Podcast na Účetní uzávěrka a roční finanční závěrka

Kapitoly

Rozdíl mezi trojkou a jedničkou

Uzávěrka není závěrka

Příprava na velký úklid

Tři kroky k uzavření

Nový začátek

Co je účetní závěrka?

Druhy a zveřejňování závěrky

Struktura účetních výkazů

Audit – přísný kontrolor

Kdo musí mít audit?

Závěrečné shrnutí

Přepis

Eliška: Víte, co u zkoušky odděluje studenty, kteří projdou s trojkou, od těch, co si odnesou jedničku? Často je to jen jeden detail. Třeba rozdíl mezi účetní uzávěrkou a závěrkou. Zní to skoro stejně, ale plete si to tak osmdesát procent studentů.

Jakub: Přesně tak. A my vám dnes ukážeme, jak v tom mít jednou provždy jasno a už nikdy neudělat chybu. Tohle je Studyfi Podcast.

Eliška: Dobře, Jakube, pojďme na to. Jaký je tedy ten klíčový rozdíl? Uzávěrka a závěrka.

Jakub: Je to vlastně jednoduché. Představ si účetní uzávěrku jako takový velký úklid na konci roku. Technicky vezmeš všechny účty – aktivní, pasivní, nákladové, výnosové – a jejich konečné stavy převedeš na speciální účty, aby měly na konci nulový zůstatek.

Eliška: Takže doslova zamkneš starý rok a připravíš účetnictví na ten nový. Čistý stůl.

Jakub: Přesně. A účetní závěrka? To je výsledek toho úklidu. To jsou ty finální dokumenty – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha – které pak ukážeš světu. Závěrka se zveřejňuje, uzávěrka je jen interní proces.

Eliška: Než ale začneme s tímhle velkým úklidem, musíme si nejdřív připravit půdu, že?

Jakub: Rozhodně. Před samotnou uzávěrkou je nutné udělat inventarizaci, zaúčtovat všechny operace daného roku a hlavně takzvané uzávěrkové operace.

Eliška: Co si pod tím mám představit? Nějaké kouzlo na poslední chvíli?

Jakub: Skoro. Jsou to věci jako odpisy, tvorba rezerv a opravných položek, časové rozlišení nebo třeba dopočítání daně z příjmů. To je úplně poslední operace předtím, než knihy finálně zavřeš.

Eliška: Chápu. Takže nejdřív všechno poctivě doúčtovat a teprve pak můžeme začít s tou samotnou uzávěrkou.

Jakub: Přesně tak. A ta má tři hlavní kroky. První – uzavřeš rozvahové účty přes Konečný účet rozvážný, účet 702.

Eliška: Takže vezmu konečné stavy aktiv a pasiv a převedu je na tenhle jeden účet.

Jakub: Správně. Druhý krok – uzavřeš výsledkové účty. Náklady a výnosy převedeš na Účet zisků a ztrát, což je účet 710. Je to trochu jako když na konci party uklízíš. Všechno jídlo dáš do ledničky a všechny prázdné lahve do pytle.

Eliška: A co je ten třetí krok? Zjistíš, jestli ti zbyly nějaké peníze v peněžence?

Jakub: V podstatě ano! Zjistíš výsledek hospodaření z účtu 710 – zisk nebo ztrátu – a ten převedeš na ten Konečný účet rozvážný 702. Tím se všechno vynuluje a… hotovo. Účetnictví je uzavřené.

Eliška: A co se děje prvního ledna? Jak se ty knihy zase otevřou?

Jakub: Otevírají se přes Počáteční účet rozvážný, 701. To je v podstatě zrcadlový obraz toho konečného účtu. Stavy z minulého roku se stanou počátečními stavy v tom novém.

Eliška: Takže všechno, co bylo na konci roku v rozvaze, se na začátku dalšího zase objeví. A výsledkové účty?

Jakub: Ty začínají s nulou. Připravené na nové náklady a výnosy. A výsledek hospodaření z minulého roku se převede na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, kde čeká na rozhodnutí valné hromady. Ale to už je zase jiné téma.

Eliška: A když už máme uzavřeno a zase otevřeno, co se s těmi konečnými stavy vlastně děje? To je ta slavná účetní závěrka, že?

