Podcast na Starověký Řím

Kapitoly

Etruskové a počátky Říma

Římská republika a její spory

Architektura a kultura

Konec republiky a nástup císařů

Zlatý věk a markomanské války

Krize a nástup křesťanství

Pád Západořímské říše

Souboj o Středomoří

Hannibal a jeho sloni

Zničení Kartága a nadvláda

Vzpoury v říši

První triumvirát

Vzestup a pád Caesara

Druhý triumvirát a shrnutí

Přepis

Adam: Když se řekne Starověký Řím, většina lidí si představí legie, císaře a Koloseum. Ale co kdybych vám řekl, že Řím na začátku vlastně vůbec nebyl římský?

Lucie: Přesně tak, Adame. Většina lidí si myslí, že Řím byl odjakživa mocným centrem, ale ve skutečnosti ho v jeho počátcích ovládala úplně jiná, tajemná civilizace.

Adam: Zní to jako záhada! Tak kdo to byl? To si musíme rozebrat. Posloucháte Studyfi Podcast.

Lucie: Byli to Etruskové. Okolo roku 1000 před Kristem osídlily Apeninský poloostrov různé národy, ale právě Etruskové se stali těmi nejvýznamnějšími. Byla to řada městských států s velmi vyspělou kulturou, zemědělstvím a obchodem.

Adam: Takže Řím nebyl založen Římany?

Lucie: V podstatě ne. Na místě budoucího Říma bylo několik vesnic. Podle tradice pak mezi lety 753 až 510 před Kristem vládlo v Římě sedm etruských králů. Teprve po svržení toho posledního vzniká slavná římská republika.

Adam: A republika, to už zní víc jako ten Řím, který známe. Jak to v ní fungovalo? Bylo to hned idylické?

Lucie: Ani náhodou. Společnost byla rozdělená na patricije, tedy urozené, a plebeje, neurozený lid. A ti dva se neustále přeli.

Adam: O co šlo? O peníze?

Lucie: Hlavně o práva. Plebejů bylo mnohem víc, ale patricijové jim nechtěli dát žádnou moc. Plebejové se naštvali a prostě odešli z města. Říkalo se tomu secese.

Adam: A co na to patricijové? Kdo jim pak pěstoval obilí?

Lucie: Přesně! Najednou je neměl kdo živit, takže museli plebeje zavolat zpátky a nějaká práva jim dát. Dokonce pro ně vytvořili speciální úřad – tribuna lidu.

Adam: Tribun lidu… co ten dělal?

Lucie: Hájil práva plebejů a měl jednu úžasnou pravomoc: právo veta. Mohl jednoduše říct „veto“, což latinsky znamená „zakazuji“, a zablokovat jakýkoliv zákon, který se mu nelíbil.

Adam: Páni, to bych občas potřeboval doma! A kdo tedy vládl celé republice?

Lucie: V čele stáli dva konzulové. Pro případ války se na šest měsíců volil diktátor s neomezenou mocí. Ale nejdůležitější byl senát, kde se scházeli ti nejzkušenější a členství bylo doživotní.

Adam: Řím proslul také svými stavbami. Co je na nich tak výjimečného?

Lucie: Jejich stavitelské umění bylo neuvěřitelné. Používali oblouky a klenby, což jim umožnilo stavět obrovské stavby jako Panteon, chrám všech bohů. Nebo amfiteátry, předchůdce našich stadionů.

Adam: Jako Koloseum!

Lucie: Přesně. Taky stavěli vítězné oblouky, obrovské veřejné lázně a hlavně akvadukty. To byly v podstatě nadzemní vodovody, které přiváděly čerstvou vodu do měst i na desítky kilometrů daleko.

Adam: A nesmíme zapomenout na silnice. Vážně všechny cesty vedly do Říma?

Lucie: Víceméně ano! Vybudovali neuvěřitelnou síť kvalitních silnic, které se paprskovitě sbíhaly v Římě. Některé z nich se používají dodnes!

Adam: Republika ale nevydržela věčně. Co se stalo?

Lucie: Po staletích začaly vnitřní boje o moc. Vše vyvrcholilo v roce 31 před Kristem v námořní bitvě u Aktia. Zvítězil v ní Octavianus nad Marcem Antoniem a egyptskou královnou Kleopatrou.

Adam: To je ten slavný příběh! Co se s nimi stalo?

Lucie: Po porážce uprchli a spáchali sebevraždu. Octavianus se tak stal jediným vládcem a s republikou byl konec. Nastalo období císařství.

Adam: Takže se prostě prohlásil za krále?

Lucie: Bylo to chytřejší! Zavedl takzvaný principát. To znamená, že všechny republikánské úřady jako konzul nebo senát nechal formálně existovat, ale veškerou moc držel on sám jako „princeps“, tedy první občan. Vypadalo to jako republika, ale byla to monarchie.

Adam: A tenhle Octavianus, později známý jako Augustus, byl dobrý vládce?

Lucie: Jeden z nejlepších. Za jeho vlády nastal „zlatý věk“. Zabezpečil hranice říše na řekách Rýn a Dunaj, takzvaný Limes Romanus, a podporoval kulturu. Po něm vládly další dynastie a první dvě století po Kristu byla dobou obrovského rozmachu Říma.

Adam: A dostali se Římané i na naše území?

Lucie: Ano! Za vlády císaře Marca Aurelia ve 2. století. Byl to takový „filosof na trůně“, ale musel neustále bojovat s germánskými kmeny. Vedl takzvané markomanské války proti Markomanům z Čech a Kvádům z Moravy a dostal se až k dnešnímu Trenčínu.

