Účetnictví zásob: Metody A a B

Jako studenti ekonomie nebo budoucí účetní se dříve či později setkáte s klíčovým tématem: Účetnictví zásob: Metody A a B. Správné účtování zásob je zásadní pro přesný obraz hospodaření podniku. Tento komplexní průvodce vám přehledně vysvětlí vše, co potřebujete vědět, od charakteristik obou metod přes konkrétní účetní příklady až po opravné položky a inventarizační rozdíly. Je to ideální Účetnictví zásob: Metody A a B shrnutí pro přípravu na zkoušky! ## Rychlé shrnutí: Účetnictví zásob metodami A a B

• Metoda A (průběžná): Detailní sledování každého pohybu zásob na účtech třídy 1 po celý rok. Poskytuje aktuální stav zásob kdykoli. Je náročnější na evidenci, ale nabízí maximální přehled.
• Metoda B (periodická): Zásoby se účtují přímo do nákladů. Stav se zjišťuje a účtuje pouze na začátku a na konci účetního období. Je jednodušší na účtování, ale postrádá průběžné informace o stavu a pohybu.
• Opravné položky: Slouží k vyjádření přechodného snížení tržní ceny zásob pod jejich účetní hodnotu, a to z důvodu opatrnosti a ochrany před potenciální ztrátou.

Účetnictví zásob metodou A: Průběžný přehled

Metoda A, neboli průběžný způsob účtování o zásobách, je charakteristická tím, že zaznamenává veškerý pohyb zásob v podniku. Od okamžiku jejich příjmu až po úbytek je každý pohyb detailně sledován.

To znamená, že na příslušných účtech účtové třídy 1 (např. 112 – Materiál na skladě, 132 – Zboží na skladě, 123 – Výrobky) je neustále vidět aktuální stav dané zásoby. V účetnictví by tak měl být zaznamenán skutečně každý pohyb.

Evidence zásob ve způsobu A: Skladní karty jako základ

Nejčastěji je evidence zásob vedena na tzv. skladních kartách. Každé položce zásob odpovídá jedna skladní karta.

Podnik tak má tolik skladních karet, kolik má skladových položek. Na kartě se uvádí pohyb dané zásoby (přírůstky i úbytky) jak v peněžních, tak v měrných jednotkách. Součet stavu zásob z jednotlivých skladních karet by měl vždy odpovídat konečnému zůstatku příslušného účtu zásob v hlavní knize.

Kalkulační účty při pořízení zásob ve způsobu A: Materiál a zboží

Při pořízení zásob se ve způsobu A často využívají kalkulační účty, které shromažďují všechny složky pořizovací ceny.

Zboží Proces pořízení zboží se účtuje prostřednictvím účtu 131 – Pořízení zboží. Jedná se o kalkulační účet, na jehož stranu MD se účtují všechny položky pořizovací ceny.

Patří sem cena zboží samotného, doprava, clo, provize, pojistné a u neplátců DPH také DPH. Proces pořízení je ukončen převodem ze strany DAL účtu 131 na stranu MD účtu 132 – Zboží na skladě a v prodejnách.

Materiál Podobně se postupuje u materiálu. Proces pořízení materiálu ve způsobu A se účtuje prostřednictvím účtu 111 – Pořízení materiálu, který je rovněž kalkulačním účtem.

Na straně MD účtu 111 se účtují všechny složky pořizovací ceny dané zásilky materiálu. Pořízený materiál je potom zachycen na účtu 112 – Materiál na skladě. Materiál zůstává na skladě až do okamžiku jeho výdaje do spotřeby.

Účtování materiálu a zboží ve způsobu A: Praktické příklady

Pro lepší pochopení si ukážeme konkrétní účetní operace pro Účetnictví zásob: Metody A a B charakteristika s příklady.

