Slunce, λ je vlnová délka světla, h je Planckova konstanta a c je rychlost světla. Tento vzorec je uveden a použit v materiálech pro výpočet četnosti fotonů emitovaných Sluncem.