Podcast na Účetnictví veřejného sektoru v ČR

Kapitoly

Kam jdou všechny ty peníze?

Kdo je kdo ve státní správě

Kouzlo zvané Má dáti a Dal

Hlavní účetní výkazy

Příběh firmy

Kuchařka pro účetní

Závěr a shrnutí

Přepis

Karolína: Představte si Evu. Právě dostala svou první výplatu z brigády, kouká na výplatní pásku a vidí tu srážku na daně. A hlavou jí běží jediná otázka: kam přesně ty moje peníze vlastně jdou? Do jaké černé díry mizí?

Jakub: To je otázka za milion, kterou si klade asi každý. A odpověď, i když to tak nevypadá, je v účetnictví.

Karolína: A přesně na to se dnes podíváme. Posloucháte Studyfi Podcast. Jakube, pomůžeš nám rozplést, jak stát a obce hospodaří s našimi penězi?

Jakub: Rozhodně. Začneme u těch největších hráčů. Máme tu takzvané organizační složky státu, zkráceně OSS.

Karolína: OSS... to zní strašně úředně. Co to v praxi znamená? Třeba ministerstva?

Jakub: Přesně tak! Ministerstva, úřady vlády a podobně. Zajímavé je, že ony samy nemají právní subjektivitu. Je to jako by jednal přímo stát. Všechny jejich příjmy jdou do státního rozpočtu a výdaje zase z něj.

Karolína: Takže si ministerstvo nemůže jen tak vzít úvěr v bance, když mu dojdou peníze?

Jakub: Ani náhodou! Nesmí přijímat úvěry ani půjčky. Na to mají přesně daný limit výdajů ze státního rozpočtu. Nemůžou si prostě jít „půjčit“ jako firma.

Karolína: Takže žádná kreditka na novou dálnici. A co třeba náš městský úřad? To je to samé?

Jakub: To je právě ten rozdíl. Města a kraje jsou územní samosprávné celky, neboli ÚSC. Ty už právní subjektivitu mají, hospodaří podle vlastního rozpočtu a dokonce můžou zakládat i obchodní společnosti.

Karolína: Aha! Takže teď už víme, kdo s penězi hospodaří. Ale jak to dělají? Jak to sledují?

Jakub: A tím se dostáváme k jádru věci — k účetnímu systému. Každá operace se zapisuje na účty. A každý účet má dvě strany.

Karolína: Dvě strany... Slyšela jsem pojmy „Má dáti“ a „Dal“. Zní to trochu jako zaklínadlo.

Jakub: Je to jednodušší, než to zní. Představ si účet jako písmeno T. Levá strana je „Má dáti“ a pravá „Dal“. Je to systém dvou kapes, aby se nic neztratilo.

Karolína: Dobře, tak zkusme příklad. Co když obec koupí nové počítače do školy?

Jakub: Skvělý příklad. Počítače jsou majetek, tedy aktiva. A přírůstky aktiv se píšou na stranu „Má dáti“. Takže na účet „Majetek“ zapíšeme částku na levou stranu.

Karolína: A co ta druhá strana? Musí se zapsat něco i tam, ne?

Jakub: Přesně! Tomu se říká podvojnost. Zároveň nám ubudou peníze na bankovním účtu, což je taky aktivum. Úbytek aktiv se píše na stranu „Dal“. Takže na účtu „Banka“ to zapíšeme napravo. Vždycky se to musí rovnat.

Karolína: Takže Má dáti a Dal vlastně jen hlídají rovnováhu. Abychom věděli, odkud se peníze vzaly a kam šly. Geniální.

Jakub: Přesně tak. A tenhle jednoduchý princip je základem účetnictví celého státu.

Karolína: Takže tenhle geniální princip se pak musí nějak projevit... kde to všechno najdeme pohromadě? V nějakých výkazech?

Jakub: Přesně tak. Ty dva nejdůležitější jsou Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty. Představ si Rozvahu jako fotku. Je to snímek majetku firmy v jeden konkrétní den.

Karolína: Fotka? To se mi líbí. Co na té fotce je?

Jakub: Na jedné straně jsou aktiva – to je ten majetek. Třeba budovy, peníze na účtu, zásoby. A na druhé straně jsou pasiva – to jsou zdroje, které ten majetek kryjí. Tedy vlastní kapitál a dluhy.

Karolína: A teď mi řekni, že se ty dvě strany musí rovnat.

Jakub: Samozřejmě! To je ta bilanční rovnice. Aktiva se vždy musí rovnat pasivům. Žádné kouzlo, jen čistá logika.

Karolína: Dobře, takže Rozvaha je fotka. Ale co když chci vidět příběh firmy za celý rok? Nějaký film?

Jakub: Skvělá analogie! Tím filmem je právě Výkaz zisku a ztráty. Ten nesleduje majetek, ale náklady a výnosy za určité období, třeba za rok.

Karolína: Aha, takže tam uvidím, jestli firma vydělala, nebo prodělala.

Jakub: Přesně. Na jednu stranu dáš všechny výnosy – tedy příjmy z prodeje a podobně. Na druhou všechny náklady – materiál, mzdy, energie. A rozdíl ti ukáže výsledek hospodaření. Zisk, nebo ztrátu.

Karolína: A jak vlastně účetní ví, jak co pojmenovat? Kam co zapsat? Existuje nějaká kuchařka?

Jakub: V podstatě ano. Říká se tomu účtová osnova. To je takový velký seznam všech možných účtů, které se dají použít. Stát tím dává jasná pravidla.

Karolína: Takže každá firma používá úplně všechny?

Jakub: Ne, to ne. Z téhle velké „kuchařky“ si každá firma vybere jen ty recepty, které bude vařit. A sestaví si vlastní, menší seznam, kterému se říká účtový rozvrh.

Karolína: Takže abychom to shrnuli. Účetnictví je postavené na jednoduchém principu rovnováhy „Má dáti / Dal“. Všechno se pak ukáže v Rozvaze, což je fotka majetku, a ve Výkazu zisku a ztráty, což je film o hospodaření firmy.

Jakub: Naprosto přesně jsi to vystihla. Kdo pochopí tohle, pochopil základ celého účetnictví.

Karolína: Perfektní! Jakube, moc ti děkuji, že jsi nám to takhle skvěle vysvětlil. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dalšího dílu Studyfi Podcastu.

Jakub: Bylo mi potěšením. Mějte se hezky a účtování zdar!