Účtování o materiálu ve způsobu „A“

• Pořízení materiálu:
• FAD faktura od dodavatele za materiál (např. 50 tis. Kč): 50 111MD/321DAL
• VPD v hotovosti zaplacená doprava materiálu (např. 10 tis. Kč): 10 111MD/211DAL
• Přijetí na sklad a výdej do spotřeby:
• PŘJ příjem materiálu na sklad (celkem 60 tis. Kč): 60 112MD/111DAL
• VÝD výdej materiálu do spotřeby (např. 40 tis. Kč): 40 502MD/112DAL
• Prodej nepotřebného materiálu:
• VÝD výdej prodávaného materiálu (např. 10 tis. Kč): 10 542MD/112DAL
• FAV faktura odběrateli za nepotřebný materiál (např. 14 tis. Kč): 14 311MD/642DAL
• Porovnáním účtů 642 a 542 zjišťujeme výsledek hospodaření z prodeje nepotřebného materiálu.

Účtování o zboží ve způsobu „A“

• FAD faktura od dodavatele za zboží (např. 80 tis. Kč): 80 131MD/321DAL
• FAD faktura za dopravu zboží (např. 10 tis. Kč): 10 131MD/321DAL
• PŘJ příjem zboží na sklad (celkem 90 tis. Kč): 90 132MD/131DAL
• FAD faktura za reklamu na zboží (např. 50 tis. Kč): 50 518MD/321DAL
• VÝD vyskladnění zboží za účelem prodeje (např. 40 tis. Kč): 40 504MD/132DAL
• PPD tržby za zboží v hotovosti (např. 75 tis. Kč): 75 211MD/604DAL
• Porovnáním účtu 504 (Náklady na prodané zboží) a 604 (Tržby za zboží) získáváme obchodní marži. Marže není zisk, ale rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Účtování zásob vlastní výroby ve způsobu A

Nejdříve se účtuje o nákladech na výrobu:

• VÝD: Výdej materiálu na výrobu výrobků (např. 40 tis. Kč): 40 501MD/112DAL
• ZVL: Hrubé mzdy pracovníků na výrobky (např. 45 tis. Kč): 45 521MD/331DAL

Dále se účtuje o přijetí výrobků na sklad v ceně na úrovni vlastních nákladů. Jde o tzv. změnu stavu výrobků, kdy se nepřímo snižují náklady pomocí účtové skupiny 58:

• PŘJ: Přijetí hotových výrobků na sklad (např. 85 tis. Kč): 85 123MD/583DAL

Poté se účtuje o prodeji výrobků:

• VÝD: Vyskladnění výrobků za účelem prodeje (např. 60 tis. Kč): 60 583MD/123DAL
• FAV: Faktura odběrateli za výrobky (např. 95 tis. Kč): 95 311MD/601DAL

Inventarizační rozdíly u zásob ve způsobu A: Manka a přebytky

Inventarizační rozdíly vznikají, když se skutečný stav zásob neshoduje s účetním stavem.

• Manko „do normy“ (odůvodnitelné např. normami úbytků):
• U materiálu (např. 10 tis. Kč): 10 501MD/112DAL
• U zboží (např. 15 tis. Kč): 15 504MD/132DAL
• U výrobků (např. 20 tis. Kč): 20 583MD/123DAL
• Přebytek se účtuje na stranu DAL účtu 648 – Ostatní provozní výnosy (materiál, zboží). U výrobků se účtuje jako „dodatečná výroba“, tj. 123MD/583DAL.
• Manka „nad normu“ („nechtěná“) se účtují na stranu MD na účet 549 – Manka a škody.

Účetnictví zásob metodou B: Periodické zjišťování stavu

Metoda B, neboli periodický způsob účtování o zásobách, se od metody A liší především v průběhu roku.

V průběhu roku se neúčtuje o stavu a pohybu zásob. Tento stav zásob se zachycuje pouze na začátku a na konci účetního období.

