Podcast na Trestný čin opilství (§ 360 TZ)

Kapitoly

Základní pojmy

Přečin versus zločin

Úmysl a nedbalost

Přepis

Eliška: Představte si Jakuba. Na večírku z legrace schoval kamarádovi drahý mobil. Chtěl mu ho ráno vrátit, ale mobil mezitím někdo ukradl. Jakub nic zlého nezamýšlel, ale... mohl se i tak dopustit trestného činu?

Filip: Přesně na takové otázky odpovídá trestní právo hmotné. Posloucháte Studyfi Podcast.

Eliška: Takže Filipe, kde hledat odpověď? Co je ten klíčový předpis?

Filip: Je to Trestní zákoník. Ten v podstatě funguje jako katalog, který stanoví, co je trestný čin a jaký trest za něj hrozí. Vychází z Listiny základních práv a svobod.

Eliška: Takže co není v zákoníku, není trestný čin?

Filip: Přesně tak. Trestné činy se navíc dělí na přečiny a zločiny. A pokud ho spáchá mladistvý, mluvíme o provinění.

Eliška: Jaký je mezi nimi rozdíl? Zní to skoro jako synonymum.

Filip: Zdaleka ne. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné, kde trest odnětí svobody nepřesahuje pět let. Všechno ostatní je zločin.

Eliška: Takže když někomu sním poslední kousek pizzy, není to zločin, i když to tak v tu chvíli cítím.

Filip: To by u soudu asi neprošlo. Ale klíčové je vždy zavinění.

Eliška: Zavinění? To zní jako ten nejdůležitější dílek skládačky.

Filip: Přesně. Je to vnitřní vztah pachatele k tomu, co dělá. Rozlišujeme úmysl a nedbalost.

Eliška: A jaký je v tom rozdíl pro našeho Jakuba z úvodu?

Filip: Obrovský. Úmysl může být přímý, kdy něco chci způsobit, nebo nepřímý, kdy vím, že se to může stát, a jsem s tím srozuměn. Nedbalost je slabší.

Eliška: A ta má taky druhy, že?

Filip: Ano, vědomou – vím, že můžu něco způsobit, ale doufám, že se to nestane. A nevědomou – nevím, ale vědět jsem měl a mohl. A právě forma zavinění často rozhoduje o trestu.