Trestní Zákoník: Rozbor základních pojmů pro studenty
Délka: 1 minut
Úvod do problému
Trestný čin a jeho druhy
Zavinění - úmysl a nedbalost
Kristýna: Představte si studenta, Pavla. Aby stihl rande, „půjčí“ si od souseda koloběžku. Plánuje ji hned vrátit, jenže ji po cestě nabourá. Je to jen klukovina, nebo už trestný čin? Posloucháte Studyfi Podcast.
Filip: Ahoj Kristýno. Právě Pavlův příběh skvěle ilustruje, proč je tu trestní právo hmotné. Řeší ho trestní zákoník, který nám říká, co je trestný čin a jaký trest za něj hrozí.
Kristýna: Takže neřeší, jak probíhá vyšetřování nebo soud?
Filip: Přesně tak. To je parketa pro trestní právo procesní. My se dnes držíme toho, co je a co není trestné.
Kristýna: Fajn. Co je tedy ten základní pojem, „trestný čin“?
Filip: Je to protiprávní čin, jehož znaky jsou popsány v zákoně. Klíčové je, že ne každé protiprávní jednání je automaticky trestným činem. Musí tam být určitá společenská škodlivost.
Kristýna: A ty se nějak dělí?
Filip: Ano, na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné s trestem do pěti let. Všechno závažnější je zločin.
Kristýna: A co náš mladistvý Pavel?
Filip: Kdyby spáchal trestný čin, nazývalo by se to provinění a měl by mírnější sazbu. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Kristýna: Klíčové je asi zavinění, že? Tedy jestli to udělal schválně.
Filip: Přesně! Zavinění je vnitřní vztah pachatele k tomu, co dělá. Máme úmysl přímý, kdy pachatel něco přímo chce způsobit, a nepřímý, kdy ví, že to může způsobit, a je s tím srozuměn.
Kristýna: A opakem je nedbalost. Jaké jsou tam druhy?
Filip: Vědomá, kdy řidič jede rychle a spoléhá, že se nic nestane, a nevědomá, kdy třeba lékař něco zanedbá, protože nevěděl, ačkoliv to vědět měl a mohl.
Kristýna: Takže u Pavla by se řešilo, jestli si tu koloběžku chtěl nechat, nebo jen nebezpečně riskoval.
Filip: V kostce ano. Právě forma zavinění často rozhoduje o všem.