Způsob B mohou používat všechny účetní jednotky, ale ve vnitřní účetní směrnici musí jednoznačně stanovit, které skupiny zásob se budou účtovat způsobem B a které způsobem A. Při účtování o zásobách způsobem „B“ je nutno vést evidenci zásob mimo systém účetnictví.

Evidence zásob ve způsobu B: Mimoúčetní záznamy

I ve způsobu „B“ je nutno evidovat skutečný stav a pohyb zásob, ovšem mimo účetnictví.

K tomu slouží nejčastěji skladní karty (podobně jako ve způsobu „A“), pro každý druh zásoby skladní karta, která vyjadřuje stav a pohyb této zásoby jak v Kč, tak v měrných jednotkách. Existují i další možné způsoby evidence, např. tzv. kontrola korunou, používaná především v maloobchodě, kde se evidují příjmy a výdeje zásob v prodejních cenách.

Účtování nakupovaných zásob ve způsobu B: Přímo do nákladů

U nakupovaných zásob se veškeré doklady za nákup (včetně vedlejších výdajů, např. doprava) účtují přímo do nákladů, jako by daná zásoba byla ihned spotřebována.

Skutečný stav se vede mimo účetnictví. Na konci účetního období se zaúčtuje skutečný stav zásob dle „mimoúčetní evidence“ jako snížení daných nákladů (to, co zbylo na skladě, nebylo spotřebováno). Na konci roku se také do nákladů převede počáteční stav zásoby.

Příklady účtování o nakupovaných zásobách ve způsobu „B“

• FAD za zboží (např. 800 Kč): 800 504MD/321DAL
• FAD za dopravu zboží (např. 100 Kč): 100 504MD/321DAL
• INT převod počátečního stavu (PS) zboží do nákladů (např. 900 Kč): 900 504MD/132DAL
• INT skutečný konečný stav (KS) zásob zboží (např. 250 Kč): 250 132MD/504DAL
• FAD za materiál (např. 100 Kč): 100 501MD/321DAL
• VPD za dopravu materiálu (např. 50 Kč): 50 501MD/211DAL
• INT převod PS stavu materiálu do nákladů (např. 300 Kč): 300 501MD/112DAL
• INT skutečný KS stav zásob materiálu (např. 400 Kč): 400 112MD/501DAL

V tomto případě se v průběhu roku vůbec neúčtuje na účty 112, 132 a účty pořízení (111, 131) se nepoužívají vůbec.

Účtování zásob vlastní výroby ve způsobu B: Celoroční změna stavu

U zásob vlastní výroby se v průběhu roku neúčtuje vůbec žádný pohyb dané zásoby, pouze náklady naběhlé na výrobu (tj. spotřeba materiálu, spotřeba práce).

Na konci účetního období se zaúčtuje jen celoroční změna stavu, tj. celoroční přírůstek nebo úbytek. Skutečný stav zásob vlastní výroby je nutno vést mimo účetnictví.

Příklady účtování o zásobách vlastní výroby ve způsobu „B“

• PS výrobků k 1. 1. (např. 900 KS), KS dle evidence k 31. 12. (např. 750 KS) -> celoroční změna stavu výrobků -150: 150 583MD/123DAL
• PS výrobků k 1. 1. (např. 900 KS), KS dle evidence k 31. 12. (např. 990 KS) -> celoroční změna stavu výrobků +90: 90 123MD/583DAL

Inventarizační rozdíly ve způsobu B: Obdobně jako A

Inventarizační rozdíly ve způsobu B se účtují podobně jako ve způsobu A.

• Manka „do normy“ se buď neúčtují vůbec, jsou-li zahrnuta v KS materiálu/zboží/zásob vlastní výroby, nebo se účtují přímo do nákladů.
• Manka „nad normu“ se zaúčtují stejně jako ve způsobu „A“, tj. na účet 549 – Manka a škody:
• U materiálu: 549MD/112DAL
• U zboží: 549MD/132DAL
• U zásob vlastní výroby: 549MD/12xDAL
• Přebytky se účtují stejně jako ve způsobu „A“, tj. na účet 648 – Ostatní provozní výnosy (materiál, zboží), nebo jako dodatečná výroba u výrobků:
• U materiálu: 112MD/648DAL
• U zboží: 132MD/648DAL
• U zásob vlastní výroby: 12xMD/58xDAL

Omezení a kombinace způsobů A a B

Způsob B je sice jednodušší na účtování, ale má svá omezení. Nepodává informace o stavu a pohybu zásob v průběhu roku.

