Podcast na Stupeň požární bezpečnosti staveb

Kapitoly

Záludná otázka u zkoušky

Co je SPB?

Co ovlivňuje stupeň požární bezpečnosti?

Jak číst v tabulkách a výjimky

Šachty a potrubí

Přepis

Barbora: Víte, co zamotá hlavu osmdesáti procentům studentů u zkoušky z požární bezpečnosti staveb? Přesně tahle otázka: Stanovení stupně požární bezpečnosti. A hlavně ten chyták, jak se liší posuzování podzemních a nadzemních podlaží.

Martin: To je přesně ono. Ale slibuju, že po příštích pár minutách v tom už nikdy neuděláte chybu. Ukážeme si logiku, která za tím stojí.

Barbora: Posloucháte Studyfi Podcast.

Barbora: Martine, pojďme na to od začátku. Co to vlastně je ten stupeň požární bezpečnosti, zkráceně SPB?

Martin: Představ si to jako takový štítek, který říká, jak dobře je budova schopná odolat požáru. Je to klasifikace od jedničky do sedmičky, psáno římskými číslicemi. Čím vyšší číslo, tím přísnější požadavky.

Barbora: A co ten štítek přesně hodnotí?

Martin: V podstatě dvě věci: požární odolnost konstrukcí – tedy jak dlouho vydrží, než se zhroutí – a pak taky druh konstrukčních částí, jestli jsou hořlavé nebo ne.

Barbora: Dobře, takže co všechno rozhoduje o tom, jaké číslo ten můj 'štítek' dostane? Který stupeň požární bezpečnosti bude mít třeba náš bytový dům?

Martin: Jsou to tři hlavní faktory. Zaprvé, výpočtové požární zatížení. To je zjednodušeně množství hořlavých věcí v daném prostoru. Více nábytku, více rizika, vyšší SPB.

Barbora: To dává smysl. Co dál?

Martin: Zadruhé, samotný konstrukční systém. Je logické, že dřevostavba bude mít přísnější požadavky než železobetonový skelet. Takže se rozlišuje systém nehořlavý, smíšený a hořlavý.

Barbora: A ten třetí faktor? To bude ten chyták, že?

Martin: Přesně tak. Je to požární výška objektu a počet podlaží. A teď pozor. Je úplně jedno, jestli je tvůj byt v přízemí nebo v desátém patře. Všechny byty ve stejném domě se stejným požárním zatížením budou mít i stejný SPB.

Barbora: Počkat, takže i sklep se posuzuje stejně? To mi přijde zvláštní.

Martin: Skoro. Právě tady studenti chybují. Podzemní podlaží se posuzují jako nadzemní, ale fiktivně se jim přiřadí určitá výška. U nízkých budov se první sklep bere jako přízemí a druhý už jako budova do dvanácti metrů. Je to taková pojistka.

Barbora: V normách jsou na to dost složité tabulky... Jak se v nich rychle zorientovat?

Martin: Není to tak hrozné. Vždycky si najdeš řádek podle požárního zatížení, pak si vybereš sloupec podle typu konstrukce – nehořlavá, smíšená, hořlavá – a nakonec v tom malém políčku najdeš svoji výšku budovy. A máš stupeň.

Barbora: Aha, takže je to vlastně takový souřadnicový systém. Existují případy, kdy nemusím nic počítat?

Martin: Jasně. Třeba úseky bez požárního rizika, jako prázdná betonová garáž, mají automaticky první stupeň. A chráněné únikové cesty, tedy schodiště, mají minimálně druhý stupeň. Tam je bezpečnost na prvním místě.

Barbora: Takže znát tyhle zkratky se u zkoušky taky vyplatí. Díky, Martine, to bylo super srozumitelné.

Martin: Přesně. A to není všechno. Existují i další prostory, kde je stupeň daný v podstatě předem, abysme si ušetřili práci. Třeba u potrubí a výtahových šachet.

Barbora: To zní skvěle! Takže nemusím složitě počítat požární zatížení pro každou trubku ve zdi?

Martin: Přesně tak. U potrubí záleží na tom, co v něm proudí, jak je velké a jak je vysoká budova. Nehořlavá látka v hořlavém potrubí je třeba dvojka.

Barbora: A co když v něm proudí něco hořlavého? Tam to asi bude horší.

Martin: Určitě. U menších průřezů ve standardních budovách jsme na druhém nebo třetím stupni. Ale u potrubí s průřezem nad 8000 milimetrů čtverečních už skáčeme na šestý stupeň!

Barbora: Páni. A podobně to funguje i u těch výtahů?

Martin: V podstatě ano. Osobní výtah v nižší budově má druhý stupeň, ale velký nákladní výtah ve výškové budově už má čtvrtý. Vždy jde o výšku a riziko.

Barbora: Super, takže klíčem je pamatovat si tyhle hraniční hodnoty. Díky moc, Martine, tohle bylo zase super užitečné.

Martin: Není zač. Když pochopíte ten systém, zvládnete to. Držíme vám palce!

Barbora: Přesně tak! Mějte se krásně a u dalšího dílu Studyfi Podcastu na slyšenou.