Podcast na Trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji

Kapitoly

Co to vlastně je?

Přečin nebo zločin?

Úmysl a nedbalost

Přepis

Ondřej: Určitě jste v televizi slyšeli o nějakém velkém případu a říkali si, kolik let za to asi dostane? Tak přesně to, co určuje, jaké jednání je trestným činem a jaký trest za něj hrozí, řeší trestní právo hmotné.

Adéla: Přesně tak. A právě o něm se dnes budeme bavit. Vítejte u Studyfi Podcast.

Ondřej: Adélo, kde tohle všechno najdeme? Předpokládám, že existuje nějaká hlavní kniha pravidel.

Adéla: Kniha pravidel, to se mi líbí. Ano, je to Trestní zákoník. Ten zákon chrání společnost, má preventivní funkci a samozřejmě i tu represivní, tedy trestající. A co je klíčové, vychází z Listiny základních práv a svobod.

Ondřej: Dobře, takže zákoník. A v něm je tedy definován „trestný čin“. Co to přesně znamená?

Adéla: Trestný čin je protiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny právě v zákoníku. Ale pozor, ne každé protiprávní jednání je hned trestným činem. Dělí se na přečiny a zločiny.

Ondřej: Jaký je v tom rozdíl? Zní to dost podobně.

Adéla: Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné s horní hranicí sazby do pěti let. Všechno ostatní, co je závažnější, je zločin. A pokud něco takového spáchá mladistvý mezi 15 a 18 lety, mluvíme o provinění.

Ondřej: Chápu. Takže záleží na závažnosti. Ale co když někdo něco neudělal schválně?

Adéla: Skvělá otázka! Tím se dostáváme k zavinění. To je vnitřní postoj pachatele. Rozlišujeme úmysl a nedbalost.

Ondřej: Takže buď to chtěl udělat, nebo nechtěl, ale stalo se. Jednoduché, ne?

Adéla: Skoro. Úmysl může být přímý, kdy pachatel něco chtěl způsobit, nebo nepřímý – věděl, že se to může stát, a byl s tím srozuměn. A pak je nedbalost vědomá a nevědomá.

Ondřej: Takže i nedbalost má verze? To zní jako „omlouvám se“ a „opravdu se moc omlouvám“.

Adéla: Přesně tak. U vědomé nedbalosti víte, že porušujete pravidla, ale spoléháte, že se nic nestane. U nevědomé jste to ani nevěděli, ale vědět jste to měli a mohli.