Adam: Takže po zlatém věku přišel pád?

Lucie: Ne tak rychle. Ale přišla krize. Třetí století bylo pro říši velmi těžké. A do toho všeho se začalo šířit nové náboženství – křesťanství. Císaři ho nejdřív pronásledovali, nejvíce za Diocletiana.

Adam: Kdy se to změnilo?

Lucie: V roce 313. Císař Konstantin vydal Edikt milánský, kterým křesťanství zrovnoprávnil. Sám ho začal podporovat a dokonce založil nové hlavní město, Konstantinopol, dnešní Istanbul.

Adam: Řím už nebyl hlavním městem? To musela být velká změna.

Lucie: Obrovská. Císař Diocletianus předtím změnil způsob vlády na takzvaný dominát, kde už si nehrál na republiku a vládl jako neomezený pán, „dominus“. Ale ani to krizi nezastavilo.

Adam: A co vedlo k definitivnímu konci?

Lucie: Kolem roku 375 vpadli do Evropy kočovní Hunové a spustili stěhování národů. To vytlačilo germánské kmeny, které začaly masivně útočit na římské území. V roce 395 se říše rozdělila na dvě části – Západořímskou a Východořímskou.

Adam: A ta západní to nezvládla.

Lucie: Přesně tak. Útoky sílily, Řím byl několikrát dobyt a vypleněn. Západořímská říše definitivně zaniká v roce 476, kdy germánský vůdce Odoaker sesadil posledního římského císaře. A tím, alespoň v západní Evropě, končí starověk.

Adam: Konec starověku, to je síla. Ale než se Řím zhroutil, byl to neuvěřitelný válečný stroj. Co byly jeho největší konflikty?

Lucie: Jednoznačně Punské války proti Kartágu. Byl to boj o nadvládu nad Středomořím. Kartaginci byli skvělí mořeplavci, Římané zase mistři pozemního boje.

Adam: Takže mořeplavci proti pěšákům. O co šlo v té první válce?

Lucie: Hlavně o Sicílii. Zpočátku mělo Kartágo na moři navrch, ale Římané se neuvěřitelně rychle přizpůsobili a nakonec vyhráli. Získali tak Sicílii, Sardinii i Korsiku.

Adam: A co ta druhá válka? Tam se objevil ten slavný Hannibal, že?

Lucie: Přesně tak! Hannibal byl geniální stratég. Místo útoku přes moře se vydal s armádou a válečnými slony přes Alpy přímo do Itálie.

Adam: Se slony přes Alpy? To musel být pohled!

Lucie: To ano. Římany totálně zaskočil a dlouho vítězil. Nakonec ho ale přelstili – zaútočili přímo na Kartágo a donutili ho k návratu, aby bránil domov.

Adam: A třetí válka byla co? Definitivní tečka?

Lucie: Přesně. Římané využili záminku a Kartágo prostě srovnali se zemí. Chtěli ho nadobro vymazat z mapy.

Adam: Drsné. Takže tím ovládli celé Středomoří?

Lucie: V podstatě ano. Navíc se pomstili Makedonii za to, že podporovala Hannibala. Po třech makedonských válkách ovládli i Řecko.

Adam: Takže obrovská říše postavená na válce… a taky na otrocích, předpokládám.

Lucie: Přesně tak. A to byl další obrovský problém. S rostoucím impériem přibývalo otroků v hrozných podmínkách, kteří se bouřili. Určitě znáš to největší povstání – to Spartakovo.

Adam: Aha, Spartakus! Ale to povstání nakonec potlačili, že?

Lucie: Přesně. A víš, kdo ho porazil? Marcus Licinius Crassus. To jméno je klíčové.

Adam: Proč zrovna on?

Lucie: Protože Crassus, spolu s Pompeiem a Gaiem Juliem Caesarem, vytvořil první triumvirát. Byla to dohoda tří nejmocnějších mužů v Římě o vzájemné podpoře.

Adam: Tři kohouti na jednom smetišti... to asi nedopadlo dobře, co?

Lucie: Vůbec ne. Crassus zemřel a mezi Caesarem a Pompeiem vypukla občanská válka.

Adam: A tady přichází slavné překročení Rubikonu?

Lucie: Přesně. Caesar táhl na Řím, Pompeius utekl do Egypta, kde byl zabit. Tím se Caesar stal samovládcem.

Adam: Takže první císař? I když se tak ještě nenazýval?

Lucie: Dá se to tak říct. Prohlásil se diktátorem, zavedl spoustu reforem, včetně slavného Juliánského kalendáře. Ale jeho moc mnohé děsila.

Adam: Až k jeho vraždě v senátu. „I ty, Brute?“

Lucie: Přesně tak. Po jeho smrti vznikl druhý triumvirát: Octavianus, Marcus Antonius a Lepidus. Ale opět to skončilo válkou.

Adam: Konkrétně mezi Octavianem a Antoniem, který se spojil s Kleopatrou, že?

Lucie: Ano. Ukazuje to ten neustálý boj o moc, který definoval konec republiky. Od otrokářských vzpour po politické vraždy.

Adam: Páni. Tak to bylo pořádné shrnutí. Díky moc, Lucie.

Lucie: Rádo se stalo. Díky za poslech!

Adam: Mějte se hezky a slyšíme se u dalšího dílu Studyfi Podcastu.