Podcast na Trestné činy proti zdraví v ČR

Kapitoly

Co je trestní právo?

Přečiny a zločiny

Úmysl versus nedbalost

Přepis

Jakub: Kristýno, představ si, že někdo ukradne v obchodě žvýkačky. A teď si představ, že někdo vyloupí banku. Proč se na to právo dívá úplně jinak, i když je to v obou případech krádež?

Kristýna: Skvělá otázka, Jakube! A přesně tenhle rozdíl je jádrem trestního práva hmotného. Posloucháte Studyfi Podcast.

Jakub: Takže kde ten rozdíl najdeme? V nějaké obrovské knize zákonů?

Kristýna: V podstatě ano. Tou knihou je Trestní zákoník. Ten nám říká dvě zásadní věci: co je trestný čin a jaký trest za něj hrozí. Neřeší, jak probíhá vyšetřování, to je věc trestního práva procesního.

Jakub: Dobře, takže Trestní zákoník definuje „trestné činy“. Ale často slyším slova jako přečin a zločin. Co znamenají?

Kristýna: Je to jednodušší, než to zní. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné, kde hrozí trest maximálně do pěti let. Třeba ta krádež žvýkaček.

Jakub: A zločin je tedy všechno ostatní? To vyloupení banky?

Kristýna: Přesně tak. Zločiny jsou zkrátka ty závažnější trestné činy. A pokud by něco takového spáchal třeba šestnáctiletý, neříkáme tomu trestný čin, ale „provinění“ a tresty jsou mírnější.

Jakub: Zmínila jsi úmysl a nedbalost. To zní jako klíčový rozdíl.

Kristýna: Naprosto! Tomu se říká zavinění. Tedy jaký měl pachatel vnitřní vztah k tomu, co dělal. Buď něco udělat chtěl, což je úmysl…

Jakub: …nebo nechtěl, ale stalo se. To je nedbalost?

Kristýna: Přesně. U nedbalosti buď věděl, že se to může stát, ale spoléhal, že se to nestane. To je nedbalost vědomá. Nebo to nevěděl, ačkoliv to vědět měl a mohl. A to je nedbalost nevědomá. Například u lékařů nebo řidičů.

Jakub: Rozumím. Takže ten vnitřní postoj je vlastně důležitější než samotný výsledek. Díky, Kristýno!

Kristýna: Rádo se stalo! A vám děkujeme za poslech.