Test na Teorie spotřebitele a užitek

Otázka 1: Ordinalistická teorie užitku předpokládá, že spotřebitel je schopný užitek přesně měřit číselně.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Ordinalistická teorie naopak vychází z předpokladu, že užitek nelze přesně měřit číselně. Spotřebitel je podle této teorie pouze schopný určit pořadí svých preferencí.

Otázka 2: Kardinalistická teorie užitku předpokládá, že užitek lze měřit číselně.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Kardinalistická teorie předpokládá, že užitek lze měřit číselně a spotřebitel je schopný určit, o kolik větší užitek mu přináší jeden statek oproti jinému.

Otázka 3: Co znamená, že „užitečnost statku je subjektivní“?

A. Každý jednotlivec vnímá a hodnotí schopnost statku uspokojit potřebu odlišně.

B. Celkový užitek ze spotřeby stejného statku pro všechny spotřebitele vždy postupně klesá.

C. Užitek nelze měřit číselně, lze pouze určit pořadí preferencí statků.

D. Poměr mezního užitku a ceny musí být u všech statků stejný, aby byl spotřebitel v rovnováze.

Vysvětlení: Užitečnost je subjektivní znamená, že každý člověk může stejný statek hodnotit jinak, neboť jeho schopnost uspokojit potřebu se liší pro každého jednotlivce. Příkladem je, že pro někoho má vysokou užitečnost sportovní vybavení, pro jiného knihy, což demonstruje individuální vnímání užitečnosti. Ostatní možnosti popisují zákon klesajícího mezního užitku, ordinalistickou teorii nebo podmínku rovnováhy spotřebitele v kardinalistické teorii.

Otázka 4: Které z následujících tvrzení popisují podmínku rovnováhy spotřebitele v kardinalistické teorii užitku?

A. Poměr celkového užitku a ceny musí být u všech statků stejný.

B. Spotřebitel maximalizuje svůj užitek v bodě dotyku indiferenční křivky a rozpočtové přímky.

C. Poměr mezního užitku a ceny musí být u všech statků stejný.

D. Poslední utracená koruna musí přinést stejný mezní užitek u všech nakupovaných statků.

Vysvětlení: V kardinalistické teorii rovnováha spotřebitele nastává, když je poměr mezního užitku a ceny u všech statků stejný (MUx / Px = MUy / Py). To znamená, že spotřebitel rozděluje svůj důchod tak, aby poslední utracená koruna přinesla stejný mezní užitek u všech nakupovaných statků. Možnost o celkovém užitku je nesprávná, stejně jako možnost odkazující na indiferenční křivky a rozpočtovou přímku, které patří k ordinalistické teorii.

Otázka 5: Kardinalistická teorie užitku zmiňuje měřitelnost užitku.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí: 'U kardinalistické teorie bych zmínil měřitelnost užitku.'