Jakub: Přesně tak! Účetní závěrka je takový finanční „rodný list“ firmy za daný rok. Je to soubor výkazů, které ukazují, jak si firma vedla a jaký má majetek. Základem, který musí sestavit úplně každý, je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha.

Eliška: A co ten Přehled o změnách vlastního kapitálu nebo cash flow?

Jakub: Ty už jsou pro fajnšmekry. Ne, vážně. Ty sestavují povinně jen účetní jednotky, které podléhají auditu. O tom si taky povíme.

Eliška: Takže se to dělá jen jednou ročně, na konci účetního období?

Jakub: Většinou ano, to je takzvaná řádná závěrka. Ale může být i mezitímní, třeba když firma žádá o úvěr a banka chce vidět aktuální čísla. A pak je ještě mimořádná, ta se dělá při nějakých velkých změnách, jako je třeba vstup do likvidace.

Eliška: Dobře, a kam s tím? To si to firma založí do šuplíku?

Jakub: To by bylo fajn, ale kdepak. Musí s pravdou ven. Po schválení valnou hromadou se závěrka posílá na finanční úřad s daňovým přiznáním a hlavně se musí zveřejnit ve sbírce listin na justice.cz.

Eliška: Takže si můžu najít výsledky jakékoliv firmy?

Jakub: Přesně tak. Je to veřejné. A za nezveřejnění hrozí docela mastné pokuty. Transparentnost je klíčová.

Eliška: Pojďme se podívat dovnitř těch výkazů. Co je nejdůležitější si pamatovat třeba u rozvahy?

Jakub: Pamatuješ, jak jsme mluvili o odpisech a opravných položkách? Tak přesně to se projeví tady. Aktiva se totiž uvádí ve třech hodnotách: brutto, tedy původní cena, pak korekce, což jsou právě ty odpisy, a nakonec netto – to je zůstatková cena.

Eliška: A pasiva?

Jakub: Ta jsou jednodušší, uvádí se jen v jedné, v té „netto“ hodnotě. Ve výsledovce je zase super vidět rozdělení na provozní a finanční výsledek hospodaření. Hned vidíš, jestli firma vydělává hlavně svojí hlavní činností, nebo třeba investicemi.

Eliška: Super. A teď k tomu auditu. To zní trochu jako policejní výslech, ne?

Jakub: Trochu jo, ale auditor není nepřítel. Je to nezávislý odborník, který ověřuje, jestli účetnictví, a tedy i závěrka, nelže. Zda věrně zobrazuje realitu. Z latiny „auditus“ znamená slyšení.

Eliška: A co je výstupem jeho práce?

Jakub: Zpráva auditora, která obsahuje slavný auditorský výrok. V nejlepším případě je to „výrok bez výhrad“, což znamená, že je vše v pořádku. Ale může být i „s výhradou“ nebo dokonce „negativní“. A to je pro firmu velký problém.

Eliška: A kdo tenhle přísný dohled musí povinně podstoupit?

Jakub: Zákon to jasně definuje. Jsou to hlavně velké a střední firmy, banky a pojišťovny. U malých firem se sledují tři kritéria: aktiva nad 40 milionů korun, roční obrat nad 80 milionů a průměrný počet zaměstnanců nad 50.

Eliška: Takže když splním jedno, mám audit?

Jakub: U akciové společnosti ano, tam stačí splnit jedno kritérium. U ostatních firem, třeba s.r.o., musíš splnit aspoň dvě z těch tří. Ale firmy si můžou objednat audit i dobrovolně, třeba aby zvýšily svou důvěryhodnost.

Eliška: Páni. Tak to jsme zvládli celý účetní cyklus. Od prvního zaúčtování faktury až po zveřejnění auditované závěrky.

Jakub: Přesně tak. A o tom to celé je. Když pochopíte tenhle proces, ten koloběh, máte vyhráno. Nejen u zkoušky, ale i v praxi. Tohle jsou znalosti, které vás odliší.

Eliška: Naprosto souhlasím. Tak se toho nebojte, poslechněte si to klidně ještě jednou a uvidíte, že to všechno do sebe krásně zapadne. Jakube, moc díky za všechny rady.

Jakub: Já taky děkuju, Eliško. A vám všem přejeme hodně štěstí. Učte se chytře, ne tvrdě. Na slyšenou u dalšího dílu Studyfi Podcastu!