Podcast na Světové dějiny 19. a počátku 20. století

Kapitoly

Železo a krev

Vzestup a pád monarchií

Svět v pohybu

Nová energie a vynálezy

Společnost a politika

Snaha o nadvládu

Proč zrovna teď?

Bouřlivé změny

Cesta k emancipaci

Přepis

Karolína: Představte si muže s hustým knírem a železnou vůlí. Muže, který prohlásil, že velké otázky doby se nerozhodují řečmi, ale železem a krví. Přesně takový byl Otto von Bismarck, mozek sjednocení Německa. Tohle je Studyfi Podcast.

Adam: Ahoj Karolíno. Přesně tak, Bismarckova politika úplně překreslila mapu Evropy. Nebylo to žádné klidné vyjednávání u kulatého stolu, to mi věř.

Karolína: To zní... drsně. Takže jak to probíhalo? Prostě válkami?

Adam: Jednoduše řečeno, ano. Nejdřív válka s Rakouskem v roce 1866, kterou Prusko drtivě vyhrálo u Hradce Králové. Tím Rakousko vypadlo z Německého spolku. Pak porazili Francii a v roce 1871 bylo vyhlášeno Německé císařství.

Karolína: A ta porážka u Hradce Králové musela mít obrovský dopad i na české země, že?

Adam: Obrovský. Prohraná válka donutila císaře k reformám. Vzniklo Rakousko-Uhersko a přišla nová ústava, která zaručovala víc svobod. I když... volební právo měli zpočátku jen majetnější muži.

Karolína: A co Češi? Jak na to reagovali? Byli spokojení?

Adam: Vůbec ne. Snažili se o vlastní vyrovnání, podobně jako Maďaři, ale neúspěšně. Vedl se velký boj třeba o zavedení češtiny jako druhého úředního jazyka. Došlo i k rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou část.

Karolína: Takže zatímco se Německo a Itálie sjednocovaly, Rakousko se spíš vnitřně drolilo. A co se dělo ve zbytku světa?

Adam: Svět se měnil všude. V Rusku po prohrané krymské válce konečně zrušili nevolnictví. A ve Spojených státech proběhla drsná občanská válka mezi Severem a Jihem.

Karolína: To je ta válka kvůli otroctví, že? S Abrahamem Lincolnem v čele.

Adam: Přesně. Sever vyhrál a otroctví bylo zrušeno. Takže vidíš, druhá polovina 19. století byla dobou obrovských konfliktů, které ale vedly k zásadním změnám a modernizaci společností.

Karolína: Přesně tak. A tenhle neklid ve společnosti byl úzce spjatý s obrovským průmyslovým rozvojem. Bylo to jako sci-fi, které se stalo realitou.

Adam: Naprosto. Říkáme tomu druhá průmyslová revoluce. Hlavní roli hrála elektřina a chemie. Vynálezy jako žárovka od Edisona nebo transformátor od Tesly změnily úplně všechno.

Karolína: Takže továrny mohly jet i v noci na směny? To musel být šok.

Adam: Přesně. A k tomu spalovací motory... najednou tu byly první automobily a bratři Wrightové vzlétli s prvním letadlem. Svět se zmenšil a zrychlil.

Karolína: Místo koní teď máme koně pod kapotou.

Adam: Přesně tak! A továrny se staly architektonickými dominantami z oceli, skla a betonu.

Karolína: Ale tenhle pokrok měl i stinnou stránku, že?

Adam: Určitě. Vznikaly obří akciové společnosti a monopoly, které ovládaly celá odvětví. A podmínky pro dělníky byly často hrozné, což vedlo k sociálním nepokojům.

Karolína: Takže to vedlo ke vzniku dělnických stran?

Adam: Ano. Třeba sociální demokracie začala prosazovat zájmy pracujících... například osmihodinovou pracovní dobu nebo zákaz dětské práce.

Karolína: Takže technologie a politika šly ruku v ruce. To je fascinující. A právě z tohohle napětí se zrodily úplně nové ideologie, viď?

Karolína: Takže ta průmyslová revoluce nejen změnila, jak lidé pracovali, ale i jak státy přemýšlely o světě.

Adam: Přesně tak. Najednou nestačilo být silný jen doma. To nás přivádí k dalšímu velkému pojmu... imperialismus.

Karolína: Imperialismus. Zní to dost velkolepě a tak trochu hrozivě. Co to přesně znamená?

Adam: V jádru je to jednoduché. Je to snaha jednoho státu ovládnout cizí území. Ať už politicky, hospodářsky, nebo kulturně.

Karolína: A je to to samé jako kolonialismus? Tyhle dva pojmy se často pletou.

Adam: Skvělá otázka. Ne tak docela. Představ si to takhle: imperialismus je ta myšlenka... ten cíl. Něco jako: "Chceme ovládnout svět!".

Karolína: Jako plány nějakého padoucha z komiksu.

Adam: Přesně! A kolonialismus je ten konkrétní systém, jak to udělat. Je to ta praktická část – systém ovládání a hlavně hospodářského využívání té země.

Karolína: Takže imperialismus je cíl a kolonialismus je nástroj. Můžeš dát nějaký klasický příklad?

Adam: Určitě. Vezmi si Velkou Británii a Indii. Britské impérium mělo imperialistickou touhu po moci a zdrojích. A kolonialismus byl ten systém, kterým Indii spravovali a těžili z ní suroviny.

Karolína: A co bylo tím hlavním motorem? Proč se to dělo v takovém měřítku zrovna v 19. století?

Adam: Jedním slovem: průmysl. Továrny potřebovaly obrovské množství surovin, jako třeba bavlnu. A taky potřebovaly nová odbytiště, kde by prodávaly své výrobky.

Karolína: Takže kolonie byly vlastně obří zdrojárna a zároveň obří nákupní centrum. Chytré a zároveň děsivé. A jaké další velmoci se do tohohle závodu zapojily? O tom si povíme hned vzápětí.

Karolína: Takže politicky to byla pěkná divočina. Ale co se dělo ve společnosti? Jak lidé vnímali tyhle změny?

Adam: To je skvělá otázka. Češi nechtěli být součástí velkého Německa, ale ani maďarské říše. Proto přišli s konceptem austroslavismu – chtěli zachovat Rakousko, ale jako federaci rovnoprávných národů.

Karolína: Což se asi ve Vídni moc nelíbilo... a hádám, že to neprošlo jen tak.

Adam: To si piš. Vyvrcholilo to boji na pražských barikádách v červnu 1848. Bohužel, povstání bylo vojensky tvrdě potlačeno generálem Windischgrätzem.

Karolína: A jaký to mělo dopad na zbytek století? Změnilo to něco v dlouhodobém horizontu?

Adam: Určitě. I přes porážku to byl obrovský impuls. Začala se konečně budovat moderní občanská společnost. A co je klíčové, objevuje se snaha o emancipaci žen.

Karolína: Takže konečně boj za právo na vzdělání a politická práva? Nejenom vařečka a děti?

Adam: Přesně! Ženy už nechtěly být jen v domácnosti. Začaly zakládat spolky a bojovat za přístup na univerzity a samozřejmě za volební právo. Byla to dlouhá cesta, ale začala právě tady.

Karolína: Skvělé shrnutí. Tím jsme probrali všechny klíčové události. Adame, moc děkuju za všechny tvoje postřehy a trpělivost.

Adam: Já taky děkuju za pozvání, bylo to fajn.

Karolína: A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dnešní epizody Studyfi Podcastu. U slyšenou zase příště!