Světová krize a totalitní režimy 30. let: Shrnutí pro studenty
Délka: 10 minut
Svět v chaosu
Fašismus versus komunismus
Stalinův teror v SSSR
Nástup nacismu v Německu
Mussolini a italský fašismus
Osa a španělská předehra
Anšlus Rakouska
Vzestup Hitlera
Upevnění moci
Norimberské zákony a Křišťálová noc
Cesta k válce
Shrnutí a rozloučení
Kristýna: Představ si, že je po první světové válce. Všude je bída, nemáš co jíst, práce není a tvoje země prohrála. Cítíš ten zmatek a beznaděj? Právě v téhle atmosféře se zrodil totalitarismus.
Martin: Přesně tak. Když se demokratické vlády hroutí a lidé jsou zoufalí, začnou naslouchat komukoliv, kdo slíbí rychlé a jednoduché řešení. I za cenu svobody.
Kristýna: A o tom si dnes budeme povídat. Posloucháte Studyfi Podcast.
Kristýna: Dobře, Martine, tak jaký je hlavní rozdíl mezi komunismem a fašismem? Studenti si to často pletou.
Martin: Skvělá otázka. Zkusím to zjednodušit. Komunismus chce beztřídní společnost, kde všechno patří všem, tedy státu. Jednotlivec je podřízen kolektivu. Jeho heslo je rovnost, i když vynucená.
Kristýna: A fašismus?
Martin: Fašismus je o síle národa a vůdce. Je to extrémní nacionalismus, který říká: „Náš národ je nejlepší a musíme se zbavit slabých.“ Věří v autoritu, militarismus a „vyvoleného“ vůdce, který národ zachrání.
Kristýna: Takže komunismus se soustředí na třídu, fašismus na národ. Chápu.
Martin: Přesně. A skvělým příkladem komunistické totality je stalinismus v Sovětském svazu. Stalin zavedl absolutní kontrolu nad vším.
Kristýna: Tím myslíš ty pracovní tábory, gulagy?
Martin: Ano, ale nejen to. Zavedl pětileté plány pro bleskovou industrializaci a násilnou kolektivizaci zemědělství, kdy se rolníkům sebrala půda. To vedlo k obrovským hladomorům.
Kristýna: Takže SSSR se sice stal průmyslovou velmocí, ale za cenu milionů životů. To je strašné.
Martin: Bohužel ano. K tomu přidej masové čistky, propagandu a kult osobnosti. Stalin byl všude.
Kristýna: Pojďme do Německa. Tam to začalo taky v chaosu, že?
Martin: Jistě. Hitler se poprvé pokusil o moc při takzvaném „pivním puči“ v Mnichově. Zní to skoro komicky, ne?
Kristýna: Jako by se parta štamgastů rozhodla převzít vládu. To mu asi nevyšlo, co?
Martin: Přesně tak. Přepadli vedení bavorské vlády v hospodě a skončil ve vězení. Ale tam napsal svou knihu Mein Kampf, kde popsal celou ideologii nacismu – rasismus, nadřazenost árijské rasy a nárok na životní prostor, tedy Lebensraum.
Kristýna: A co mu nakonec pomohlo k moci? Světová hospodářská krize?
Martin: Bingo. Obrovská nezaměstnanost a chudoba vehnaly Němce do náruče Hitlera a jeho strany NSDAP. Sliboval práci, pořádek a národní hrdost.
Kristýna: A co Itálie? Tam se fašismus vlastně zrodil, je to tak?
Martin: Přesně. Benito Mussolini, původně socialista, využil stejné nespokojenosti jako Hitler. Italové byli zklamaní po první světové válce a chtěli zpět svou hrdost.
Kristýna: A jemu se podařil převrat hned napoprvé? Ten jeho pochod na Řím?
Martin: Vlastně ani nemusel bojovat. V roce 1922 uspořádal demonstraci síly – pochod tisíců svých příznivců na Řím. Král se tak zalekl, že mu moc předal bez boje. Mussolini se stal premiérem a začal budovat režim s titulem „duce“, vůdce.
Kristýna: A pak už to jelo podle známého scénáře – zákaz jiných stran, tajná policie, cenzura...
Martin: Přesně. A z Itálie se fašismus šířil dál. Do Španělska, Portugalska a dalších zemí.
Kristýna: Takže tu máme Hitlera v Německu a Mussoliniho v Itálii. A pak se k nim přidalo Japonsko, že?
Martin: Ano, tyto tři země se postupně sbližovaly a vytvořily takzvanou Osu Berlín-Řím-Tokio. Měly společný cíl – nové uspořádání světa. A kde si to vyzkoušely?
Kristýna: Ve španělské občanské válce?
Martin: Trefa. Španělsko bylo v letech 1936 až 1939 bojištěm mezi republikány, které podporoval Sovětský svaz, a nacionalisty generála Franca, kterým pomáhalo Německo a Itálie.
Kristýna: V podstatě taková zkouška na druhou světovou válku.
Martin: Byla to krvavá generálka. Němci si tam testovali letectvo, třeba při zničení města Guernica, které zvěčnil Picasso na svém slavném obraze.
Kristýna: A poslední dílek skládačky před válkou – Rakousko?
Martin: Rakousko mělo vlastní, mírnější formu fašismu, takzvaný klerofašismus. Ale Hitler měl jiné plány. V březnu 1938 Rakousko bez boje obsadil a připojil k Německu.
Kristýna: Tomu se říká anšlus, že? A zdůvodnil to jak?
Martin: Jednoduše. Řekl, že sjednocuje všechny Němce v jednom státě. A Evropa se jen dívala. Tím byla cesta k dalšímu konfliktu prakticky otevřená.