Podniky mohou kombinovat způsoby „A“ a „B“, ale musí jednoznačně určit, která skupina zásob se účtuje způsobem „A“ (např. výrobní zásoby) a která způsobem „B“ (např. kancelářské potřeby).

Opravné položky k zásobám: Ochrana před ztrátou

Opravné položky k zásobám se týkají jak způsobu „A“, tak způsobu „B“. Vyjadřují přechodné snížení cen majetku v důsledku nepříznivých tržních situací.

Účtuje se o nich ke konci účetního období, pokud podnik zjistí, že tržní cena zásob je nižší než jejich účetní hodnota a hrozí tak potenciální ztráta. Toto je klíčové pro dodržení zásady opatrnosti v účetnictví.

Tvorba a rozpuštění opravných položek

Tvorba opravné položky se zaúčtuje ve výši rozdílu mezi tržní a účetní hodnotou.

• Například u zboží se účtuje: 559MD/196DAL

Pomineme-li důvod existence opravné položky (tj. pomine-li důvod pro její existenci), tato se zruší zápisem: 196MD/559DAL.

Vykazování opravných položek v rozvaze

Opravná položka je tzv. „korekční účet aktiv“, což znamená, že v rozvaze napřímo snižuje hodnotu dané zásoby. Je to aktivum s mínusem.

Závěr: Vyberte správnou metodu pro váš podnik

Volba mezi metodou A a B je důležitým rozhodnutím pro každou účetní jednotku. Metoda A poskytuje detailní a průběžný přehled, zatímco Metoda B nabízí jednodušší administraci za cenu absence průběžných informací. Opravné položky jsou pak nezbytným nástrojem pro dodržení opatrnosti a správného ocenění zásob v rozvaze.

Doufáme, že tento článek vám pomohl pochopit Účetnictví zásob: Metody A a B a usnadnil vám přípravu na zkoušky!

Často kladené otázky (FAQ) o účtování zásob

Jaký je hlavní rozdíl mezi metodou A a B?

Hlavní rozdíl spočívá v průběžnosti sledování zásob. Metoda A (průběžná) zaznamenává každý pohyb zásob na účtech třídy 1 po celý rok, zatímco Metoda B (periodická) účtuje o zásobách přímo do nákladů a jejich stav zjišťuje a účtuje pouze na začátku a konci účetního období.

Kdy se účtují opravné položky k zásobám?

Opravné položky k zásobám se účtují ke konci účetního období, pokud podnik zjistí, že tržní cena zásob je nižší než jejich účetní hodnota. Důvodem je dodržení zásady opatrnosti v účetnictví a zamezení vykázání potenciální ztráty.

Mohu kombinovat účtování zásob metodou A a B?

Ano, podnik může kombinovat způsoby „A“ a „B“. Je však nutné ve vnitřní účetní směrnici jednoznačně stanovit, které skupiny zásob se budou účtovat způsobem „A“ (např. hlavní výrobní zásoby) a které způsobem „B“ (např. kancelářské potřeby nebo méně významné položky).

Co jsou inventarizační rozdíly u zásob?

Inventarizační rozdíly vznikají, když se při inventuře zjistí rozdíl mezi skutečným stavem zásob (fyzicky ověřeným) a stavem zásob vykázaným v účetnictví. Rozlišujeme manka (nedostatek zásob) a přebytky (nadbytek zásob), které se účtují různými způsoby v závislosti na příčině a metodě účtování zásob.