Kristýna: A cesta k dalšímu konfliktu vedla přímo přes Hitlerovo Německo. Jak vlastně vypadala jeho ideologie, která dokázala přesvědčit tolik lidí?
Martin: Základem byla myšlenka, že Němci jsou nadřazená árijská rasa. Že jsou předurčeni ovládnout méněcenné národy a získat pro sebe takzvaný "Lebensraum" neboli životní prostor.
Kristýna: A tohle všechno mělo vytvořit Třetí říši, je to tak? Navázat na nějakou slavnou minulost.
Martin: Přesně tak. A aby to mohl prodat, potřeboval viníky. Za veškeré německé neštěstí označil komunisty, Židy a samozřejmě versailleskou smlouvu. A slíbil, že všechno napraví.
Kristýna: A lidé mu na to slyšeli…
Martin: Slyšeli. V roce 1932 vyhrála jeho strana NSDAP volby a stala se nejsilnější v Německu. V lednu 1933 ho prezident Hindenburg jmenoval říšským kancléřem.
Kristýna: A pak už to šlo rychle. Jak si pojistil absolutní moc?
Martin: Hned v únoru rozpustil říšský sněm. A o pár týdnů později zinscenoval požár jeho budovy. Svedl to na komunisty a měl záminku k masovému zatýkání všech svých odpůrců.
Kristýna: To byl tedy začátek konce demokracie v Německu.
Martin: Naprostý konec. Zrušil všechny politické strany kromě té své, NSDAP. A ti, kteří nesouhlasili a neutekli, skončili v prvních koncentračních táborech. Ten v Dachau vznikl už v roce 1933.
Kristýna: Zbavil se i svých vlastních nepohodlných lidí, že? Slyšela jsem o Noci dlouhých nožů.
Martin: Ano, v červnu 1934 nechal Hitler povraždit velení SA, kteří mu začali být nepohodlní. Tím si zajistil absolutní věrnost a hlavní oporou jeho moci se staly oddíly SS.
Kristýna: A k tomu přidejme policii. To zní jako totální kontrola.
Martin: Byla to totální kontrola. Dozor nad životy lidí převzala tajná státní policie, Gestapo. A zpravodajská služba SD, kterou vedl Reinhard Heydrich, shromažďovala informace o všech.
Kristýna: To zní jako spousta zkratek, aby si člověk pamatoval, kdo ho zrovna pronásleduje.
Martin: No, Němci jsou pověstní svou organizací, bohužel i v tomhle případě. Po smrti Hindenburga se pak Hitler stal hlavou státu – “vůdcem a říšským kancléřem”. Prostě Führer.
Kristýna: Pojďme se teď zaměřit na osud Židů. Pronásledování začalo hned?
Martin: Okamžitě. Byli postupně vylučováni z veřejného života, jejich majetek byl zabavován, čemuž se říkalo arizace. Ale ten skutečný zlom přišel v roce 1935.
Kristýna: To jsou ty nechvalně proslulé Norimberské zákony?
Martin: Ano. Na sjezdu nacistů v Norimberku byly přijaty zákony “na ochranu německé krve a cti”. Židé byli zbaveni občanství a práv a byly zakázány smíšené sňatky. Tím byl antisemitismus v podstatě uzákoněn.
Kristýna: To je naprosto mrazivé. A situace se dál zhoršovala.
Martin: Vrcholem předválečného násilí byla Křišťálová noc v listopadu 1938. Po celém Německu nacisté pálili synagogy, rabovali obchody a vraždili Židy. Byla to státem organizovaná nenávist v praxi.
Kristýna: A svět se jen díval? Proč západní velmoci nezasáhly dřív?
Martin: Protože se snažily za každou cenu udržet mír. Říká se tomu politika appeasementu – politika ústupků. Hitler toho samozřejmě využíval.
Kristýna: Takže si dělal, co chtěl?
Martin: V podstatě ano. V roce 1933 vystoupil ze Společnosti národů. Začal budovat armádu, obsadil demilitarizované Porýní... To všechno bylo porušení versailleské smlouvy, ale Francie a Británie se zmohly jen na protesty.
Kristýna: A vyvrcholilo to Mnichovskou dohodou v roce 1938, kde mu v podstatě darovali naše Sudety.
Martin: Přesně. A poslední krok, který mu uvolnil ruce pro válku, byl pakt Ribbentrop-Molotov v srpnu 1939. Dohoda o neútočení se Sovětským svazem.
Kristýna: Takže si pojistil, že nebude muset bojovat na dvou frontách najednou.
Martin: Ano. A v tajném dodatku si se Stalinem v podstatě rozdělili Polsko a další části východní Evropy. Cesta k válce byla volná.
Kristýna: Martine, byl to opravdu hustý a temný exkurz do historie. Mohl bys na závěr shrnout ty nejdůležitější body, které vedly k nástupu nacismu?
Martin: Určitě. Klíčová byla kombinace několika faktorů. Za prvé, drtivé dopady hospodářské krize a nespokojenost s versailleskou smlouvou. Za druhé, silná a bezohledná propaganda v čele s Goebbelsem.
Kristýna: A k tomu brutální síla.
Martin: Přesně. Teror a útlak, který zajišťovaly organizace jako SS a Gestapo. A v neposlední řadě, a to je důležité si pamatovat, slabost a politika ústupků ze strany západních demokracií.
Kristýna: Děkuju ti za skvělé shrnutí. A nejen za dnešek, ale za celou naši sérii o meziválečném období. Doufám, že to našim studentům pomohlo se v téhle složité době zorientovat.
Martin: Já taky doufám. Díky za pozvání, Kristýno.
Kristýna: Vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost. U dalšího dílu Studyfi Podcastu se na vás těšíme. Mějte se hezky!
Martin: Na shledanou.